Jak to tak vypadá, asi budu zase proti proudu. První díl jsem měl hodně rád. Svěží vítr do stealth akce, která je střihnutá řešením pomocí různých cest, jako je například u Deus ex. Ačkoliv neměl první díl nijak nadprůměrný scénář, tak byl příběh přijatelný.
V novém díle autoři nezměnili téměř nic. Gameplay je v podstatě stejný. To mi až tak nevadí. Neopravovali něco, co nebylo rozbité. Nemohu odpustit naprostou debilitu scénáře, který je pod těžkým průměrem. Nelogické chování postav v určitých situacích je k pozastavení. Vše má své jisté opodstatnění, ale je natolik chatrné, že jsem jej odmítal přijmout. Roz[hrál jsem hru za Corva a jeho první čín byl...matoucí? Sorry jako, ale když vám "zkamení" dceru(to jediné, co máte) a (opět) vám vezmou vše, co máte, tak váš první čin bude najít vraha, který se na vás snaží hodit špínu a možná má nějaké vodítko k té konspiraci, která se udála? Proč neřešil (například) s Outsiderem, jak vyléčit Emily?.
Když pominu pochybný příběh (je asi těžce subjektivní věc), tak se nemohu nezmínit o různých grafických a zvukových glitchých, které mě provázeli celou hru. Nestala se hra kvůli tomu nehratelná, ale celkově to pak působí opravdu blbě. Už jen špatná optimalizace a technická stránka hry (Dishonored 2 opravdu není bůh ví jaký grafický zázrak) budí dojem spíchnutí horkou jehlou. Přesto mohu upřímně prohlásit, že mě několik věcí bavilo.
Kupříkladu vertikální řešení úrovní a celkově smysluplný level design. Vše je intuitivní a tam, kde budete hledat logicky cestičku k cílovému místu, tak tam ji povětšinou najdete. Když jsme ale u toho level designu, tak mi pila krev ještě jedna věc. Při řešení nenásilného odstranění bídáka (často opravdu kreativní) dostanete automaticky waypoint k danému předmětu/místu. Bylo by o dost více naplňující, kdyby si to hráči prošetřili samotní. Takhle jste jen jasně postavení před rozhodnutí, jestli zabít nebo ne. Hráči stealth akcí nejsou dementi. Přišli by na to a dost možná by to i ocenili. Tedy alespoň já ano.
Celkově je tedy pro mě Dishonored 2 velkým zklamáním. Měl jsem zůstat u dílu prvního.
V novém díle autoři nezměnili téměř nic. Gameplay je v podstatě stejný. To mi až tak nevadí. Neopravovali něco, co nebylo rozbité. Nemohu odpustit naprostou debilitu scénáře, který je pod těžkým průměrem. Nelogické chování postav v určitých situacích je k pozastavení. Vše má své jisté opodstatnění, ale je natolik chatrné, že jsem jej odmítal přijmout. Roz[hrál jsem hru za Corva a jeho první čín byl...matoucí? Sorry jako, ale když vám "zkamení" dceru(to jediné, co máte) a (opět) vám vezmou vše, co máte, tak váš první čin bude najít vraha, který se na vás snaží hodit špínu a možná má nějaké vodítko k té konspiraci, která se udála? Proč neřešil (například) s Outsiderem, jak vyléčit Emily?.
Když pominu pochybný příběh (je asi těžce subjektivní věc), tak se nemohu nezmínit o různých grafických a zvukových glitchých, které mě provázeli celou hru. Nestala se hra kvůli tomu nehratelná, ale celkově to pak působí opravdu blbě. Už jen špatná optimalizace a technická stránka hry (Dishonored 2 opravdu není bůh ví jaký grafický zázrak) budí dojem spíchnutí horkou jehlou. Přesto mohu upřímně prohlásit, že mě několik věcí bavilo.
Kupříkladu vertikální řešení úrovní a celkově smysluplný level design. Vše je intuitivní a tam, kde budete hledat logicky cestičku k cílovému místu, tak tam ji povětšinou najdete. Když jsme ale u toho level designu, tak mi pila krev ještě jedna věc. Při řešení nenásilného odstranění bídáka (často opravdu kreativní) dostanete automaticky waypoint k danému předmětu/místu. Bylo by o dost více naplňující, kdyby si to hráči prošetřili samotní. Takhle jste jen jasně postavení před rozhodnutí, jestli zabít nebo ne. Hráči stealth akcí nejsou dementi. Přišli by na to a dost možná by to i ocenili. Tedy alespoň já ano.
Celkově je tedy pro mě Dishonored 2 velkým zklamáním. Měl jsem zůstat u dílu prvního.
The Last of Us Part I
Pro: nenásilné řešení situace, mnoho cest k cíli, level design
Proti: grafické a zvukové glitche, scénář, postavy, dialogy, zarážející optimalizace