Among the Sleep by se dal nazvat procházecím simulátorem z pohledu malého dítěte. Synopse, kdy vidíte život z pohledu batolete, které nechápavě hledí na svět okolo sebe v kombinaci s utvářením různých abstraktních představ, pomyslných duchů a strašáků se mi líbila.
Spíše než klasická hra je to takové interaktivní dílo, které přeci jen nabízí jiné herní pojetí, než řada obdobných procházecích her (stále se jedná o procházecí simulátor, přestože v tomto případě na něj nazíráme jinou optikou). Hra je ve stručnosti o tom, že se vydáváte na cestu za svým plyšákem, který vám jedné bouřlivé noci zmizel z postele, zatímco kdosi nebo cosi narušilo váš spánek a vyklopilo vás z postele uprostřed deštivé noci. Vy se tak vydáváte na průzkum potemnělým domem a dáváte dohromady střípky toho, co se tu vlastně děje.
Hra tedy staví hráče do pozice prozkoumávání a kombinuje vnímání reality ruku v ruce s abstraktními představami, které se spíše než v realitě odehrávají ve vaši dětské představivosti. Celé je to taková výprava za neznámem, která vám pomalu servíruje jakési uvědomění, že ve vaší rodině není něco úplně v pořádku. Nevidíte to přímo, alespoň tedy ne zpočátku, ale formou různých strachů a výjevů, čímž se před vámi postupně otevírá příběh, na jehož závěru je jakési uvědomění, co přesně tu vlastně je špatně.
Samotný herní zážitek působí trochu rozporuplně. Myšlenka hry a její zpracování na mě působila vcelku sympaticky, stejně jako váš plyšový průvodce se svými komentáři. Provedení je docela originální a až na drobné bugy jsem nezaznamenal nějaké problémy. Nicméně, přesto všechno je vlastní herní zážitek trochu rozporuplný. Je tu něco, co té hře chybí, během hraní i přes měnící se vizuální stránku lokací převažuje dojem, že tu je prostě něco špatně nebo tu něco chybí. Hra se mi líbila v úvodu a pak herní prožitek postupně opadával, což trochu (ale ne o moc) spravil závěr. Hra to není špatná, ale vzhledem k jejímu potenciálu a nápadu bych si dovedl představit trochu větší hloubku a větší nápaditost. Pokud herní náplň tvoří jenom převážně přímočarý pohyb z jednoho místa na druhé, pak je to trochu škoda. O to více, že ten nápad se mi líbil i včetně té bubácké atmosféry, která působila sice lehce infantilně, ale přesto neurazila.
Spíše než klasická hra je to takové interaktivní dílo, které přeci jen nabízí jiné herní pojetí, než řada obdobných procházecích her (stále se jedná o procházecí simulátor, přestože v tomto případě na něj nazíráme jinou optikou). Hra je ve stručnosti o tom, že se vydáváte na cestu za svým plyšákem, který vám jedné bouřlivé noci zmizel z postele, zatímco kdosi nebo cosi narušilo váš spánek a vyklopilo vás z postele uprostřed deštivé noci. Vy se tak vydáváte na průzkum potemnělým domem a dáváte dohromady střípky toho, co se tu vlastně děje.
Hra tedy staví hráče do pozice prozkoumávání a kombinuje vnímání reality ruku v ruce s abstraktními představami, které se spíše než v realitě odehrávají ve vaši dětské představivosti. Celé je to taková výprava za neznámem, která vám pomalu servíruje jakési uvědomění, že ve vaší rodině není něco úplně v pořádku. Nevidíte to přímo, alespoň tedy ne zpočátku, ale formou různých strachů a výjevů, čímž se před vámi postupně otevírá příběh, na jehož závěru je jakési uvědomění, co přesně tu vlastně je špatně.
Samotný herní zážitek působí trochu rozporuplně. Myšlenka hry a její zpracování na mě působila vcelku sympaticky, stejně jako váš plyšový průvodce se svými komentáři. Provedení je docela originální a až na drobné bugy jsem nezaznamenal nějaké problémy. Nicméně, přesto všechno je vlastní herní zážitek trochu rozporuplný. Je tu něco, co té hře chybí, během hraní i přes měnící se vizuální stránku lokací převažuje dojem, že tu je prostě něco špatně nebo tu něco chybí. Hra se mi líbila v úvodu a pak herní prožitek postupně opadával, což trochu (ale ne o moc) spravil závěr. Hra to není špatná, ale vzhledem k jejímu potenciálu a nápadu bych si dovedl představit trochu větší hloubku a větší nápaditost. Pokud herní náplň tvoří jenom převážně přímočarý pohyb z jednoho místa na druhé, pak je to trochu škoda. O to více, že ten nápad se mi líbil i včetně té bubácké atmosféry, která působila sice lehce infantilně, ale přesto neurazila.
Pro: Nápad, provedení, atmosféra, mluvící medvídek :)
Proti: viz. komentář.