Mass Effect: Andromeda, byla jednou z nejočekávanějších her tohoto roku. Přinesla opravdu rozsáhlou oblast v galaxii Andromeda, která obsahuje značné množství pochybností, mnoho a mnoho novinek (místy hodně cizích a bizarních). Dohrál jsem ji zhruba po 76 hodinách, a přitom splnil 93% celé hry. V celkovém hodnocení si u mně vybojovala 85%, z toho lze vidět, že celou hru opravdu nepovažuji jako jeden veliký přešlap, právě naopak.
Andromeda mi příjemně navodila pocity, spojené s prvním dílem. Podobností je tu více než dost. Hráč prozkoumává neznámé prostředí, nové charaktery, zákonitosti a do toho jezdí obrněným vozidlem napříč planetou. Stejně jako původní "ME", má Andromeda nejblíže ke klasickým rpg, ať už množstvím skillů, variabilitou vybavení, či "tuctovými" úkoly. V tom vidím, proč Andromeda působí tak odlišným dojmem oproti předchozím dvěma dílům. Fanoušci spíše očekávali tu filmovou akčnárnu, v podobě "ME2" a "ME3".
Od příběhu se samozřejmě očekává nejvíce, a na žánr sci-fi, není tento kousek špatný, ale v kontrastu původní trilogie, docela drhne. S tím, jde samozřejmě ruku v ruce i pojetí postav. Hned na začatku se objevuje opravdu ultimátní postava (která, by se snad mohla rovnat samotnému Shepovi), jediná chyba však spočívá v tom, že za Aleca Rydera si nezahrajem. Myslím, že hra za špatného rodiče, který řeší budoucnost lidstva ale zároveň i ochranu svých ratolestí v nepřátelském vesmíru, by přinésla několik opravdu hutných rozhodnutí a okamžiků. Nálézání cesty ke svým dětem, budování rodiných vztahů, nabízí opravdu velký potenciál (zvláště jako osvěžení oproti klasické romanciú Obě dvojčata docela jdou, ale nebezpečně to začíná připomínat teenagery ze školy čar a kouzel v Bradavicích. I z tohoto důvodu jsem do bojového týmu vybíral jen mimozemšťany. Kromě Suvi, mně žádný další lidský charakter nezaujal. Taky mně, zamrzel fakt, že kromě Angaranů a Kettů, se neseznámíme s žádnou novou rasou.
Opravdu mě zklamalo intro, tedy počátek cesty. Zarytě jsem odmítal sledování novinek, před vydáním jsem tak neměl skoro žádné informace, nechtěl jsem si nic předčasně vyzradit. Bohužel, jsem tak o některých věcech, snil jinak. Myslel jsem si, že hra začne v průběhu událostí "ME3", popravdě jsem si to představoval asi takto: "Civilizace se bortí, smrťáci ničí vše na co přijdou, poslední vojáci/vesmírná plavidla se snaží vykoupit drahocený čas. V prostorách archy kvíli bezpečnostní alarm, je potřeba jen pár dalších vteřín, během kterých běháte po arše, je potřeba aktivovat poslední panely, skočit do jiné galaxie. Úspěšnou prologovou misi, následuje absolutně epicky filmeček - únik archy, přežití civilizace je zajištěno a poslední obránci umírají s vědomím, že jejich smrt nebude nadarmo Na druhou stranu, všechny deníky, easter eggy a nové zprávy spojené s Milky way, mě velice potěšily. Zvláště volání o pomoc, které zakončuje ten nádherně děsivý zvuk reaperské zbraně
Rozsah Singleplayeru mi přišel tak akorát, zvláště mě potěšil fakt, že ve všech lokacích se objevují nové questy v průběhu celé hry. Prvky jako je vliv životních podmínek, členitost terénu, časová omezenost pro plnění questů v zamořené zoně - to vše zajištuje autentičtější požitek. Opravdu potěší, když se "viabilita" zvedne na úroveň kdy nezabijí radiace, či teplotní podmínky.
