Gunman Chronicles má v mém srdci zvláštní místo. Když jsem nastoupil do pracovního procesu a ušetřil nějaký peníz na (tehdy) pořádný počítač, Gunman Chronicles byla moje první (tehdy) moderní 3D akce. Do té doby jsem měl dohrané všechny ty Doomy, Duky, Bloody a Quake se systémem epizod, kol a exitů a z hry z navazujícími úrovněmi, animacemi, dějem a úkoly jsem byl u vytržení. Postupem času mi vypadla z paměti a usídlila se tam jen vzpomínka "bylo to dobré, ale krátké a béčkové".

Kupodivu není tomu tak i přes nízké hodnocení tady i kdysi ve Score. A přitom začátek rozhodně nevypadal na 80%. Nanicovatá spíše ještě kreslená grafika, nekonečná scéna jízdy v nějakém raketoplánu s povídáním na pozadí bez titulků (nerozuměl jsem skoro nic). Podíval jsem se do návodu - 6 kol, z toho jedno boj s bossem a celé první kolo je tutorial. Ani druhé kolo ala laciná kopie Tomb Raidera mě nenadchlo.

Zlom nastal ve třetí misi, na úplně nové planetě. Zákeřný počítač, který na Vás posílá různé exoticky vypadající roboty. Echt exoticky vypadající mimozemšťani, kteří se klidně s roboty pustí do křížků. Výborný leveldesign - jdete stále jednou cestou, ale objevit ji a zvládnout. Nad hlavou Vám krouží obří loď, která Vás pár fotonovými torpédy pošle do zapomění. Občas se objeví robot, který spolyká veškeré nasyslené rakety a jednou raketovou smrští Vás vymaže. Po pár hodinách (subjektivně) jsem si říkál "já se z téhle zku***né planety nikdy nedostanu. O něco později jsem vítězoslavně sundal kluzák a pak se dostal i dál.

Fratelnost i grafika se lepší kolo od kola a vrcholem je poslední kolo. Vybuchující laboratoř, všechno jde do háje, rozpadá se a bouchá, mimozemské obludy si to rozdávají s vojáky a všichni společně se snaží zabít Vás. Ano ten Half-Life z toho v hratelnosti dýchá na sto procent včetně opravdu sci-fi lokací, monster i zbraní.

Apropo zbraně. S těmi se tvůrci vyřádili. Standartních 9 kousků si můžete tak modifikovat, že z jedné zbraně jde udělat cca 30 různých typů. U pistoly můžete nastavit laserovou palbu, plazmovou palbu, supernáboj nebo sniperku. U raketometu například typ raket, typ zaměřování, dobu výbuchu apod. A u paprskometu délku, typ, sílu i přesnost parsku. Zkrátka je toho tolik, že to sice nevyužijete - protože monstra jsou rychlá a přesná a vy potřebujete rychlé a přesné zbraně, ale stejně je to obdivuhodné. A když Vás to přestane bavit, je tu tank. Ovládá se sice trošku krkolomně, ale zato je nezničitelný. Haleluja - konečně hra, kde mě nějaký knech s pistolkou nezničí pancéřovaný tank. Navíc jsou s nim spojené logické úkoly - tu jak si vyčistit cestu dál, tam zase najít benzín.

Zkrátka i přes chyby, zastaralou grafiku (ty postavy jsou hrozné) a krátkost se nezapře vliv Half-Lifu a Gunman Chronicles má opravdu suprovou hratelnost.