2017-05-26
Tvl, 95% tomu dávaji i přes velký nedostatky. Vyrobilo to nejlepší studio současnosti (minulosti), který shodou okolností udělalo moje poslední 100% hodnocený hry(Dead Space, ME), a já to nechtěl/nechci hrát? To bych se na to podíval, už kvuli těm dialogum! Nicméně takhle daleko v demu jsem se nikdy předtím ještě nedostal, abych měl pod svojí správou několik postav. Tak to zkusím dohrát.
2017-06-02
Naprosto debilní ovládání, na který jsem si zvykal pul hodiny. Je to spíš ve stylu strategie než jsem byl zvyklej z Diabla. Druhým tlačítkem klikáte utok, abyste si nepřepínali mezi členy skupiny, když se to bydlí. Takže bytky jsou naprosto nepřehledný, všude samá animačka, zpomalovačka, hlavně že vám to ted nikde nevadí. Ksichty všichni k nerozeznání, a hlavně mi to padá.
- I feel corruption inside me (no way)
- Je to všude, jasně, dělalo to stejný studio, ale ten duvod, že do každý hry, nehledě na to, jestli to je sci-fi nebo fantasy, nacpe stejnou problematiku, není, že by mu docházely nápady, ale aby se co nejširší veřejnost dozvěděla o tom, co se kolem děje. No možná jen ti pozornější
- Vy mě opravdu fascinujete, jak si nedokážete znovu a znovu se objevující motivy apokalypsy ve hrách spojit s naší krizí
- Not much time (2011)
- We are so close (2016)
- Takže ještě jednou. Na konci věku se otevře brána do jiné dimenze (Zj. 9/11, klíč od propasti a takový kecy). Tou sem začnou proudit tisíce démonu a začnou posedat nečisté duše. Zkrátka každý, kdo si nedokázal za život vytvořit dost silný osobnostní štít, neudržel si integritu, stává se cílem jejich utoku a přichází částnečně o svou osobnost. Neví o tom. Dalo by se říct, že propadá silám temnot a slepě (doslova) následuje satana do propasti. Na todle se dá přijít i bez hraní podobných her, nebo koukání na filmy, kde to alegoricky vysvětlují. Už to, že tadle skupinka vývojářu má přehled o tom, jak věci fungují, dokáží rozlišovat mezi dobrem a zlem a podle toho nám nabízejí ruzné odpovědí, svědčí o jejich zasvěcennosti. Nejsou to už jen lidé s obyčejnými schopnostmi, mimořádným talentem. Todle jsou už zázraky ve skutečném světě. Možná nějaký středověký člověk by dnes dokázal vidět demony jasněji než vy, kteří mezi nimi běžně žijete a stáváte se součástí jejich světa
Na rozdíl od Skyrimu se mí líbí, že je výběr postav zužen na tři základní typy plus male/female. Připomíná mi to starej Blade of Darkness, kde byl navíc jenom trpaslík, ostatní postavy se krásně doplnovali. Podle těch povolání/zaměření bych taky mohl přizpusobit volbu odpovědi v dialozích. A nejsou stejný jako v ME, dementi, je tam neutrální odpověd navíc, pokud jste slepí. Jasně, že se vždycky budete rozhodovat bud pro, nebo proti. Navíc zatím nevím, jestli je tam možnost časem řešit ruzný situace bonusovými volbami.
- Whole world in a war and you need one person to put it together
- Zase nic? Vy jste vážně marný
- To je Antikrist. Přišel vás zachránit. Už ted se potýkáte s problémy, které v lepším případě zvládne vyřešit jen prej umělá inteligence, image, kterému druhá šelma vdechne život
- Jste v pěkný rejži, víc vám neřeknu
2017-08-06 (čtu si recenzi)
Hrál jsem Diablo, Spellforce, Dungeon Siege, ale DAO je uplně jinej kalibr (celkově fantasy kromě příběhu a dialogu na tom není nijak dobře) a DA2 má navíc výbornou akční stránku. Píšu výbornou, protože mě to klikání začlo bavit a tady je pohled na krev ještě lepší, než v jedničce. Takže, co víc si přát? Skvěle napsaný postavy, milion videosekvencí, tuny dialogu. My, RPG nadšenci, mezi které se pomalu také začínám řadit, si jistě přijdeme na své. Představa, že dohraju hru a strávím u ní 100 hodin, mi kdysi přišla nereálná, zvláš pokud by se jednalo o adventuru, ale nakonec je to lepší než nějaký seriál v TV!
