Nepříjemný zážitek. V dobrém i špatném smyslu.
Už Unlimited předvedl, že ve vykreslení atmosféry války nemá Muv-Luv série valnou konkurenci: dlouhé vyčkávání na základně, kde se čas tráví výcvikem; vysedávání s přáteli v kantýně v nejistotě, kdy bude nutné vyrazit do boje; myšlení objímající propaganda a kousavé pochyby, zda stojí za "tenhle podělaný" svět položit život. Tuto všudypřítomnou tenzi pak konečně přerušil alarm: zpocené ruce, obavy o holý život a zběsilý tlukot srdce. Lidé kolabují a chystají se na nejhorší. Ve vzduchu se vznáší otázka, zda se zrovna mně podaří přežít rituál nechvalně známých "osmi minut smrti" (průměrná doba přežití nových pilotů TSF).
Přesně v takové situaci se ocitl Shirogane Takeru ve druhé části trilogie. Ze světa jistého bezpečí, prvního milostného vzplanutí a pozvolného dospívání se přesunul do paralelní reality, v níž je většina světa zničena a lidstvo přežívá z posledních sil ve velmi křehkých spojenectvích. Majorita mužů zemřela v předních liniích a do armády jsou nyní rekrutovány především náctileté dívky, které se v iniciačních taženích strachy počuravají do svých kokpitů. Mohlo by se zdát, že hrdina s hezkou tvářičkou to bude mít v takovém světě jednoduché, ale zdání klame. Jelikož se Shirogane do oné reality nenarodil, zaostává fyzicky i mentálně daleko za ostatními. Osobní nedostatečnost a zoufalý stav světa rozptylují jakékoliv pochyby, že by se snad Muv-Luv nebral vážně.
V komorním prostředí vojenského střediska tak Unlimited mistrovsky budovalo napětí, aniž by se de facto něco zásadního událo. Trpělivé seznamování s pozadím světa, jenž již zhruba od poloviny minulého století čelí velmi pravděpodobnému zániku od BETA - "tvorů" jak vzhledem, tak i svým počínáním jako z těch nejhorších nočních můr -, zároveň fungovalo i jako brána do zajímavého multiversa, situovaného na rozhraní současného století.
Výchozí pozice Alternative proto nemohla být rozdílnější. Shirogane se navrací časem zpět na začátek Unlimited, vybaven útržky vzpomínek na předešlý život a něco, co si sám vysvětluje jako definitivní prohru lidstva. Už není (podobně jako čtenář) neznalý okolností a závislý na péči druhých: stal se z něj příkladný zelený mozek, jemuž nedělá problém si zašpinit ruce, pokud tím zabrání výsledku již prožitých událostí. Neváhá přitom odvrhovat stranou vše, co se jeho záměru staví do cesty: namísto utužování přátelství a vztahů s ostatními se snaží zvyšovat bojeschopnost své jednotky, využívat zkušeností s budoucností a neztrácet čas podrůžnostmi, jimž se oddával v předchozím universu. Změna hrdiny z arogantního playboye (Extra) na průměrného rekruta, kterému spadl hřebínek (Unlimited), v Alternative pokračuje. Nyní je z něj ovšem perfektní voják se spasitelským komplexem a skálopevným odhodláním.
Během několika (desítek) hodin se tak opakují situace z Unlimited, tentokrát nahlížené z odlišné a výslovně jasnozřivé pozice. Zhruba v třetině se však situace převrátí a příběh se dále řítí nezastavitelně jako lavina. Navrací se atmosféra zmaru a svět prochází těžko předvídatelnými mutacemi. Nechybí zvraty, politické intriky, výstřední ztvárnění erotiky (guro), zlomení hrdinové, na něž není zrovna hezký pohled; v neposlední řadě ani řádně makabrální střety s BETA (infiltrace podzemních nepřátelských hnízd nápadně připomínají Blue Gender) a vojenské operace, jež neopomíjí taktickou rovinu. Ve všech těchto polohách je Muv-Luv Alternative až překvapivě uspokojivý. Přinejmenším v tomto ohledu tedy dostál své pověsti.
Nebudu zastírat, že mám mnoho připomínek. Alternative vysloveně přetéká vším, co obecně nemám v lásce: teorie o cestování časem, zbytečné flashbacky, vášnivé proslovy o znovunalezení odhodlání, nestřídmé a zároveň schematické dávkování informací (u patnáctiminutových přednášek jsem se skutečně cítil jako ve škole) jsou věci, bez nichž bych se obešel. Hlavní hrdinka mi pak připadá (již od Extra) vysloveně odpudivá a vynucený vztah s ní mě mimořádně vyváděl z míry. Podobně je na tom Shirogane, jenž si moje sympatie nezískal. Otázkou zůstává, zdali je relevantní si na něco takového stěžovat v případě úmyslně diskomfortního Muv-Luv Alternative.
Nemá smysl se motat v bludném kruhu: říci by toho šlo hodně, a přece vyčerpat pouze zlomek toho, co bych chtěl sdělit. Muv-Luv Alternative je potřeba si prožít takříkajíc na vlastní kůži. Je to hra (četba), která strhne a sežvýká. Její reputace coby nejlepší visuální novely budiž důkazem, že si šanci určitě zaslouží.
(Napsáno při příležitosti vydání oficiálního anglického překladu na Steamu.)
