Heretic je taková herní klasika ze začátku 3D her, ke které se nedá moc napsat. Dohrál jsem jej mockrát, ještě na starých 14-15 palcových CRT monitorech s ovládáním přes šipky. Vzhledem k tomu, že hrát bez myši už opravdu neumím a že hra se svým rozlíšením vypadá dnes tragicky, sáhl jsem po ZDoomu. Ten přidává plynulé ovládání myší, vypnutelný mouselook nahoru a dolů (není zde potřebný) a především vyhlazení grafiky ve větším rozlišení. Zároveň ale nechává grafiku tak jak byla, takže zážitek je to stejný jako kdysi.
Heretic takový fantasy klon Doomu se vším všudy - od stylu vyprávění příběhu, členění na epizody, zbraní až po některé věci z inventáře. Samotný příběh je bez intra, jen s nějakým pozadím v manuálu, mezi epizodama si přečtete nějaký ten holý text a na konci Vás čeká k textu ještě obrázek s pomrknutím na další díl. Jste Corvus, nakopat musíte jednomu ze tří Hadích jezdců D´Sparillovi, který dostal zálusk na Váš svět a to je vše co potřebujete vědět.
Hratelnost je od A až do Z obšlehnutí z Doomu. Máte tři epizody, v každé z nich sedm normálních kol, jedno tajné a jedno s bossem. Každé kolo nabízí pár desítek nepřátel, troje dveře na klíč, spoustu secretů a nějaké to víceméně generické bludiště. Dlužno říct, že díky přehledné mapě se neztratíte (nevím jestli to nebylo spíše vylepšenou mapou v ZDoomu), většinou máte jasno kam jít a co tam udělat.
Takže to hlavní co zbývá je řežba. Nepřátelé jsou slušní a pestří, ale na perfektní sestavu z Doomu nedosahují ani náhodou. Od otravných netopýrů přes různé ještěry, rytíře a mágy až po mocné lichy s jejich tornády. Většina nepřátel háže nějakou tu formu magického útoku, případně Vám jdou po těle a k jejich udržení máte 7 zbraní.
Inspirace Doomem je zjevná i tu - místo pistole krystal, místo brokovnice kuše s rozptylem, nechybí fantasy ekvivalent kulometu, raketometu i plazmovky. Jen místo BFGčka jsou tu nějaké nanicovaté koule, které jsem úpřimně skoro nevyužil. Na kosení potvor bohatě stačí kombinace modrého kulometu a rudé plazmovky s občasným použitím magického raketometu.
Jedinou novinkou je inventář, do kterého sbíráte různé víceméně nepotřebné vylepšení, rovněž z větší části obšlehnuté z Doomu. Neviditelnost, nesmrtelnost, světlo, léčení... Je fajn, že si tak zvláště s poctivým prolézáním secretů můžete nasyslit slušnou zásobu, není fajn, že Vám ji tvůrci na konci kola nemilosrdně zabaví. Je tu víceméně nevyužitelný jetpack (alias netopýří křídla), vynikající mapový svitek, který Vám zobrazí všechna neodkrytá místa na mapě včetně secretů a kniha síly, která mění střelbu u každé ze zbraní. Jen škoda, že mapový svitek dostanete většinou až na konci kola, na začátku by se hodil víc.
Heretic je zkrátka naprostá kopie Doomu. Ovšem v tomto případě to není na škodu, protože tvůrci hru odlíšili stylovou grafikou a zároveň okopírovali i perfektní hratelnost, takže jsem ani na chvíli neměl pocit, že mě ve hře něco štve.
Heretic takový fantasy klon Doomu se vším všudy - od stylu vyprávění příběhu, členění na epizody, zbraní až po některé věci z inventáře. Samotný příběh je bez intra, jen s nějakým pozadím v manuálu, mezi epizodama si přečtete nějaký ten holý text a na konci Vás čeká k textu ještě obrázek s pomrknutím na další díl. Jste Corvus, nakopat musíte jednomu ze tří Hadích jezdců D´Sparillovi, který dostal zálusk na Váš svět a to je vše co potřebujete vědět.
Hratelnost je od A až do Z obšlehnutí z Doomu. Máte tři epizody, v každé z nich sedm normálních kol, jedno tajné a jedno s bossem. Každé kolo nabízí pár desítek nepřátel, troje dveře na klíč, spoustu secretů a nějaké to víceméně generické bludiště. Dlužno říct, že díky přehledné mapě se neztratíte (nevím jestli to nebylo spíše vylepšenou mapou v ZDoomu), většinou máte jasno kam jít a co tam udělat.
Takže to hlavní co zbývá je řežba. Nepřátelé jsou slušní a pestří, ale na perfektní sestavu z Doomu nedosahují ani náhodou. Od otravných netopýrů přes různé ještěry, rytíře a mágy až po mocné lichy s jejich tornády. Většina nepřátel háže nějakou tu formu magického útoku, případně Vám jdou po těle a k jejich udržení máte 7 zbraní.
Inspirace Doomem je zjevná i tu - místo pistole krystal, místo brokovnice kuše s rozptylem, nechybí fantasy ekvivalent kulometu, raketometu i plazmovky. Jen místo BFGčka jsou tu nějaké nanicovaté koule, které jsem úpřimně skoro nevyužil. Na kosení potvor bohatě stačí kombinace modrého kulometu a rudé plazmovky s občasným použitím magického raketometu.
Jedinou novinkou je inventář, do kterého sbíráte různé víceméně nepotřebné vylepšení, rovněž z větší části obšlehnuté z Doomu. Neviditelnost, nesmrtelnost, světlo, léčení... Je fajn, že si tak zvláště s poctivým prolézáním secretů můžete nasyslit slušnou zásobu, není fajn, že Vám ji tvůrci na konci kola nemilosrdně zabaví. Je tu víceméně nevyužitelný jetpack (alias netopýří křídla), vynikající mapový svitek, který Vám zobrazí všechna neodkrytá místa na mapě včetně secretů a kniha síly, která mění střelbu u každé ze zbraní. Jen škoda, že mapový svitek dostanete většinou až na konci kola, na začátku by se hodil víc.
Heretic je zkrátka naprostá kopie Doomu. Ovšem v tomto případě to není na škodu, protože tvůrci hru odlíšili stylovou grafikou a zároveň okopírovali i perfektní hratelnost, takže jsem ani na chvíli neměl pocit, že mě ve hře něco štve.
Becherův sen
Pro: Klasická doomovka se vším všudy.
Proti: Až příliš očividná kopie Doomu.