Jak hraju jedničku, tak mám čím dál větší chut si pustit dvojku, protože ty souboje nejsou nic moc. A ruku na srdce, akční část je v každé hře zásadní! A pokud si chci od těch dialogu trochu odpočinout, uvítám pořádnou řežbu, kde nemusím moc přemejšlet, a jen slastně koukat, jak komu padá hlava a stříká krev! Jasně, hrám typu hack and slash se to nevyrovná, ale přesně takovej soubojovej systém v dobrý adventuře má bejt. Kliknu na cíl a moje postava ho přepulí. Kdysi jsem nad tím ohrnoval nos a nechápal, jak to někoho muže bavit, ale v DA je to okay.
DA2 má svý kouzlo a nesmíte dát na první dojem a hlavně musíte být hráči fantasy nebo adventur. RPG nadšenci, kteří jen ladí výzbroj, tady mužou narazit. Pro mě znamená velké překvapení na samý konec herní sezony. Nalijme si čistého vína, lepší hry už nebudou! Ve srovnání se Skyrim, což jsem jako neznalec žánru správně vyhodnotil jako další mega titul, u mě vychází vítězně právě DA. Je více zaměřený na příběh než na souboje a děj příjemně odsejpá. Ve Skyrim mužete obdivovat otevřený svět, ale v podstatě ani pořádně nevíte, kam máte jít. Přes ten duraz na detaily a volnost pohybu mu autoři zapomněli vdechnout duši! Slouží spíš jako místo, kde si stejně postižení jedinci mužou vyměnovat předměty, větší hloubku (asi) nemá (alespon jsem si nevšiml).
No a jak jsem se k DA vubec dostal? Koukal jsem na videa na youtube. Ne na ty herní, ale někdo na motivy hry složil pěknou prezentaci knihy Genesis a vyprávěl nejstarší příběh všech dob, což je taky cíl samotné hry. Nenásilně nám přiblížit, odkud pocházíme, kam směřujeme, a že se nakonee (velmi brzo) budeme muset rozhodnout, na kterou stranu se přidáme. Debílci, kteří nad tímhle mávnou rukou, si už ted vybrali, ale vy ostatní máte před sebou osudově duležitou volbu.
Tvl, já jsem napsal komentář k další hře, kterou jsem viděl jen z obrázku. No proč ne? Lepší než žádnej!
PS Ještě někomu Hawková nápadně připomínala Morrigen z jedničky, že by si dokonce myslel, že jde o jednu a tu samou postavu?
Tvl, 95% tomu dávaji i přes velký nedostatky. Vyrobilo to nejlepší studio současnosti (minulosti), který shodou okolností udělalo moje poslední 100% hodnocený hry(Dead Space, ME), a já to nechtěl/nechci hrát? To bych se na to podíval, už kvuli těm dialogum! Nicméně takhle daleko v demu jsem se nikdy předtím ještě nedostal, abych měl pod svojí správou několik postav. Tak to zkusím dohrát.
2017-06-02
Naprosto debilní ovládání, na který jsem si zvykal pul hodiny. Je to spíš ve stylu strategie než jsem byl zvyklej z Diabla. Druhým tlačítkem klikáte utok, abyste si nepřepínali mezi členy skupiny, když se to bydlí. Takže bytky jsou naprosto nepřehledný, všude samá animačka, zpomalovačka, hlavně že vám to ted nikde nevadí. Ksichty všichni k nerozeznání, a hlavně mi to padá.
- I feel corruption inside me (no way)
- Je to všude, jasně, dělalo to stejný studio, ale ten duvod, že do každý hry, nehledě na to, jestli to je sci-fi nebo fantasy, nacpe stejnou problematiku, není, že by mu docházely nápady, ale aby se co nejširší veřejnost dozvěděla o tom, co se kolem děje. No možná jen ti pozornější
- Vy mě opravdu fascinujete, jak si nedokážete znovu a znovu se objevující motivy apokalypsy ve hrách spojit s naší krizí
- Not much time (2011)
- We are so close (2016)
- Takže ještě jednou. Na konci věku se otevře brána do jiné dimenze (Zj. 9/11, klíč od propasti a takový kecy). Tou sem začnou proudit tisíce démonu a začnou posedat nečisté duše. Zkrátka každý, kdo si nedokázal za život vytvořit dost silný osobnostní štít, neudržel si integritu, stává se cílem jejich utoku a přichází částnečně o svou osobnost. Neví o tom. Dalo by se říct, že propadá silám temnot a slepě (doslova) následuje satana do propasti. Na todle se dá přijít i bez hraní podobných her, nebo koukání na filmy, kde to alegoricky vysvětlují. Už to, že tadle skupinka vývojářu má přehled o tom, jak věci fungují, dokáží rozlišovat mezi dobrem a zlem a podle toho nám nabízejí ruzné odpovědí, svědčí o jejich zasvěcennosti. Nejsou to už jen lidé s obyčejnými schopnostmi, mimořádným talentem. Todle jsou už zázraky ve skutečném světě. Možná nějaký středověký člověk by dnes dokázal vidět demony jasněji než vy, kteří mezi nimi běžně žijete a stáváte se součástí jejich světa
Na rozdíl od Skyrimu se mí líbí, že je výběr postav zužen na tři základní typy plus male/female. Připomíná mi to starej Blade of Darkness, kde byl navíc jenom trpaslík, ostatní postavy se krásně doplnovali. Podle těch povolání/zaměření bych taky mohl přizpusobit volbu odpovědi v dialozích. A nejsou stejný jako v ME, dementi, je tam neutrální odpověd navíc, pokud jste slepí. Jasně, že se vždycky budete rozhodovat bud pro, nebo proti. Navíc zatím nevím, jestli je tam možnost časem řešit ruzný situace bonusovými volbami.
