Ke hrám Kane and Lynch jsem se dostal jen díky volně dostupné demoverzi druhého dílu. Nikdy předtím jsem o těchto kouscích od tvůrců populárního Hitmana neslyšel. O to větším překvapením je, co se vyklubalo už z prvního dílu.

Hra vás uvítá dojemnou Cutscénou, kdy v roli Kana odsouzeného k smrti, píšete asi již poslední dopis své dceři. Náhle je váš transport ovšem přepaden skupinou ozbrojenců, a na scéně se objevuje psychopat Lynch. Jste oba odvezeni ke zločinecké organizaci zvané The7, kteří Kana obviní z krádeže jejich peněz a zrady. Pokud peníze nebudou navráceny do tří týdnů, zemře Kaneova manželka i dcera. Lynch je zase pověřen, aby na včasné vrácení peněz dohlédl. Oba nevyzpytatelné charaktery se nesnáší, ale zároveň potřebují, a tak mezi nimi vzniká zajímavý vztah, který buduje celkový příběh. Právě ten je největším tahákem celé hry. Je temný, atmosférický, napínavý, s několika konci a se spoustou šokujících zvratů. Dokonalému vyprávění nejvíce pomáhají filmové Cutscény, které jsou svou kvalitou na velmi vysoké úrovni.

Jelikož se nebude téměř pohybovat sami, a vždy budete mít za zadkem Lynche nebo jiné parťáky, existuje tu i možnost rozkazovat. Tu jsem sice používal minimálně, ovšem v pozdějších a obtížnějších fázích hry je potřeba. Nejen vy jste totiž zranitelní, ale musíte se starat i o své parťáky. Ty sice můžete vyléčit primitivním píchnutím injekce, ale jelikož se ve hře umírá snadno, zkuste si oživit najednou tři zraněné kolegy pod zásypem olova z nepřátelských kulometů. Zajímavostí je, že i vás mohou na oplátku parťáci ošetřit, dokud se ovšem nepředávkujete. To bylo asi ale vše pozitivní k hratelnosti jako takové. Ta už totiž ničím jiným nepřekvapuje, právě naopak. Největší problémem je asi naprosto tupá umělá inteligence, jak spolubojovníků, tak nepřítel a také často velmi vzdálené Checkpointy v těch nejtěžších momentech hry. Přidejme k tomu zvláštní režim krytí a neposlušnou kameru, a je tu malér.

Hru jako takovou si můžete projít buď jako samotáři, nebo s kamarádem u jednoho PC ve Spliscreenu. Ke hraní je potřeba dokoupit ale ovladač. Multiplayer jsem bohužel neměl možnost vyzkoušet, protože již žádné servery nejsou v provozu.

Grafické zpracování je povedené. Má sice své mouchy a slabší chvilky, ale přesto funguje vizuálně na jedničku. Level desing je velkým tahákem hry. Ani jednou se mi nestalo, že bych pocítil jakýkoli stereotyp z prostředí. To se totiž neustále mění, a projdete si např. rušnou ulici Tokya, noční klub, džungli nebo válečnou Zónu. Z ozvučení se povedl temný a depresivní Soundtrack, ovšem o zvucích zbraní nebo prostředí už nejde o žádnou slávu. Dokonce jsem se setkal několikrát s výpadky zvuku, a to i klidně celých dialogů. Katastrofa přichází ve formě bugů. Není zde žádný problém se zabugovat mezi objekty, mě osobně se to povedlo hned v prvních minutách hraní, kdy jsem se bugnul mezi pytle s odpadky. Hned ve druhé misi se zase nespustí animace civilistů v bance, takže stojí defaultně s roztaženýma rukama, dokud do nich aspoň nevystřelím. V následující misi má nepřítel místo zbraně v ruce střílící barel s palivem. Občas mě ty bugy i pobavili, obzvláště ten barel...

Nevím zdali následující problém se stává jen u mě, ale hra se mi během hraní vždy začala sekat. Nešlo o lagy nebo FPS dropy, ale šlo o pravidelné záseky v cyklu tří sekund, a to i v menu. Pomohl vždy jedině restart hry, ovšem zase jen na nějakou dobu.

Kane and Lynch měl velký potenciál, ovšem nebyl pořádně využit. Rozhodně ale nejde o špatnou hru, naopak, považuji ji za povedený kousek. ALE... Skvělý a temný příběh s řadou špičkových Cutscén kazí nepříliš výrazná hratelnost a nedodělanost celé hry. Kdo očekává příběhovou záležitost, bude nadšený tak, jako jsem já. Kdo si jde ovšem za akcí a zážitkem z přestřelek, bude zklamán.