Tak a celá sága je za mnou. Heretic 2 jsem kdysi určitě vyhrál, ale vůbec si to nepamatuju. Není to ale na škodu, protože to není špatná hra.
Zatímco Hexen 1 a 2 sledovali příběh zničení dalších Serpent Riderů v dalších světech, Heretic 2 se vrací k hrdinovi prvního dílu Corvusovi. Ten se vrací po zničení D´Sparilla domů, ale svůj domov nachází v troskách a lidi změnění v něco jako zombie díky magické nákaze. Začíná cesta za hledáním léku a poražením toho, kdo za morem stojí. Je tu konečně intro, outro, nějaké ty enginové animace uprostřed hry a příběh. Ten Vás žene od čerta k ďáblu a většinou zbytečně, ale aspoň tu je a není úplně marný.
Změnil se i styl hraní a to úplně. Z 3D akce se stala tombraidrovka se vším všudy. Ovládání včetně kotoulů, salt na všechny strany, vytahování se na římsy či automatického zaměřování je komplet převzaté. Tvůrci vylepšili občas příšernou kameru z Tomb Raidera a za celou hru se mi nestalo, že by kamera nestíhala. Stejně perfektní je ovládání, které přejde rychle do krve. Zamrzí ale občasné bugy, zasekávání výtahů, zaseknutí v textuře, občas hra jen tak spadne při save/load, naštěstí uloženou pozici to nezničí.
Z Tomb Raidera je také převzaté občasné hledání předmětů, které někde nutno použít, z Hexenů zase občasné propojení několik kol a ke konci bloudění. Ale celkově se ve hře dá víceméně bez problémů zorientovat. Nechybí rozbíjení všeho možného a různé odměny, naopak z 99% zmizely důležité tajné chodby. A grafika mi svou temnou barevností připomínala Unreal.
Jinak si jde Heretic svou cestou. Poprvé v téhle sérii jsem měl pocit, že hraju opravdu fantasy. Corvus má několik druhů kouzelných obran, které má smysl používat (např. meteority na otravné ptáky) a které plýtvají modrou manu. Zelená mana je na útočná kouzla, kterým patří na klávesnici sudá čísla a které stojí opravdu zato - od slabého fireballu přes ohnivou zeď až po monumentální plazmový výbuch. Pokud Vám dojde mana, není problém přepnout na kulometnou hellstaff či dvojici parádních luků - jeden střílí kyselinový mrak, druhý je výbušný. Dojde Vám i tohle? Není problém, Corvus totiž bezvadně ovládá bojovou hůl, která není zbytečnou zbraní jak ve většině 3D her, ale naopak si na pár ran poradí s každým soupeřem. Troufám si říct, že po dvou upgradech se v ohnivé verzi stává nejlepší zbraní. Ve hře je taky spousta dobíječů many, životů, energie, různé ochrany, na druhou stranu se nevyhnete i pár nechutným pastem.
A nepřátelé? Radost zabíjet! S volitelnou krvavostí z nich můžete dělat krvavou kaši, s volitelnou obtížností si vyberete jak moc velkou hrozbu představují. Většinou proti Vám stojí různá havěť (krysy jdou zašlápnout) či nějací ti humanoidi, kteří vypouští všelijaká kouzla. A nejotravnější jsou ti s plynem, to se člověk ani nenaděje a půlka života je pryč.
Zkrátka podle mě se Heretic 2 docela povedl. Je to něco jako fantasy Tomb Raider v Unrealovské grafice, který se více zaměřuje na boj než na puzzle a skákání a který svižně ubíhá až ke konci bez větších zákysů.
Zatímco Hexen 1 a 2 sledovali příběh zničení dalších Serpent Riderů v dalších světech, Heretic 2 se vrací k hrdinovi prvního dílu Corvusovi. Ten se vrací po zničení D´Sparilla domů, ale svůj domov nachází v troskách a lidi změnění v něco jako zombie díky magické nákaze. Začíná cesta za hledáním léku a poražením toho, kdo za morem stojí. Je tu konečně intro, outro, nějaké ty enginové animace uprostřed hry a příběh. Ten Vás žene od čerta k ďáblu a většinou zbytečně, ale aspoň tu je a není úplně marný.
Změnil se i styl hraní a to úplně. Z 3D akce se stala tombraidrovka se vším všudy. Ovládání včetně kotoulů, salt na všechny strany, vytahování se na římsy či automatického zaměřování je komplet převzaté. Tvůrci vylepšili občas příšernou kameru z Tomb Raidera a za celou hru se mi nestalo, že by kamera nestíhala. Stejně perfektní je ovládání, které přejde rychle do krve. Zamrzí ale občasné bugy, zasekávání výtahů, zaseknutí v textuře, občas hra jen tak spadne při save/load, naštěstí uloženou pozici to nezničí.
Z Tomb Raidera je také převzaté občasné hledání předmětů, které někde nutno použít, z Hexenů zase občasné propojení několik kol a ke konci bloudění. Ale celkově se ve hře dá víceméně bez problémů zorientovat. Nechybí rozbíjení všeho možného a různé odměny, naopak z 99% zmizely důležité tajné chodby. A grafika mi svou temnou barevností připomínala Unreal.
Jinak si jde Heretic svou cestou. Poprvé v téhle sérii jsem měl pocit, že hraju opravdu fantasy. Corvus má několik druhů kouzelných obran, které má smysl používat (např. meteority na otravné ptáky) a které plýtvají modrou manu. Zelená mana je na útočná kouzla, kterým patří na klávesnici sudá čísla a které stojí opravdu zato - od slabého fireballu přes ohnivou zeď až po monumentální plazmový výbuch. Pokud Vám dojde mana, není problém přepnout na kulometnou hellstaff či dvojici parádních luků - jeden střílí kyselinový mrak, druhý je výbušný. Dojde Vám i tohle? Není problém, Corvus totiž bezvadně ovládá bojovou hůl, která není zbytečnou zbraní jak ve většině 3D her, ale naopak si na pár ran poradí s každým soupeřem. Troufám si říct, že po dvou upgradech se v ohnivé verzi stává nejlepší zbraní. Ve hře je taky spousta dobíječů many, životů, energie, různé ochrany, na druhou stranu se nevyhnete i pár nechutným pastem.
A nepřátelé? Radost zabíjet! S volitelnou krvavostí z nich můžete dělat krvavou kaši, s volitelnou obtížností si vyberete jak moc velkou hrozbu představují. Většinou proti Vám stojí různá havěť (krysy jdou zašlápnout) či nějací ti humanoidi, kteří vypouští všelijaká kouzla. A nejotravnější jsou ti s plynem, to se člověk ani nenaděje a půlka života je pryč.
Zkrátka podle mě se Heretic 2 docela povedl. Je to něco jako fantasy Tomb Raider v Unrealovské grafice, který se více zaměřuje na boj než na puzzle a skákání a který svižně ubíhá až ke konci bez větších zákysů.
Becherův sen
Pro: Tombraidrovský feeling, perfektní systém zbraní a kouzel, mocná staffka, grafika.
Proti: Občas zabugované.