Odpověď na otázku, proč se mi oproti všem předpokladům tak líbila hra a lá Krajní meze, o bandě teenagerů na chlastačce, kterou jsem ani nechtěl a dostal ji jako vycpávku nějakého bundu, neznám. Ale i po víc než půl roce si pamatuju spoustu výjevů, okamžiků a pocitů, které jsem při hraní měl a zažil. A hlavně na atmosféru a její zvraty. A hudbu a ukryté zprávy. A skvělou, ne úplně tradiční mechaniku, kdy se spousta věcí děje pomocí přelazení rádia.
Jasně, kostra příběhu a osazení nejsou z nejoriginálnějších. A některé momenty už jste mohli vidět i jinde, ale to mi bylo jedno a užil jsem si každou minutu z těch asi 3 hodin. Několikrát.

Herní výzva 2017, kat. 6