Po několika špatných až tragických střílečkách jsem si s Halo opět spravil chuť. Halo je opravdu podobné pozdějšímu Breedu, ale narozdíl od něj tady vše funguje.
Už úvod mě navnadil - v líbivé grafice přijde nečekaný útok na vesmírnou loď Pillar of Autumn. Armáda pestrobarevných mimozemšťanů zvaná Covenant pošle loď k čertu a hrdina, bezejmenný maskovaný Master Chief se musí prostřílet hordami ven a přistát na tajemném prstenci zvaném Halo.
Příběh dále pokračuje právě na prstenci. Venkovní prostory se střídají s vesmírnými loděmi a základnami, Master Chief za pomocí spousty vojáků bojuje s poměrně slabými a občas i zbabělými Covenanty a snaží se odhalit tajemství prstence. Zhruba v půlce pak přichází na scénu Flood, armáda mutantů něco mezi Věcí a zombie, k tomu se objeví i třetí strana robotů a z pohodové procházky se postupně stává brutální a lítý boj o život a záchranu vesmíru (jak jinak). Drobná výtka číslo 1 - u příběhu bohužel chybí titulky (jak jinak), ale naštěstí je dialogům většinou rozumět.
Pilíř hry je ale akce, která je opravdu parádní, strhující a postupně přituhující. Ze začátku jsem si připadal jako bůh pomsty, čemuž dopomohli i slabší nepřátelé a přesné zbraně, ke konci je to boj o život s hordami nepřátel. Drobná výtka číslo 2 - intenzitě nepřátel pomáhá ne úplně očividný, ale přesto jasný respawn.
Zbraní je dost a opravdu je využijete, protože na každého platí něco jiného. Rychlopalná a přesná plazmovka se výborně hodí na Covenanty, ale nesmí se přehřát. Na mutanty Floody platí zase silná brokovnice no a na malé zubaté "kritersky) se výborně hodí samopal. Háček je v tom, že zbraně poberete jen dvě, takže jsem většinu hry improvizoval a musel ožetel ne příliš použitelnou sniperku nebo naopak velice použitelný raketomet s málo náboji.
Ze začátku Vám hodně pomáhají vojáci, kteří jsou perfektně zvládnutí, působí jako opravdu sehraná jednotka, která bez problémů vyčistí většinu nepřátel a navíc vojáci hází frajerské a drsňácké hlášky. A pokud Vás to přestane bavit, stačí nasednou do slušného vznášedla, slušného džípu nebo parádního tanku (bohužel jen jednou). Vozítko slouží i na konci při výborné adrenalinové útěkové akci. Drobnou výtkou číslo 3 jsou občas trošku zbytečně dlouhá a zmatená kola. Zatímco většinou je hra čistý tunel, občas se zejména venku ztratíte, nebo bloudíte v nekonečné lodi.
Poslední drobnou výtkou je podivný systém ukládání zděděný nejspíše z konzolí. Hra má checkpointy a kromě toho se ukládá i pomocí save, nicméně vždy jen u posledního checkpointu. Frustrace se naštěstí nekonala, kontrolní body jsou rozesety poměrně hustě a souboje se dají zvládnout.
Halo mě tak víceméně nezklamalo. Nabízí výbornou akci ve slušné grafice se slušným příběhem.
Už úvod mě navnadil - v líbivé grafice přijde nečekaný útok na vesmírnou loď Pillar of Autumn. Armáda pestrobarevných mimozemšťanů zvaná Covenant pošle loď k čertu a hrdina, bezejmenný maskovaný Master Chief se musí prostřílet hordami ven a přistát na tajemném prstenci zvaném Halo.
Příběh dále pokračuje právě na prstenci. Venkovní prostory se střídají s vesmírnými loděmi a základnami, Master Chief za pomocí spousty vojáků bojuje s poměrně slabými a občas i zbabělými Covenanty a snaží se odhalit tajemství prstence. Zhruba v půlce pak přichází na scénu Flood, armáda mutantů něco mezi Věcí a zombie, k tomu se objeví i třetí strana robotů a z pohodové procházky se postupně stává brutální a lítý boj o život a záchranu vesmíru (jak jinak). Drobná výtka číslo 1 - u příběhu bohužel chybí titulky (jak jinak), ale naštěstí je dialogům většinou rozumět.
Pilíř hry je ale akce, která je opravdu parádní, strhující a postupně přituhující. Ze začátku jsem si připadal jako bůh pomsty, čemuž dopomohli i slabší nepřátelé a přesné zbraně, ke konci je to boj o život s hordami nepřátel. Drobná výtka číslo 2 - intenzitě nepřátel pomáhá ne úplně očividný, ale přesto jasný respawn.
Zbraní je dost a opravdu je využijete, protože na každého platí něco jiného. Rychlopalná a přesná plazmovka se výborně hodí na Covenanty, ale nesmí se přehřát. Na mutanty Floody platí zase silná brokovnice no a na malé zubaté "kritersky) se výborně hodí samopal. Háček je v tom, že zbraně poberete jen dvě, takže jsem většinu hry improvizoval a musel ožetel ne příliš použitelnou sniperku nebo naopak velice použitelný raketomet s málo náboji.
Ze začátku Vám hodně pomáhají vojáci, kteří jsou perfektně zvládnutí, působí jako opravdu sehraná jednotka, která bez problémů vyčistí většinu nepřátel a navíc vojáci hází frajerské a drsňácké hlášky. A pokud Vás to přestane bavit, stačí nasednou do slušného vznášedla, slušného džípu nebo parádního tanku (bohužel jen jednou). Vozítko slouží i na konci při výborné adrenalinové útěkové akci. Drobnou výtkou číslo 3 jsou občas trošku zbytečně dlouhá a zmatená kola. Zatímco většinou je hra čistý tunel, občas se zejména venku ztratíte, nebo bloudíte v nekonečné lodi.
Poslední drobnou výtkou je podivný systém ukládání zděděný nejspíše z konzolí. Hra má checkpointy a kromě toho se ukládá i pomocí save, nicméně vždy jen u posledního checkpointu. Frustrace se naštěstí nekonala, kontrolní body jsou rozesety poměrně hustě a souboje se dají zvládnout.
Halo mě tak víceméně nezklamalo. Nabízí výbornou akci ve slušné grafice se slušným příběhem.
Dracula: The Last Sanctuary
Pro: Skvělé přestřelky, pěkná grafika, slušný příběh.
Proti: Konzolové ukládání, občasný respawn.