Už Unlimited předvedl, že ve vykreslení atmosféry války nemá Muv-Luv série valnou konkurenci: dlouhé vyčkávání na základně, kde se čas tráví výcvikem; vysedávání s přáteli v kantýně v nejistotě, kdy bude nutné vyrazit do boje; myšlení objímající propaganda a kousavé pochyby, zda stojí za "tenhle podělaný" svět položit život. Tuto všudypřítomnou tenzi pak konečně přerušil alarm: zpocené ruce, obavy o holý život a zběsilý tlukot srdce. Lidé kolabují a chystají se na nejhorší. Ve vzduchu se vznáší otázka, zda se zrovna mně podaří přežít rituál nechvalně známých "osmi minut smrti" (průměrná doba přežití nových pilotů TSF).
Přesně v takové situaci se ocitl Shirogane Takeru ve druhé části trilogie. Ze světa jistého bezpečí, prvního milostného vzplanutí a pozvolného dospívání se přesunul do paralelní reality, v níž je většina světa zničena a lidstvo přežívá z posledních sil ve velmi křehkých spojenectvích. Majorita mužů zemřela v předních liniích a do armády jsou nyní rekrutovány především náctileté dívky, které se v iniciačních taženích strachy počuravají do svých kokpitů. Mohlo by se zdát, že hrdina s hezkou tvářičkou to bude mít v takovém světě jednoduché, ale zdání klame. Jelikož se Shirogane do oné reality nenarodil, zaostává fyzicky i mentálně daleko za ostatními. Osobní nedostatečnost a zoufalý stav světa rozptylují jakékoliv pochyby, že by se snad Muv-Luv nebral vážně.
V komorním prostředí vojenského střediska tak Unlimited mistrovsky budovalo napětí, aniž by se de facto něco zásadního událo. Trpělivé seznamování s pozadím světa, jenž již zhruba od poloviny minulého století čelí velmi pravděpodobnému zániku od BETA - "tvorů" jak vzhledem, tak i svým počínáním jako z těch nejhorších nočních můr -, zároveň fungovalo i jako brána do zajímavého multiversa, situovaného na rozhraní současného století.
Výchozí pozice Alternative proto nemohla být rozdílnější. Shirogane se navrací časem zpět na začátek Unlimited, vybaven útržky vzpomínek na předešlý život a něco, co si sám vysvětluje jako definitivní prohru lidstva. Už není (podobně jako čtenář) neznalý okolností a závislý na péči druhých: stal se z něj příkladný zelený mozek, jemuž nedělá problém si zašpinit ruce, pokud tím zabrání výsledku již prožitých událostí. Neváhá přitom odvrhovat stranou vše, co se jeho záměru staví do cesty: namísto utužování přátelství a vztahů s ostatními se snaží zvyšovat bojeschopnost své jednotky, využívat zkušeností s budoucností a neztrácet čas podrůžnostmi, jimž se oddával v předchozím universu. Změna hrdiny z arogantního playboye (Extra) na průměrného rekruta, kterému spadl hřebínek (Unlimited), v Alternative pokračuje. Nyní je z něj ovšem perfektní voják se spasitelským komplexem a skálopevným odhodláním.
Během několika (desítek) hodin se tak opakují situace z Unlimited, tentokrát nahlížené z odlišné a výslovně jasnozřivé pozice. Zhruba v třetině se však situace převrátí a příběh se dále řítí nezastavitelně jako lavina. Navrací se atmosféra zmaru a svět prochází těžko předvídatelnými mutacemi. Nechybí zvraty, politické intriky, výstřední ztvárnění erotiky (guro), zlomení hrdinové, na něž není zrovna hezký pohled; v neposlední řadě ani řádně makabrální střety s BETA (infiltrace podzemních nepřátelských hnízd nápadně připomínají Blue Gender) a vojenské operace, jež neopomíjí taktickou rovinu. Ve všech těchto polohách je Muv-Luv Alternative až překvapivě uspokojivý. Přinejmenším v tomto ohledu tedy dostál své pověsti.
Nebudu zastírat, že mám mnoho připomínek. Alternative vysloveně přetéká vším, co obecně nemám v lásce: teorie o cestování časem, zbytečné flashbacky, vášnivé proslovy o znovunalezení odhodlání, nestřídmé a zároveň schematické dávkování informací (u patnáctiminutových přednášek jsem se skutečně cítil jako ve škole) jsou věci, bez nichž bych se obešel. Hlavní hrdinka mi pak připadá (již od Extra) vysloveně odpudivá a vynucený vztah s ní mě mimořádně vyváděl z míry. Podobně je na tom Shirogane, jenž si moje sympatie nezískal. Otázkou zůstává, zdali je relevantní si na něco takového stěžovat v případě úmyslně diskomfortního Muv-Luv Alternative.
Nemá smysl se motat v bludném kruhu: říci by toho šlo hodně, a přece vyčerpat pouze zlomek toho, co bych chtěl sdělit. Muv-Luv Alternative je potřeba si prožít takříkajíc na vlastní kůži. Je to hra (četba), která strhne a sežvýká. Její reputace coby nejlepší visuální novely budiž důkazem, že si šanci určitě zaslouží.
(Napsáno při příležitosti vydání oficiálního anglického překladu na Steamu.)
Call of Duty: Black Ops III