Nenapadlo by mne, že zrovna u této hry, kterou jsem již vyhlížel delší dobu opět zaujmu pozici kontrariána, který si Silence pořídil pro Maximusův kladný komentář. Dělám to vždy velmi nerad. Lépe se mi hry chválí, ale na druhou stranu jsem upřímný jedinec, který mluví a píše o věcech jasně. Když vidím problém, musím ho vyzdvihnout. A Silence má těch problémů žel bohu nemálo. Kolega Maximus se již rozepsal v jeho prvních dvou odstavcích o světě a konceptu hry, proto tedy tento aspekt taktně přejdu a hupsnu na samotné jádro.
Silence je opravdu pěkná a nenáročná hra, kterou rozjedete i klíčící bramboře. To, jak se pánům z Německa povedlo elegantně propojit trojrozměrné objekty s dvojrozměrným, ručně malovaným prostředím je nic než fascinující a oku lahodící. Animace jsou navíc vytvořeny z velkou pečlivostí a důrazem na plynulost. Kupříkladu postava, jenž ovládáte může konverzovat, komentovat či popisovat objekty nez toho, aniž by jste čekali na ukončení animace, takže postavy na sebe začnou mluvit i bez toho, aniž by si stáli přímo pod nosem nebo i byli zcela statičtí, což je moc fajn překvapení. Ambientní ozvučení prostředí a hudba jsou též vyvedeny velmi dobře, tedy dělají dobrou atmosféru dané lokace.
Tato krása má ale pár jizev a bradavic. Předně, lokace jsou malé, působí velice stísněně až klaustrofobicky. Přechod mezi nimi je taky rafanec do zadku, jelikož každá tato pidi lokace má loadscreen, který trvá od 5-10 vteřin. Nechápu proč tak malé obrazovky, které jsou z větší části 2D mají tolik dlouhých loadingů! Proč?? Opravdu to vyšlo koncem roku 2016? Velice mě to ke konci iritovalo a ve výsledku mám pocit, že jsem strávil menší porci času řešením "hádanek" než u nahrávacích obrazovek.
Dalším stěžejním bodem je zjednodušení konceptu pro přístupnější uvedení na konzole. Ve výsledku autoři zcela vyškrtli inventář a zaměřili se na filmověji laděné zpracování. Hádanky zde vám mozek rozhodně neunaví, vlastně u nich nemusíte vůbec užívat svou centrální nervovou soustavu. V podstatě klikáte na věci kolem vás a čekáte co se stane. Sem tam se objeví nějaký puzzle, který vyžaduje více než jen 20 vteřin času, ale i tak je vše neuvěřitelně triviální a dost často i ne zcela logické. Nejednou jsem si z údivu škrábal čelo nad tím co to sakra ty Helmuty napadlo za blbost. To mi osobně vůbec nečinilo problém za předpokladu, že.
Má hra dobrý scénář, dabing, postavy a dostatek interaktivních prvků jako dialogový strom či interakci s prostředím a dobré budování světa. Ústřední dvojce sourozenců tu samozřejmě dostává spolu s magickou housenkou nejvíce prostoru a povětšinou jsou napsáni dobře, ovšem zbytek osob, které budete na své krátké pouti potkávat jsou naprosto, neuvěřitelně nevyužité. Dohromady tu těch celkem pět osob, které potkáte (ano, tak málo, nedělám si srandu) dostanou dohromady jen pár minut dialogů, což je až nenuceně srandovní. Z toho vyplývá naprostá ignorace budování světa, který je v základu nejen krásný a mystický, ale naprosto PRÁZDNÝ. V průběhu těch cca 4,5 h jsem se nedozvěděl absolutně nic zajímavého. Jediná věc, kterou mi postavy neustále metali do obličeje, že tady je nějaká zlá královna, která posílá potvory hledat část zrcadla. Údajně proti ní stojí odpor, který proti těmto potvorám, tedy i královně bojuje. Prý je tu velké, krásné město. Jo. Nic z toho tu neuvidíte. Všechno tu je prázdné, bez života a vysvětlení. celé to působí jen jako barevná kulisa pro příběh, který je fádní a stejně jako celý svět a postavy nedodělaný. Jediný zajímavý tvor, ke kterému jsem si vypěstoval menší virtuální pouto byl Spoty, nemluvící, podobu měnící housenka.
Anglický dabing je po většinu času spíše lehce podprůměrný, ovšem ke konci, kdy to celé nabere temnější náboj vyjde najevo amatérismus herců, kteří jen čtou písmenka na papíře a neschopné režie, jenž nebyla schopna poskytnout jakékoliv informace o scéně. Nejhorší ze všech je Renie, tedy hlavní postava, která celou dobu bez ohledu na to v jaké situaci se nachází působí naprosto apaticky. A pokud má projevit nějakou emoci, tedy fňukání je neskutečně fake. A to je pro hlavní postavu vždy skvělá vlastnost, že? Jediný přesvědčivý výkon jsem dostal od bratří kamenů, kteří stejně jako ostatní vedlejší postavy dostanou jen pár vět. Čas od času dostanete možnost vybrat si ze dvou možností ovlivnit dialog, ale tyto chvíle napočítáte na prstech jedné ruky.
