Já vlastně ani nevím, co jsem to právě dohrál. Dobře, shodneme se na tom, že jde o krátkou logickou hru, která procvičí váš mozek. Ale zůstávám furt a stále v šoku z jakéhosi divnoumění, které chtěla tahle hra nejen pomocí grafiky, ale i zvuků a hudby ztvárnit. Chápu, že se jedná o sen. Rozumím chodícím budíkům, létajícím figurkám, změnám perspektivy... to je všechno naprosto v pořádku. Ale to "zelený cosi z lidskym ksichtem" za které hrajete?

Po celou dobu hraní jsem se cejtil silně na drogách. Zajímalo by mě, co kolovalo v žilách autorů této hry. Pokud to nebylo nic nelegálního, tak to musela být minimálně koňská dávka antidepresiv.

Naštěstí hra vám vše naservíruje ve zvládnutelné míře a než stačíte říct "Už nikdy víc!", spustí se závěrečné titulky. Ve hře jsem strávil dobrých 64 minut a zvládl projít celou základní obtížnost. Pro fajnšmekry je tu i Nightmare obtížnost, ve které musíte navíc sbírat klíče, abyste odemkli dveře od ložnice.

Vůbec bych se nedivil, kdyby tohle byla jedna z legendárních Bechergame. Pár věcí tomu silně napovídá. A já jdu spát. Teď jen doufám, že se mi o tom nebude zdát. Dobrou.