Vzhledem k tomu, že zde není komentář, s nímž bych mohl bezezbytku souhlasit, tak si raději napíši vlastní. :-)
Hitman 2 je pro mě (+/-) klasická "osmdesátková" hra. Vcelku dosti zábavná, ale rozhodně nejde o "must have" titul. Postupů v úspěšnému dohrání mise zase není tak přehršle. Titul "Silent Assassin" občas dostanete takřka zadarmo, jindy je to velmi obtížné až de facto nemožné. A nadto pravdou je, že pomalé plížení prostě také nebaví celou hru. Občas je vyloženě radost pracovat s "Ákáčkem" (myšleno zbraní), zvláště poslední mise se mi v tomto zalíbila.
V jedné misi je možné získat většinou max. 2-3 převleky, které i k něčemu jsou. Počet vychytávek na jeden úkol je bohužel tak nějak odobný. Dá se hodit dýmovnice šachtou na špinavé prádlo, či místo ní hodit pistoli s tlumičem, abyste jako poslíček prošli kontrolou (a zbraň si pak vyzvedli o patro níže). Jsou to milé triky, ale vzhledem k tomu, že by měly být alfou omegou Hitmana, tak jich je přeci jen celkem málo. A občas jste beztak donuceni vzít do rukou těžší kalibr a cestu si jednoduše prostřílet (což není na škodu). Nepřátelé jsou sice na vyšší obtížnosti poměrně drsní, nicméně dokud pálíte, tak vám jen nabíhají před hlaveň.
Co ale vyloženě zamrzí je počet "atmosférických/filmových scén". Tím míněny různé dějové zvraty, efektní záběry našeho "hrdiny" při zapadajícím slunci, v černém obleku a s poslední obětí u nohou (+ k tomu samozřejmě nějaká sedící hudba). Lokace by prostě potřebovali nějak oživit. Na ulicích nevidíte zmrzlináře ani prodavače novin (a že ti by tam třebas hodně sedli, především pokud by vyvolávali zprávy o vašich předchozích "úspěších") a především civilisté občas i někam jdou, ale jen málo (a zejména málo způsoby) spolu komunikují atp. Celkově je tak hra především o jednom zabijákovi a jeho cíli, přičemž ona proslulá omáčka okolo dosti chybí. Výše zmíněné scény by přitom nebylo až tak těžké vytvořit. A občas stačí jen málo (viz ptáci - holubi - vzlétající před Hitmanem v kostele; i tohle malé oživení pomohlo, jen jich mělo být více).
Tedy ke konci vyplývá to, co jsem psal na začátku. Pěkná hra, ale do "klasiky" ještě mnoho chybí. Hlavní hrdina je správný drsňák, hudba je velmi dobrá, nicméně v jádru chybí nějak více projevů života a individuality, abyste si přišli jako opravdový vrah. Absence (de facto) emocí u hlavního hrdiny tak není na škodu, ale pro správný kontrast by je měli mít ve větší míře okolní postavy.
Hitman 2 je pro mě (+/-) klasická "osmdesátková" hra. Vcelku dosti zábavná, ale rozhodně nejde o "must have" titul. Postupů v úspěšnému dohrání mise zase není tak přehršle. Titul "Silent Assassin" občas dostanete takřka zadarmo, jindy je to velmi obtížné až de facto nemožné. A nadto pravdou je, že pomalé plížení prostě také nebaví celou hru. Občas je vyloženě radost pracovat s "Ákáčkem" (myšleno zbraní), zvláště poslední mise se mi v tomto zalíbila.
V jedné misi je možné získat většinou max. 2-3 převleky, které i k něčemu jsou. Počet vychytávek na jeden úkol je bohužel tak nějak odobný. Dá se hodit dýmovnice šachtou na špinavé prádlo, či místo ní hodit pistoli s tlumičem, abyste jako poslíček prošli kontrolou (a zbraň si pak vyzvedli o patro níže). Jsou to milé triky, ale vzhledem k tomu, že by měly být alfou omegou Hitmana, tak jich je přeci jen celkem málo. A občas jste beztak donuceni vzít do rukou těžší kalibr a cestu si jednoduše prostřílet (což není na škodu). Nepřátelé jsou sice na vyšší obtížnosti poměrně drsní, nicméně dokud pálíte, tak vám jen nabíhají před hlaveň.
Co ale vyloženě zamrzí je počet "atmosférických/filmových scén". Tím míněny různé dějové zvraty, efektní záběry našeho "hrdiny" při zapadajícím slunci, v černém obleku a s poslední obětí u nohou (+ k tomu samozřejmě nějaká sedící hudba). Lokace by prostě potřebovali nějak oživit. Na ulicích nevidíte zmrzlináře ani prodavače novin (a že ti by tam třebas hodně sedli, především pokud by vyvolávali zprávy o vašich předchozích "úspěších") a především civilisté občas i někam jdou, ale jen málo (a zejména málo způsoby) spolu komunikují atp. Celkově je tak hra především o jednom zabijákovi a jeho cíli, přičemž ona proslulá omáčka okolo dosti chybí. Výše zmíněné scény by přitom nebylo až tak těžké vytvořit. A občas stačí jen málo (viz ptáci - holubi - vzlétající před Hitmanem v kostele; i tohle malé oživení pomohlo, jen jich mělo být více).
Tedy ke konci vyplývá to, co jsem psal na začátku. Pěkná hra, ale do "klasiky" ještě mnoho chybí. Hlavní hrdina je správný drsňák, hudba je velmi dobrá, nicméně v jádru chybí nějak více projevů života a individuality, abyste si přišli jako opravdový vrah. Absence (de facto) emocí u hlavního hrdiny tak není na škodu, ale pro správný kontrast by je měli mít ve větší míře okolní postavy.
