Jakožto milovník žánru adventur jsem byla na remaster Grim Fandanga hodně zvědavá. S nadšením jsem hru poprvé spustila už v roce 2015, došla do druhého aktu, kde však můj prvotní entuziasmus zcela vyprchal. Ke hře jsem se vrátila až za necelé dva roky.

Grim Fandango je prostě obrazem své doby, kdy hry byly naprostým opakem dnešních interaktivních filmů, kde jednou do minuty kliknete, abyste nezemřeli. Hra je opravdu velmi složitá a to i pro adventurní veterány, ale bohužel ne tím správným způsobem. Málokdy se mi u hry stane, že bych chtěla zlostí něco prohodit monitorem, jako se mi to stalo tady - ne, řešení puzzlu se dveřmi do trezoru fakt nebyla zábava.

Nepomáhá ani to, že některé klikatelné objekty splývají s okolím, za všechny například lékárnička v tetovacím salonu. Rovněž hádanky, jejichž podstatou je, že některou činnost musíte zopakovat víckrát, jsou otravné (likvidace zlobobrů). Co mi rovněž pilo krev, bylo množství průchozích lokací, ve kterých není nic zajímavého a i když vaše postava umí běhat, strávíte v těchto lokacích více času, než by vám bylo milé.

Hra se sama neukládá. Jste na to sice důrazně upozorněni hned na začátku, to mi ale nezabránilo ztratit celý akt tím, že jsem zapomněla pravidelně ukládat a narazila jsem na bug, který zabránil dalšímu postupu. Těchto nedostatků bohužel bylo více a nejsem zdaleka jediná, kdo na ně narazil. Remaster by takové problémy prostě mít neměl, zvlášť když byl dostatek času na patch.

Ne všechno je však na hře špatné - voice acting, hlavní námět, směsice mexického folkloru a jazzu, to všechno bylo výjimečné a naprosto skvělé. Hra má osobitý humor a hlavní hrdina Manny je prostě sympaťák.

Pokud máte žánr klasických adventur rádi, doporučuji Grim Fandango alespoň vyzkoušet. Musíte však mít trpělivost a překousnout již zastaralé herní mechaniky a občasné bugy. A ukládat, hlavně musíte pořád ukládat!