Pokračování slavné logické hry která ukazuje že FPS hra nemusí být nutně akční ale zároveň se snaží povýšit uměleckou hodnotu her na vyšší úroveň.

Portal 2 je logickou hrou, Dáte portál tady, portál tam, projdete a jste v cíli. Hračka že? Tento jednoduchý úkon se proloží šílenými akrobatickými seskoky, logickými nástrahami a hned se musí zapojit mozek! To není nic nového co by neuměl už první Portal, ovšem dvojka to prokládá mnohem komplexnějším příběhem, humorem, fantastickou "synth" hudbou a emocemi! Koho by napadlo že roboti mohou vyvolat takové emoce nebo je i provozovat, působí uvěřitelně a skutečně. To množství výrazů kolik dokázali udělat mě uchvátilo a zároveň překvapilo, například když zešílel Wheatley, byl jsem paf, zvraty hra prostě umí a to je důvodem proč příběh považuji za hlavního tahouna hry, ne že by ostatní aspekty byli podřadné. Další výhodou je že člověk nemusí odehrát první díl aby věděl o co jde, hra to vysvětlí dostatečně.

Hraní jsem si užil až na občasný zákys, dvacet minut přemýšlím kam mám skočit nebo co je třeba udělat, zmateně běhám po místnosti a pak mě to trkne a já si říkal jakej jsem debil že jsem na to nepřišel. Po prvním zvratu se hra zdá trochu natahovaná, naštěstí v moment kdy už to začíná jít přes čáru, nastane vždy zvrat.
Prostředí je fantastické a zároveň naplněné prázdnotou a samotou. ze sekvencí kde se sráželi místnosti do sebe nebo bylo třeba utíkat před GLaDOS mi pak nabíhala husí kůže. Souboje s UI pak byly dokonale napínavé, závěrečný souboj pak nasadil nepřekonatelnou laťku.

Druhý Portal by měl být vystaven v galerii. Mona Lisa mezi FPS hrami!