Tedy shrneme si to. Pěkná Klick and point adventura s naprosto pustým světem bez inventáře a primitivními hádankami, špatným dabingem, nevyužitými postavami a omezené interakce s nimi. Tuna, přehršel nahrávacích obrazovek, malé lokace a pár...opravdu pár zajímavých nápadů. Možná jsem už již moc starý na to, aby můj úsudek ovlivňovalo hezoučké vizuálno. Silence není dobrá adventura, protože je mechanicky jednoduchá a není to ani dobrá filmová hra. Je to pěkný obrázek s pěknými animacemi. Pokud vám toto stačí ke spokojenosti a 90% tak vám opravdu závidím :)
Silence je opravdu pěkná a nenáročná hra, kterou rozjedete i klíčící bramboře. To, jak se pánům z Německa povedlo elegantně propojit trojrozměrné objekty s dvojrozměrným, ručně malovaným prostředím je nic než fascinující a oku lahodící. Animace jsou navíc vytvořeny z velkou pečlivostí a důrazem na plynulost. Kupříkladu postava, jenž ovládáte může konverzovat, komentovat či popisovat objekty nez toho, aniž by jste čekali na ukončení animace, takže postavy na sebe začnou mluvit i bez toho, aniž by si stáli přímo pod nosem nebo i byli zcela statičtí, což je moc fajn překvapení. Ambientní ozvučení prostředí a hudba jsou též vyvedeny velmi dobře, tedy dělají dobrou atmosféru dané lokace.
Tato krása má ale pár jizev a bradavic. Předně, lokace jsou malé, působí velice stísněně až klaustrofobicky. Přechod mezi nimi je taky rafanec do zadku, jelikož každá tato pidi lokace má loadscreen, který trvá od 5-10 vteřin. Nechápu proč tak malé obrazovky, které jsou z větší části 2D mají tolik dlouhých loadingů! Proč?? Opravdu to vyšlo koncem roku 2016? Velice mě to ke konci iritovalo a ve výsledku mám pocit, že jsem strávil menší porci času řešením "hádanek" než u nahrávacích obrazovek.
Dalším stěžejním bodem je zjednodušení konceptu pro přístupnější uvedení na konzole. Ve výsledku autoři zcela vyškrtli inventář a zaměřili se na filmověji laděné zpracování. Hádanky zde vám mozek rozhodně neunaví, vlastně u nich nemusíte vůbec užívat svou centrální nervovou soustavu. V podstatě klikáte na věci kolem vás a čekáte co se stane. Sem tam se objeví nějaký puzzle, který vyžaduje více než jen 20 vteřin času, ale i tak je vše neuvěřitelně triviální a dost často i ne zcela logické. Nejednou jsem si z údivu škrábal čelo nad tím co to sakra ty Helmuty napadlo za blbost. To mi osobně vůbec nečinilo problém za předpokladu, že.
Má hra dobrý scénář, dabing, postavy a dostatek interaktivních prvků jako dialogový strom či interakci s prostředím a dobré budování světa. Ústřední dvojce sourozenců tu samozřejmě dostává spolu s magickou housenkou nejvíce prostoru a povětšinou jsou napsáni dobře, ovšem zbytek osob, které budete na své krátké pouti potkávat jsou naprosto, neuvěřitelně nevyužité. Dohromady tu těch celkem pět osob, které potkáte (ano, tak málo, nedělám si srandu) dostanou dohromady jen pár minut dialogů, což je až nenuceně srandovní. Z toho vyplývá naprostá ignorace budování světa, který je v základu nejen krásný a mystický, ale naprosto PRÁZDNÝ. V průběhu těch cca 4,5 h jsem se nedozvěděl absolutně nic zajímavého. Jediná věc, kterou mi postavy neustále metali do obličeje, že tady je nějaká zlá královna, která posílá potvory hledat část zrcadla. Údajně proti ní stojí odpor, který proti těmto potvorám, tedy i královně bojuje. Prý je tu velké, krásné město. Jo. Nic z toho tu neuvidíte. Všechno tu je prázdné, bez života a vysvětlení. celé to působí jen jako barevná kulisa pro příběh, který je fádní a stejně jako celý svět a postavy nedodělaný. Jediný zajímavý tvor, ke kterému jsem si vypěstoval menší virtuální pouto byl Spoty, nemluvící, podobu měnící housenka.
Anglický dabing je po většinu času spíše lehce podprůměrný, ovšem ke konci, kdy to celé nabere temnější náboj vyjde najevo amatérismus herců, kteří jen čtou písmenka na papíře a neschopné režie, jenž nebyla schopna poskytnout jakékoliv informace o scéně. Nejhorší ze všech je Renie, tedy hlavní postava, která celou dobu bez ohledu na to v jaké situaci se nachází působí naprosto apaticky. A pokud má projevit nějakou emoci, tedy fňukání je neskutečně fake. A to je pro hlavní postavu vždy skvělá vlastnost, že? Jediný přesvědčivý výkon jsem dostal od bratří kamenů, kteří stejně jako ostatní vedlejší postavy dostanou jen pár vět. Čas od času dostanete možnost vybrat si ze dvou možností ovlivnit dialog, ale tyto chvíle napočítáte na prstech jedné ruky.
Tedy shrneme si to. Pěkná Klick and point adventura s naprosto pustým světem bez inventáře a primitivními hádankami, špatným dabingem, nevyužitými postavami a omezené interakce s nimi. Tuna, přehršel nahrávacích obrazovek, malé lokace a pár...opravdu pár zajímavých nápadů. Možná jsem už již moc starý na to, aby můj úsudek ovlivňovalo hezoučké vizuálno. Silence není dobrá adventura, protože je mechanicky jednoduchá a není to ani dobrá filmová hra. Je to pěkný obrázek s pěknými animacemi. Pokud vám toto stačí ke spokojenosti a 90% tak vám opravdu závidím :)
