Závodní hry nejsou zrovna mojí parketou, každopádně nemálo kdy mám chuť se u nich pořádně odreagovat. Ze série Need for Speed jsem prozatím měl tu čest se třetím dílem - Hot Pursuit, Most Wanted (2012) a Carbon. Na doporučení jsem nyní vyzkoušel Need for Speed: The Run, kde mi bylo slíbeno zábavné závodění, parádní grafika, pestré prostředí a (na závodní hru) dobrý příběh.
Hned z úvodu hry mě pohltila působivá Cutscéna, kdy jste v kůži Jacksona "Jacka" Rourkeho vhozeni do lisu a je na vás se způsobem Quicktime Eventu dostat ven. Následuje zběsilá honička s gangstery, se kterými jste se zapletli kvůli dluhům. A pochopitelně musíte jakýmkoli způsobem získat peníze, aby jste se dalším potížím vyhnuli. Proto navštívíte svojí bývalou přítelkyni, která vám poví o tzv. Štvanici. Jde o nelegitimní závod o délce 3 000 kilometrů, ze San Franciska až do New Yorku, v němž závodí 210 závodníků. Avšak výhru bere jen vítěz, a tím se musíte stát vy. Příběh ovšem po klišovitém úvodu ustoupí před závody a ztratí téměř veškeré své tempo, nemluvě o nezáživném závěru. K tomu všemu vám dohrání hry zabere okolo pouhých 4 hodin.
V tuto chvíli se hra mění v kolotoč pouhých tří herních módů, kterému v ihned nastávajícím stereotypu brání nejen motivace se v závodu posouvat, ale neustále měnící se prostředí při vaší cestě napříč USA. Navštívíte tak velká města, pláně, pouště nebo zasněžené hory, a díky povedenému grafickému zpracování vše působí skvěle. Občas je hra obohacená o "wow" scény, jako je únik před lavinou, projíždění písečnou bouří, únik před bojovou helikoptérou nebo již zmíněné Quicktime Eventy. Dočkáme se i policejních honiček a závody s rivaly, které jsou ovšem naprosto obyčejné a od původních módů se liší jen tím, že po výhře získáte vozidlo od soupeře a budete si ho moci kdykoli vyměnit během závodů na benzínkách.
Kdo ovšem očekával návrat tuningu, je na velkém omylu. Pouze u některých ze svých vozidel se můžete změnit maximálně tak barvu. To co samotné, jinak zábavné závodění, sráží dolů je extrémní uzavřenost. Stačí aby jste vyjeli jen pár metrů ze silnice nebo sklouzli při driftu a jste okamžitě respawnováni k nejbližšího checkpointu. To samé platí pro kolize, které jsou sice pěkné na oko, ale po nějakém čase začnou jenom obtěžovat. Rozhodně musím pochválit jak ozvučení, tak nadupaný Soundtrack. Filmové Cutscény, ačkoli jich je málo, působí také velmi pěkně.
Průměrná závodní hra, délkou na jedno odpoledne. Nechybí jí záživné momenty, motivace pro jízdu, řada licencovaných vozidel, kvalitní Soundtrack a především pestré prostředí. Ovšem studená sprcha přichází se stereotypem, zbytečně přísnou uzavřeností a celkově nedotaženou hratelností. Příběh tvoří jen něco podřadného proto, aby ve hře prostě a zkrátka byl.
Hned z úvodu hry mě pohltila působivá Cutscéna, kdy jste v kůži Jacksona "Jacka" Rourkeho vhozeni do lisu a je na vás se způsobem Quicktime Eventu dostat ven. Následuje zběsilá honička s gangstery, se kterými jste se zapletli kvůli dluhům. A pochopitelně musíte jakýmkoli způsobem získat peníze, aby jste se dalším potížím vyhnuli. Proto navštívíte svojí bývalou přítelkyni, která vám poví o tzv. Štvanici. Jde o nelegitimní závod o délce 3 000 kilometrů, ze San Franciska až do New Yorku, v němž závodí 210 závodníků. Avšak výhru bere jen vítěz, a tím se musíte stát vy. Příběh ovšem po klišovitém úvodu ustoupí před závody a ztratí téměř veškeré své tempo, nemluvě o nezáživném závěru. K tomu všemu vám dohrání hry zabere okolo pouhých 4 hodin.
V tuto chvíli se hra mění v kolotoč pouhých tří herních módů, kterému v ihned nastávajícím stereotypu brání nejen motivace se v závodu posouvat, ale neustále měnící se prostředí při vaší cestě napříč USA. Navštívíte tak velká města, pláně, pouště nebo zasněžené hory, a díky povedenému grafickému zpracování vše působí skvěle. Občas je hra obohacená o "wow" scény, jako je únik před lavinou, projíždění písečnou bouří, únik před bojovou helikoptérou nebo již zmíněné Quicktime Eventy. Dočkáme se i policejních honiček a závody s rivaly, které jsou ovšem naprosto obyčejné a od původních módů se liší jen tím, že po výhře získáte vozidlo od soupeře a budete si ho moci kdykoli vyměnit během závodů na benzínkách.
Kdo ovšem očekával návrat tuningu, je na velkém omylu. Pouze u některých ze svých vozidel se můžete změnit maximálně tak barvu. To co samotné, jinak zábavné závodění, sráží dolů je extrémní uzavřenost. Stačí aby jste vyjeli jen pár metrů ze silnice nebo sklouzli při driftu a jste okamžitě respawnováni k nejbližšího checkpointu. To samé platí pro kolize, které jsou sice pěkné na oko, ale po nějakém čase začnou jenom obtěžovat. Rozhodně musím pochválit jak ozvučení, tak nadupaný Soundtrack. Filmové Cutscény, ačkoli jich je málo, působí také velmi pěkně.
Průměrná závodní hra, délkou na jedno odpoledne. Nechybí jí záživné momenty, motivace pro jízdu, řada licencovaných vozidel, kvalitní Soundtrack a především pestré prostředí. Ovšem studená sprcha přichází se stereotypem, zbytečně přísnou uzavřeností a celkově nedotaženou hratelností. Příběh tvoří jen něco podřadného proto, aby ve hře prostě a zkrátka byl.
F.3.A.R.
Pro: Pestré měnící se prostředí USA, grafika, Quicktime Eventy, Soundtrack, příběh na pozadí, filmové cutscény, licencovaná vozidla
Proti: Extrémní uzavřenost, otravný respawn, krátká herní doba (4 hodiny), stereotyp, absence tuningu a úprav vozidel,