Tak, ty vole, to jsem fakt nežral. WTF je slabé slovní spojení pro to, co jsem teď právě hrál. Jako hrál jsem jak první BO, tak druhé. Ale sakra, tohle? Tohle je o několik levelů výš, tohle je fakt úlet.
A ne, opravdu ne v tom dobrém slova smyslu. Abych pravdu řekl, připadal jsem si skoro celou dobu, jako bych byl na LSD. Jako fakt, to bylo neskutečný. Ale spíš bych vlastně řekl, že na LSD byli vývojáři, kteří tenhle “masterpiece“ vytvořili. A matroš to musel být vážně kvalitní.
No, kdo tohle nehrál (a doufám, že to ani neplánuje hrát), tak tenhle úsek může skipnout. No a ten kdo to hrál, tak … no horší už to nebude. Protože co teď hodlám světu prozradit, je letmé nastínění příběhu tohohle … sry, překlep, myslel jsem “příběhu“ … zlatého kousku herní scény.
Ze začátku mi přišlo, že je ještě vše v normálu, bude to zase nějaká klasická střílečka typu zachraň svět, zabij záporáka, znič tohle a támhleto … No, jste členem nějakého übersuper hi-tech komanda, bojujete jak proti vojákům, tak proti robotům a vlastně jste superhrdina. Jenže ouha, po chvíli jste v obklíčení roboty a je s Vámi skoro konec. Jenže na poslední chvíli Vás zachrání, dostanete nové bionické ruce i nohy a speciální modul do těla, který z Vás udělá napůl člověka a napůl AIčko. Během hry Vás a váš tým začne tahle umělá inteligence ovládat, postupně své parťáky všechny pozabíjíte (protože je ovládla více než Vás, divné, že?) a nakonec se zastřelíte sám. Pak už si jen vezmete něco hodně kvalitního a jedete bomby. Nicméně tyhle halucinogenní látky musíte brát i během hry, protože na tolik halucinogenních scén a momentů mi nestačila ani moje kalkulačka s pamětí 2 megabajty. No a konec to všechno dorazí. Jako takovou šílenou splácaninu jsem v životě neviděl. Absolutně nemám šajnu vo tom, o čem v tom příběhu vlastně šlo, to byste fakt museli vidět (a ti, kdo to hráli, tak radši spíš nevidět). Jediné, čeho jsem si tak všiml, byl náznak malé lav story mezi hlavním hrdinou (tedy Vámi) a jednou “kráskou“ z Vašeho týmu. Kráskou jsem zvýraznil schválně, protože až uvidíte, co se z ní na konci hry stane, pochopíte. No, to si myslím, že stačí, ti, kdo to ještě nehráli, víc vědět nemusí a ti, kdo to již hráli, to všechno už (bohužel) ví.
Jediným trošku světlejším místem na celém příběhu byla mise, kdy jste se v halucinacích (nebo myšlenkách, co já vím, co to bylo) dostali do alternativní druhé světové války do Bastogne (nejspíš to byl i mini Easter Egg, neboť mi ta lokace přišla hodně podobná misi z úplně prvního dílu CoD), kde jste bojovali na straně amerických vojáků proti Němcům, přičemž to vyvrcholí během boje s tankem King Tiger, který se nakonec změní v obřího robota. Jako celý zbytek hry, I tato mise se nakonec změnila v LSD dýchánek, takže vlastně do celé hry krásně zapadla.
Graficky to je prostě typické CoDko. Vyumělkovaný humus, který vypadá od 4. dílu pořád stejně, jen tam každý nový díl přidají nějakou další cool vychytávku a vydávají to jako nový díl. Na to, jak to vypadá, je to navíc opravdu příšerně optimalizované, takže když nemáte über gaming Pécé, tak si to zahrajete leda tak na med/high na tak tak 60FPsek.
Ohledně gameplaye, je to pořád stejné staré CoD. Zbraně, vylepšování zbraní, nějaké speciální abilitky a to je tak vše. Zbraní je tam docela dost, všechny jsou víceméně vytvořené speciálně pro hru, neboť se “příběh“ odehrává v roce 2065 tuším, takže žádné reálné zbraně tady nehledejte.
Každou misi začínáte v nějakém operačním centru, kde máte možnost si prohlížet služební záznamy, sběratelské předměty nalezené v misích, změnit vzhled postavy (helma, zbroj nebo gender), upravit zbraně, upravit myšlenkové ability (to jsou takové skoro čáry máry, ale o tom se mi fakt psát nechce, nestojí to za to, stejně to během misí mockrát nevyužijete) anebo začít další misi. Později si můžete zahrát i různé survivaly a arény, ale to jsem nezkoušel, neměl jsem na to dostatek matroše.
Na druhou stranu se mi tenhle systém líbil, celkově mám tyhle sociální systémy (upravování postav, zbraní, vystavování sběratelských itemů na poličku atd.) rád a kdyby tahle hra nebyla taková sračka, tak bych se snažil posbírat všechny ty itemy, nalevlit všechny zbraně na max a celkově si s tím takhle hrát. Aspoň něco je na této hře docela povedené.
Nakonec jsem tedy ani nečekal, že to dohraji a že to bude trvat skoro 9 hodin (bez 10 minut), tak to jsem v dnešní době rychlokvašek nečekal už vůbec.
Ani to mě však nepřesvědčí, abych dal této hře více než 50%. Tak to by bylo.