- Whole world in a war and you need one person to put it together
- Zase nic? Vy jste vážně marný
- To je Antikrist. Přišel vás zachránit. Už ted se potýkáte s problémy, které v lepším případě zvládne vyřešit jen prej umělá inteligence, image, kterému druhá šelma vdechne život
- Jste v pěkný rejži, víc vám neřeknu
2017-08-06 (čtu si recenzi)
Hrál jsem Diablo, Spellforce, Dungeon Siege, ale DAO je uplně jinej kalibr (celkově fantasy kromě příběhu a dialogu na tom není nijak dobře) a DA2 má navíc výbornou akční stránku. Píšu výbornou, protože mě to klikání začlo bavit a tady je pohled na krev ještě lepší, než v jedničce. Takže, co víc si přát? Skvěle napsaný postavy, milion videosekvencí, tuny dialogu. My, RPG nadšenci, mezi které se pomalu také začínám řadit, si jistě přijdeme na své. Představa, že dohraju hru a strávím u ní 100 hodin, mi kdysi přišla nereálná, zvláš pokud by se jednalo o adventuru, ale nakonec je to lepší než nějaký seriál v TV!
Jak hraju jedničku, tak mám čím dál větší chut si pustit dvojku, protože ty souboje nejsou nic moc. A ruku na srdce, akční část je v každé hře zásadní! A pokud si chci od těch dialogu trochu odpočinout, uvítám pořádnou řežbu, kde nemusím moc přemejšlet, a jen slastně koukat, jak komu padá hlava a stříká krev! Jasně, hrám typu hack and slash se to nevyrovná, ale přesně takovej soubojovej systém v dobrý adventuře má bejt. Kliknu na cíl a moje postava ho přepulí. Kdysi jsem nad tím ohrnoval nos a nechápal, jak to někoho muže bavit, ale v DA je to okay.
DA2 má svý kouzlo a nesmíte dát na první dojem a hlavně musíte být hráči fantasy nebo adventur. RPG nadšenci, kteří jen ladí výzbroj, tady mužou narazit. Pro mě znamená velké překvapení na samý konec herní sezony. Nalijme si čistého vína, lepší hry už nebudou! Ve srovnání se Skyrim, což jsem jako neznalec žánru správně vyhodnotil jako další mega titul, u mě vychází vítězně právě DA. Je více zaměřený na příběh než na souboje a děj příjemně odsejpá. Ve Skyrim mužete obdivovat otevřený svět, ale v podstatě ani pořádně nevíte, kam máte jít. Přes ten duraz na detaily a volnost pohybu mu autoři zapomněli vdechnout duši! Slouží spíš jako místo, kde si stejně postižení jedinci mužou vyměnovat předměty, větší hloubku (asi) nemá (alespon jsem si nevšiml).
No a jak jsem se k DA vubec dostal? Koukal jsem na videa na youtube. Ne na ty herní, ale někdo na motivy hry složil pěknou prezentaci knihy Genesis a vyprávěl nejstarší příběh všech dob, což je taky cíl samotné hry. Nenásilně nám přiblížit, odkud pocházíme, kam směřujeme, a že se nakonee (velmi brzo) budeme muset rozhodnout, na kterou stranu se přidáme. Debílci, kteří nad tímhle mávnou rukou, si už ted vybrali, ale vy ostatní máte před sebou osudově duležitou volbu.
Tvl, já jsem napsal komentář k další hře, kterou jsem viděl jen z obrázku. No proč ne? Lepší než žádnej!
PS Ještě někomu Hawková nápadně připomínala Morrigen z jedničky, že by si dokonce myslel, že jde o jednu a tu samou postavu?
GTR 2: FIA GT Racing Game
Pro: Draci
Proti: Chaotický systém klikání