Kdy skončila doba komplexních RPG-ček a nastala éra koridorových kydliček? Nejspíš během vývoje této hry.
Na začátku máte k dispozici celé okolí raně novověké Barcelony včetně Barcelony samotné. Poslíčkujete, vyměňujete si názory s historickými i literárními postavami a odhalujete pozadí příběhu. Posilujete svoji reputaci, abyste se mohli přidat k jedné z barcelonských mocenských skupin. Jenže pak, když se konečně k někomu přifaříte, přijde zlom. Pak už jen procházíte lokacemi, ve kterých není nic než potvory - a kydlíte.
Hra je zákeřná v tom, že pokud ji rozehrajete jako erpégéčko a budete si cpát bodíky do společenských a zlodějských dovedností, tak v druhé půli pohoříte. Když jsem hrál Lionheart poprvé (před více než 10-ti lety, mám placku z nějakého starého SCORE), tak jsem to za půlkou vzdal. Každá další potvora pro mě byla takřka neporazitelná. Takže nakonec quit + odinstalace.
V BG, prvních dvou Falloutech a podobných hrách, vám v bojích vytrhli trn z paty parťáci - jenže v Lionheartu jsou společníci jedna velká katastrofa. Nemůžete je vystrojovat zbraněmi, zbrojí a věcičkami. Můžete je toliko nechat stát na místě a nebo vzít sebou. Můžete je léčit, můžete je vykopnout ze skupiny a zase přibrat - ale to je veškerá interakce. Společníci nelevelují, počet hitpointů mají nastavený napevno. Zpočátku vám jsou k užitku, ale s tím, jak vaší postavě stoupají úrovně (a zároveň stoupají úrovně i enemákům) jejich význam rychle klesá.
Další zákeřností je nedostatek lektvárků. Nemůžete si jich nakoupit plný ranec. Obchodníci mají tak 2-3 a když je vykoupíte, tak máte utrum. Lektvárky (hlavně ty léčivé) je záhodno šetřit na nejtužší boje.
Takže jsem teď Lionheart zkritizoval , ale faktem je že má jakési charisma. Grafika není žádný zázrak, ale celkem příjemná. Hudba je slušná a místy i parádní. Interakce s historickými i literárními postavami má také něco do sebe. Autoři jich tam naházeli hromadu: Leonarda da Vinci, Cervantese i dona Quijota, Shakespeara i Shylocka, Johanku z Arku, Cortéze - a další a další.
Nedávno jsem si Lionheart cvičně prošel znovu. Když už víte jak hrát, tak je to celkem snadná a zábavná hra. Kromě toho je i poměrně krátká - tak do 20-ti hodin (i s většinou vedlejších questů).
Na začátku máte k dispozici celé okolí raně novověké Barcelony včetně Barcelony samotné. Poslíčkujete, vyměňujete si názory s historickými i literárními postavami a odhalujete pozadí příběhu. Posilujete svoji reputaci, abyste se mohli přidat k jedné z barcelonských mocenských skupin. Jenže pak, když se konečně k někomu přifaříte, přijde zlom. Pak už jen procházíte lokacemi, ve kterých není nic než potvory - a kydlíte.
Hra je zákeřná v tom, že pokud ji rozehrajete jako erpégéčko a budete si cpát bodíky do společenských a zlodějských dovedností, tak v druhé půli pohoříte. Když jsem hrál Lionheart poprvé (před více než 10-ti lety, mám placku z nějakého starého SCORE), tak jsem to za půlkou vzdal. Každá další potvora pro mě byla takřka neporazitelná. Takže nakonec quit + odinstalace.
V BG, prvních dvou Falloutech a podobných hrách, vám v bojích vytrhli trn z paty parťáci - jenže v Lionheartu jsou společníci jedna velká katastrofa. Nemůžete je vystrojovat zbraněmi, zbrojí a věcičkami. Můžete je toliko nechat stát na místě a nebo vzít sebou. Můžete je léčit, můžete je vykopnout ze skupiny a zase přibrat - ale to je veškerá interakce. Společníci nelevelují, počet hitpointů mají nastavený napevno. Zpočátku vám jsou k užitku, ale s tím, jak vaší postavě stoupají úrovně (a zároveň stoupají úrovně i enemákům) jejich význam rychle klesá.
Další zákeřností je nedostatek lektvárků. Nemůžete si jich nakoupit plný ranec. Obchodníci mají tak 2-3 a když je vykoupíte, tak máte utrum. Lektvárky (hlavně ty léčivé) je záhodno šetřit na nejtužší boje.
Takže jsem teď Lionheart zkritizoval , ale faktem je že má jakési charisma. Grafika není žádný zázrak, ale celkem příjemná. Hudba je slušná a místy i parádní. Interakce s historickými i literárními postavami má také něco do sebe. Autoři jich tam naházeli hromadu: Leonarda da Vinci, Cervantese i dona Quijota, Shakespeara i Shylocka, Johanku z Arku, Cortéze - a další a další.
Nedávno jsem si Lionheart cvičně prošel znovu. Když už víte jak hrát, tak je to celkem snadná a zábavná hra. Kromě toho je i poměrně krátká - tak do 20-ti hodin (i s většinou vedlejších questů).
Warcraft III: Reign of Chaos