Připouštím, že tento datadisk se ke mne dostal tak rychle, že jsem vlastně (do)hrál D2 již s ním. Hodnocení se tak z části týká celé hry, nikoliv jen tohoto datadisku.

Grafika může svým spíše nízkým rozlišením 800*600 působit staromódně, ale to mi nevadí, protože celkově je hra spíše přehledná a bitevní pole rovněž. Videa oddělující jednotlivé části jsou udělaná docela hezky. Připouštím, že nejvíce se mi líbí závěr, tedy zničení kamene světa archandělem Tyraelem. Tedy, ne že bych byl úchyl do herních videí, ale docela se povedla.

Sedm postav - paladin, čarodějka, druid, barbar, vraždekyně, amazonka a nekromant. A každou z těch postav můžete v rámci možností specializovat na něco jiného, a to prakticky pokaždé. Těch možností je opravdu hodně, ač se to může zdát podivné. No, nejraději jsem stejně hrál s paladinem spíše více než méně specializovaným na aury. No, a taky s druidem. Naopak s amazonkou jsem hrál snad jen jednou.

Velmi dobrou věcí je vylepšování věcí. A to vkládáním drahokamů a run, přičemž správnými kombinacemi run je možné získat předmět neobyčejných vlastností - od prostého zvýšení útoku či obrany přes speciální útoky po zvýšení úrovní vybraných (nebo v lepším případě všech) dovedností. Tento prvek jsem zatím v žádné jiné hře neviděl tak rozpracovaný, jako právě zde (nejvíce se mu blíží asi Divine Divinity, ale bez těch speciálních kombinací). Čím lepší runa, tím silnější. No, ne tak úplně - a obzvláště to platí v případě některých slov z nich složených. Některá zahrnují i vlastnosti jednotlivých run a jiná nikoliv a na to je dobré si dát pozor. Některá runová slova jsem se snažil sestavit celkem pravidelně, pro jakoukoliv použitelnou zbraň. Zajímavé je i odstupňování zbraní - stejná zbraň se v hře objevuje několikrát. Stejný tvar, různý název a čím dál vyšší útok či obrana. Snadno se tak může stát, že vyšší stupeň brnění z začátku hry má lepší vlastnosti než nižší stupeň brnění z pokročilejší fáze hry. No, to by snad mohlo k vybavení stačit.

Příběh? On v této hře nějaký je? No, když to někdo tvrdí, asi přišel o rozum. Ale mohlo to dopadnout hůř. Zlo se vrátilo a vy jej musíte znovu porazit - a vlastně hned pětkrát. Nejprve menší rozcvička na Andariel a Duriel a pak už hurá na bratříčky, Mephista, Diabla a Baala. Problémem je nevyrovnanost jednotlivých částí a jejich závěru obzvláště. Asi nejdelší částí je část třetí, Kurast. Ten je opravdu velmi dlouhý (až nesmyslně), zejména v začátku. Kdežto závěr už je spíše krátký. Asi nejnepříjemnější nepřítel je Duriel, před kterou se není možné schovat.

Jestli je něco, co si mohli odpustit, tak nemožnost průběžného ukládání hry a vrácení se k takto uložené hře v případě neúspěchu. Ano, je to prvek, který má spousta her - ale proč by jej musel mít i Diablo? Myslím, že tohle se nepovedlo. A pak ještě pár drobných chybiček - jako například vytvoření místa pro kameny a runy coby odměna za jeden z prvních úkolů v páté části. Nevím proč, ale vždy vytvoří jen jeden - a i kdyby měl předmět místa již tři, poté bude mít bohužel jen jedno. Což tedy opravdu naštve, protože předměty s potřebnými místy jsou více než velmi vzácné. A je úplně jedno, zda člověk hraje na normální či vyšší obtížnosti (Noční můra a Peklo).

No, a přes ty všechny nedostatky uvedené na konci (a které by mohly snížit mé hodnocení i více) jsem se rozhodl dát téměř maximální hodnocení - protože jako oddechovka je Diablo II (i s datadiskem) docela dobrý, i když později přechází v velmi nudnou záležitost.