Podobně jako v případě druhého dílu Diabla, i tentokrát se hodnocení týká tak nějak celé hry, ne jen datadisku Restoration of Erathia. Ono hodnotit jen datadisk je občas velmi obtížné.

Grafika o něco uhlazenější než v druhém díle, jednotky většinou stejné, byť některé již nejsou tak silné jako v druhém díle, pár jednotek je nových - především díky nové frakci pohádkových bytostí. Tato frakce se mi líbila ze všech nejvíce, jen už ani nevím proč. Přeci jen je to již delší doba, co jsem třetí díl hrdinů hrál. A především, podobně jako u většiny (no, možná u všech) her, které je možné hrát mimo kampaň, tedy jen tak pro odreagování, jsem skončil právě u tohoto hraní, neboť tam se člověk může odreagovat nejvíce.

Soubojový systém je spíše velmi jednoduchý (pět jednotek o určitém útoku zaútočí na deset jednotek o nižším útoku - a někdo nepřežije), leč okořeněný zvláštními dovednostmi některých jednotek (dvojitý útok, útok bez obrany nepřítele apod.), takže není až tak moc nudný, přestože je možné (spíše více než méně) předpovědět výsledek jednotlivých soubojů, ne však celé bitvy.

Jednotlivé armády jsou vedeny svými hrdiny, kteří však (na rozdíl od Heroes of Might and Magic IV) do bitvy nezasahují, přestože svým jednotkám mohou propůjčit různé doplňující (a mnohdy rozhodné pro válku) vlastnosti a dovednosti. Prohraná bitva znamená konec hrdiny, vyhraná bitva samozřejmě umožňuje pokračování ve hře.

Bohužel, nezřídka se stává, že soupeřův hrdina prohranou bitvu přežije a vám tak nezbývá než se s daným hrdinou setkat v boji i několikrát za jednu hru - naprosto nepochopitelně, neboť váš hrdina prohranou bitvu vždy nepřežije. Tak snad proto ne plné hodnocení.

Ale jinak? Výborná hra na dlouhé zimní večery, přestože některé hry trvají až příliš dlouho - i na polární noc.