Hra přebírá mnoho prvku z Witchera III (možná jsou typické pro všechny nové hry - nevím). Možnost rozsáhlého craftingu, klíčovost surovin, styl mapy. Z mého pohledu to není zlé, na druhou stranu jsem ale vždy byl hráčem, který se těmito prvky nezdržoval déle, než bylo nutné. (víceúrovňová mapa dokáže čas od času zmást, shánění surovin je časově náročné)
Multiplayeru je zapotřebí vzdát hold. Propojit ho takovým způsobem s kampaní, jakým propojený je, byl vskutku mistrovský tah (opravdu málokde jsem hrál a užil si multiplayer, jako tady).
Samotný gameplay je bezpochyby nejlepší stránkou hry. Podobně, asi jako ostatní fanoušci, nevím jak se opět vyrovnám s tou omezeností v původní ME trilogii. Hra zkrátka potřebovala rychlejší tempo, jakmile si hráč poprvé "zablbne" s jetpackem, zjistí jak mu tento prvek chyběl dříve. Vývoj zbraní a modifikace jsou opravdu důležité, co se týka sestavy, poprvé jsem všechen boj netáhl jen přes útočnou pušku ale musel se připravit na proměnlivost situace. Nikdy před tím jsem nepoužíval brokovnici, zde se však ukázala jako nezbytnost. Stejně jako volba speciálních schopností, opravdu to rozhodovalo o přežití, i když jen na obtížnosti Hardcore. Zvláště podoba Tech a Biotic schopnosti, je správně drsná.
Samozřejmě Andromeda obsahuje dost chyb, může být vzneseno mnoho námitek. Všechno je to mnohem výraznější, zkrátka protože je tu kontrast předchozí trilogie.
Ale, já se u této hry bavil, byl jsem dokonale přikován u počítače. Za poslední čtyři dny, jsem naspal asi kolem 16ti hodin. Hra působí cize, přece jsme ale v jiné galaxii (a pro bizarní sci-fi mám slabost hlavně Warbreeds). Nedostatky v grafice, či některých herních mechanismech, nakonec doladí další patche. A všem nedostatkům, které se autoři snaží nyní kompenzovat, se v dalším díle snad vyhnou
85% - bylo by divné, kdyby hra takového rozsahu byla od začátku bezchybná, určitě ale také není záležitostí, jejichž kvality se blíží průměru padesáti procentům.
Andromeda mi příjemně navodila pocity, spojené s prvním dílem. Podobností je tu více než dost. Hráč prozkoumává neznámé prostředí, nové charaktery, zákonitosti a do toho jezdí obrněným vozidlem napříč planetou. Stejně jako původní "ME", má Andromeda nejblíže ke klasickým rpg, ať už množstvím skillů, variabilitou vybavení, či "tuctovými" úkoly. V tom vidím, proč Andromeda působí tak odlišným dojmem oproti předchozím dvěma dílům. Fanoušci spíše očekávali tu filmovou akčnárnu, v podobě "ME2" a "ME3".
Od příběhu se samozřejmě očekává nejvíce, a na žánr sci-fi, není tento kousek špatný, ale v kontrastu původní trilogie, docela drhne. S tím, jde samozřejmě ruku v ruce i pojetí postav. Hned na začatku se objevuje opravdu ultimátní postava (která, by se snad mohla rovnat samotnému Shepovi), jediná chyba však spočívá v tom, že za Aleca Rydera si nezahrajem. Myslím, že hra za špatného rodiče, který řeší budoucnost lidstva ale zároveň i ochranu svých ratolestí v nepřátelském vesmíru, by přinésla několik opravdu hutných rozhodnutí a okamžiků. Nálézání cesty ke svým dětem, budování rodiných vztahů, nabízí opravdu velký potenciál (zvláště jako osvěžení oproti klasické romanciú Obě dvojčata docela jdou, ale nebezpečně to začíná připomínat teenagery ze školy čar a kouzel v Bradavicích. I z tohoto důvodu jsem do bojového týmu vybíral jen mimozemšťany. Kromě Suvi, mně žádný další lidský charakter nezaujal. Taky mně, zamrzel fakt, že kromě Angaranů a Kettů, se neseznámíme s žádnou novou rasou.
