České hry mezi lety 2000 až 2005, to byl jeden skvost vedle druhého. Z mého pohledu se jednalo o zlatou éru českých her a bojím se, že v nejbližších letech nehrozí, že se to zopakuje. Mezi těmito skvosty, jako je Mafia, Vietcong, Original War či Hidden & Dangerous, považuji Operation Flashpoint za tu vůbec nejlepší.
Jestli je Call of Duty mojí srdeční hrou vůbec, tak Operation Flashpoint je českou srdeční záležitostí. Opět zde hraje velký faktor nostalgie a vzpomínky. Samozřejmě, že dnes vidím spoustu nedostatků v chování AI, zastaralé grafiky, krkolomné ovládání aut, tanků a hlavně letadel. Ale ve své době to byla neskutečná pecka, kdy nám byl nabídnout ohromný herní prostor, na kterém jsme měli spoustu taktických možností, jak jednotlivé mise dokončit.
Já tuto hru považuji za vrcholný válečný simulátor své doby, a když to porovnám třeba s pozdější Arma 1 či Arma 2, tak u mě pořád vede OF. Osobně jsem byl unesen i z příběhu, který je krásnou ukázkou toho, jak to mohlo v osmdesátých letech vypadat, kdyby jedné ze stran Studené války ruply nervy.
Jednoduše jsem se dokázal vžít do role jednotlivých postav a hra na mě parádně přenesla pocit, že jsem součástí konfliktu. V té době hráč celkem rychle vystřízlivěl, kdy dostal zásah do nohou a nemohl chodit (než byl ošetřen) nebo v horším případě po zásahu do hlavy hned mrtví. Poměrně jednoduché mise střídaly mise, kdy vám hra svou obtížností šla poměrně na nervy. Sám si vzpomínám, jak jsem několikrát ležel někde v koutě v křoví a čekal, až mi přijdou posily.
Opět musím vyzdvihnout i jistou rozmanitost, kdy máme možnost hrát za obyčejného vojáka, ale i člena speciálních jednotek, tankistů či letců. Navíc byla kampaň pěkně dlouhá.
Jedním z dalších plusů je dabing, a jak už je u českého dabingu tradicí, tak zde nechybělo několik vtipných hlášek. Komu by bylo tohle všechno málo, tak si mohl ještě sám navrhnout vlastní misi a dostatečně se vyřádit (já většinou skončil u nějaké masové bitvy, kterou většinou můj dědeček počítač neutáhl).
Já prostě odmítám porovnávat tehdejší hry s dnešními, tak nemám důvod snižovat známku za chyby, které vidím dnes, ale tehdy ne. Hodnotím, jaký jsem měl zážitek kolem roku 2002 a ten byl parádní.
Jestli je Call of Duty mojí srdeční hrou vůbec, tak Operation Flashpoint je českou srdeční záležitostí. Opět zde hraje velký faktor nostalgie a vzpomínky. Samozřejmě, že dnes vidím spoustu nedostatků v chování AI, zastaralé grafiky, krkolomné ovládání aut, tanků a hlavně letadel. Ale ve své době to byla neskutečná pecka, kdy nám byl nabídnout ohromný herní prostor, na kterém jsme měli spoustu taktických možností, jak jednotlivé mise dokončit.
Já tuto hru považuji za vrcholný válečný simulátor své doby, a když to porovnám třeba s pozdější Arma 1 či Arma 2, tak u mě pořád vede OF. Osobně jsem byl unesen i z příběhu, který je krásnou ukázkou toho, jak to mohlo v osmdesátých letech vypadat, kdyby jedné ze stran Studené války ruply nervy.
Jednoduše jsem se dokázal vžít do role jednotlivých postav a hra na mě parádně přenesla pocit, že jsem součástí konfliktu. V té době hráč celkem rychle vystřízlivěl, kdy dostal zásah do nohou a nemohl chodit (než byl ošetřen) nebo v horším případě po zásahu do hlavy hned mrtví. Poměrně jednoduché mise střídaly mise, kdy vám hra svou obtížností šla poměrně na nervy. Sám si vzpomínám, jak jsem několikrát ležel někde v koutě v křoví a čekal, až mi přijdou posily.
Opět musím vyzdvihnout i jistou rozmanitost, kdy máme možnost hrát za obyčejného vojáka, ale i člena speciálních jednotek, tankistů či letců. Navíc byla kampaň pěkně dlouhá.
Jedním z dalších plusů je dabing, a jak už je u českého dabingu tradicí, tak zde nechybělo několik vtipných hlášek. Komu by bylo tohle všechno málo, tak si mohl ještě sám navrhnout vlastní misi a dostatečně se vyřádit (já většinou skončil u nějaké masové bitvy, kterou většinou můj dědeček počítač neutáhl).
Já prostě odmítám porovnávat tehdejší hry s dnešními, tak nemám důvod snižovat známku za chyby, které vidím dnes, ale tehdy ne. Hodnotím, jaký jsem měl zážitek kolem roku 2002 a ten byl parádní.