A ne, opravdu ne v tom dobrém slova smyslu. Abych pravdu řekl, připadal jsem si skoro celou dobu, jako bych byl na LSD. Jako fakt, to bylo neskutečný. Ale spíš bych vlastně řekl, že na LSD byli vývojáři, kteří tenhle “masterpiece“ vytvořili. A matroš to musel být vážně kvalitní.
No, kdo tohle nehrál (a doufám, že to ani neplánuje hrát), tak tenhle úsek může skipnout. No a ten kdo to hrál, tak … no horší už to nebude. Protože co teď hodlám světu prozradit, je letmé nastínění příběhu tohohle … sry, překlep, myslel jsem “příběhu“ … zlatého kousku herní scény.
Ze začátku mi přišlo, že je ještě vše v normálu, bude to zase nějaká klasická střílečka typu zachraň svět, zabij záporáka, znič tohle a támhleto … No, jste členem nějakého übersuper hi-tech komanda, bojujete jak proti vojákům, tak proti robotům a vlastně jste superhrdina. Jenže ouha, po chvíli jste v obklíčení roboty a je s Vámi skoro konec. Jenže na poslední chvíli Vás zachrání, dostanete nové bionické ruce i nohy a speciální modul do těla, který z Vás udělá napůl člověka a napůl AIčko. Během hry Vás a váš tým začne tahle umělá inteligence ovládat, postupně své parťáky všechny pozabíjíte (protože je ovládla více než Vás, divné, že?) a nakonec se zastřelíte sám. Pak už si jen vezmete něco hodně kvalitního a jedete bomby. Nicméně tyhle halucinogenní látky musíte brát i během hry, protože na tolik halucinogenních scén a momentů mi nestačila ani moje kalkulačka s pamětí 2 megabajty. No a konec to všechno dorazí. Jako takovou šílenou splácaninu jsem v životě neviděl. Absolutně nemám šajnu vo tom, o čem v tom příběhu vlastně šlo, to byste fakt museli vidět (a ti, kdo to hráli, tak radši spíš nevidět). Jediné, čeho jsem si tak všiml, byl náznak malé lav story mezi hlavním hrdinou (tedy Vámi) a jednou “kráskou“ z Vašeho týmu. Kráskou jsem zvýraznil schválně, protože až uvidíte, co se z ní na konci hry stane, pochopíte. No, to si myslím, že stačí, ti, kdo to ještě nehráli, víc vědět nemusí a ti, kdo to již hráli, to všechno už (bohužel) ví.
Jediným trošku světlejším místem na celém příběhu byla mise, kdy jste se v halucinacích (nebo myšlenkách, co já vím, co to bylo) dostali do alternativní druhé světové války do Bastogne (nejspíš to byl i mini Easter Egg, neboť mi ta lokace přišla hodně podobná misi z úplně prvního dílu CoD), kde jste bojovali na straně amerických vojáků proti Němcům, přičemž to vyvrcholí během boje s tankem King Tiger, který se nakonec změní v obřího robota. Jako celý zbytek hry, I tato mise se nakonec změnila v LSD dýchánek, takže vlastně do celé hry krásně zapadla.
Graficky to je prostě typické CoDko. Vyumělkovaný humus, který vypadá od 4. dílu pořád stejně, jen tam každý nový díl přidají nějakou další cool vychytávku a vydávají to jako nový díl. Na to, jak to vypadá, je to navíc opravdu příšerně optimalizované, takže když nemáte über gaming Pécé, tak si to zahrajete leda tak na med/high na tak tak 60FPsek.
Ohledně gameplaye, je to pořád stejné staré CoD. Zbraně, vylepšování zbraní, nějaké speciální abilitky a to je tak vše. Zbraní je tam docela dost, všechny jsou víceméně vytvořené speciálně pro hru, neboť se “příběh“ odehrává v roce 2065 tuším, takže žádné reálné zbraně tady nehledejte.
Každou misi začínáte v nějakém operačním centru, kde máte možnost si prohlížet služební záznamy, sběratelské předměty nalezené v misích, změnit vzhled postavy (helma, zbroj nebo gender), upravit zbraně, upravit myšlenkové ability (to jsou takové skoro čáry máry, ale o tom se mi fakt psát nechce, nestojí to za to, stejně to během misí mockrát nevyužijete) anebo začít další misi. Později si můžete zahrát i různé survivaly a arény, ale to jsem nezkoušel, neměl jsem na to dostatek matroše.
Na druhou stranu se mi tenhle systém líbil, celkově mám tyhle sociální systémy (upravování postav, zbraní, vystavování sběratelských itemů na poličku atd.) rád a kdyby tahle hra nebyla taková sračka, tak bych se snažil posbírat všechny ty itemy, nalevlit všechny zbraně na max a celkově si s tím takhle hrát. Aspoň něco je na této hře docela povedené.
Nakonec jsem tedy ani nečekal, že to dohraji a že to bude trvat skoro 9 hodin (bez 10 minut), tak to jsem v dnešní době rychlokvašek nečekal už vůbec.
Ani to mě však nepřesvědčí, abych dal této hře více než 50%. Tak to by bylo.
Pro: Social system před Misí, Jiné stylování hry oproti ostatním CoDkům
Proti: Příběh a optimalizace, ty dvě věci tu hru úplně zabíjí bohužel