Opravdu mě zklamalo intro, tedy počátek cesty. Zarytě jsem odmítal sledování novinek, před vydáním jsem tak neměl skoro žádné informace, nechtěl jsem si nic předčasně vyzradit. Bohužel, jsem tak o některých věcech, snil jinak. Myslel jsem si, že hra začne v průběhu událostí "ME3", popravdě jsem si to představoval asi takto: "Civilizace se bortí, smrťáci ničí vše na co přijdou, poslední vojáci/vesmírná plavidla se snaží vykoupit drahocený čas. V prostorách archy kvíli bezpečnostní alarm, je potřeba jen pár dalších vteřín, během kterých běháte po arše, je potřeba aktivovat poslední panely, skočit do jiné galaxie. Úspěšnou prologovou misi, následuje absolutně epicky filmeček - únik archy, přežití civilizace je zajištěno a poslední obránci umírají s vědomím, že jejich smrt nebude nadarmo Na druhou stranu, všechny deníky, easter eggy a nové zprávy spojené s Milky way, mě velice potěšily. Zvláště volání o pomoc, které zakončuje ten nádherně děsivý zvuk reaperské zbraně
Rozsah Singleplayeru mi přišel tak akorát, zvláště mě potěšil fakt, že ve všech lokacích se objevují nové questy v průběhu celé hry. Prvky jako je vliv životních podmínek, členitost terénu, časová omezenost pro plnění questů v zamořené zoně - to vše zajištuje autentičtější požitek. Opravdu potěší, když se "viabilita" zvedne na úroveň kdy nezabijí radiace, či teplotní podmínky.
Hra přebírá mnoho prvku z Witchera III (možná jsou typické pro všechny nové hry - nevím). Možnost rozsáhlého craftingu, klíčovost surovin, styl mapy. Z mého pohledu to není zlé, na druhou stranu jsem ale vždy byl hráčem, který se těmito prvky nezdržoval déle, než bylo nutné. (víceúrovňová mapa dokáže čas od času zmást, shánění surovin je časově náročné)
Multiplayeru je zapotřebí vzdát hold. Propojit ho takovým způsobem s kampaní, jakým propojený je, byl vskutku mistrovský tah (opravdu málokde jsem hrál a užil si multiplayer, jako tady).
Samotný gameplay je bezpochyby nejlepší stránkou hry. Podobně, asi jako ostatní fanoušci, nevím jak se opět vyrovnám s tou omezeností v původní ME trilogii. Hra zkrátka potřebovala rychlejší tempo, jakmile si hráč poprvé "zablbne" s jetpackem, zjistí jak mu tento prvek chyběl dříve. Vývoj zbraní a modifikace jsou opravdu důležité, co se týka sestavy, poprvé jsem všechen boj netáhl jen přes útočnou pušku ale musel se připravit na proměnlivost situace. Nikdy před tím jsem nepoužíval brokovnici, zde se však ukázala jako nezbytnost. Stejně jako volba speciálních schopností, opravdu to rozhodovalo o přežití, i když jen na obtížnosti Hardcore. Zvláště podoba Tech a Biotic schopnosti, je správně drsná.
Samozřejmě Andromeda obsahuje dost chyb, může být vzneseno mnoho námitek. Všechno je to mnohem výraznější, zkrátka protože je tu kontrast předchozí trilogie.
Ale, já se u této hry bavil, byl jsem dokonale přikován u počítače. Za poslední čtyři dny, jsem naspal asi kolem 16ti hodin. Hra působí cize, přece jsme ale v jiné galaxii (a pro bizarní sci-fi mám slabost hlavně Warbreeds). Nedostatky v grafice, či některých herních mechanismech, nakonec doladí další patche. A všem nedostatkům, které se autoři snaží nyní kompenzovat, se v dalším díle snad vyhnou
85% - bylo by divné, kdyby hra takového rozsahu byla od začátku bezchybná, určitě ale také není záležitostí, jejichž kvality se blíží průměru padesáti procentům.
