Moje první videohra vůbec. Táta ji jednou přinesl půjčenou od kamaráda, mohla být tak polovina 80. let. Po napojení na televizi mohli hrát až čtyři hráči - okamžitě jsem vytvořil soutěžní tabulky a vyzval celou rodinu na zápas o "mistra". Ano, ne každý byl nadšený jako já - mámu to nezajímalo a sourozenci byli ještě malí. I tak - přesto, že se jednalo o naprostou triviálnost, které by se současná mládež asi smála - to byla pro mě bomba a nadchla mě do budoucna pro počítačové hry.
Pro: jeden se základních stavebních kamenů pro budoucí počítačové hry, možnost zvyšování obtížnosti (zrychlení nebo zmenšení odpalovací plochy)
Proti: z dnešního pohledu asi naprostá triviálnost, tenkrát to však byla originální, nová věc