Night in the Woods je klasickým zástupcem adventury cílené na širší spektrum hráčů. Podobně jako Kentucky Route Zero, jde také především o atmosférickou adventuru, která jistou formu repetivnosti (denní cyklus, zdánlivě zbytečné scény) používá k silnějšímu propojení hráče s postavy. Jde o hlavní výrazový prvek, a právě i z tohoto důvodu je ve velké míře omezena nutnost řešit jakékoliv puzzly nebo je nemožné se vracet k dřívějším bodům, kapitolám, z hraní.

Ne, že by Night in the Woods poskytovalo nelineární zážitek, ale hráč postupně začíná inklinovat k nějaké z postav a i s sní získává více příběhových částí. A to logicky otvírá další možnosti k dalšímu novému rozehrání. Nicméně je třeba upozornit, že denní režim z počátku hraní nemusí každému sedět. Podobně jako v Personě 4, i zde hra začíná den sledováním Mae, hlavní kočičí postavy, 20-leté neúspěšné studentce, už od rána a následně procházkou malého města a dialogy s několika měštany a kamarády. Lehce nostalgická atmosféra jde trochu přirovnat k Life is Strange, zde ovšem i skrze kvalitně napsané dialogy a civilnější pojetí příběhu, má myslím dopad podstatně silnější. Celkově mohu herní zážitek označit jako sympatický a povedený, a právě i "lidské" chyby Mae a její smýšlení je hlavním hnacím prvkem proč se do hry pustit a udržet se u ni (přibližně osm hodin). A podobně to mají i ostatní postavy, každá něčím zajímavá a v rámci narativy platná. Jedním z hlavním plusů je ale hudba, která se jen a jen povedla. Absence dabingu nijak nevadí, naopak je dobře, že nebyl přidán. Po stránce hratelnosti nejde o nic převratného, ta tu má sekundární roli. Skáčete, vybíráte odpovědi, plníte pár miniher a hrajete na kytaru v nepovedeném klonu "Guitar Hero".

Ale jak souvisí useknutá ruka nalezená v městečku s Mae? A proč to skoro nikdo více neřeší?

Zjistit tyto otázky se vyplatí, ačkoliv tedy začátek Night in the Woods není nijak pohlcující, postupně však kvality a zaujetí hráče roste.