Na úvod předesílám, že jsem "dítě pustiny". Moje objektivita je snížena stovkami a stovkami hodin skvělé zábavy, kterou jsem ve světě Nuka Coly a Jetu prožil napříč všemi díly série. Moje sešity ze školy jsou pokreslené logy Vault Tec a Poseidon Oil, své první auto jsem pojmenoval "Geckon" a nechal si v lakovně namíchat perleťový odstín, jako měly zlaté ještěrky ve Fallout 2. V garáži mi stojí stará ruská lampová televize a já mám chuť na ni nalepit nápis Radiation King a dát si ji do obýváku jako stylový solitér.
New Vegas mi dalo vše, co jsem postrádal u Falloutu 3 a 2....
Když jsem se v osmadevadesátém izometricky procházel po New Renu zamořeném feťáky a gamblery, říkal jsem si, jak to bude jednou v budoucnosti super, až herní průmysl a počítačový hardware dospějí do bodu, kdy se budu moci podobným Renem procházet s luparou za pasem ve 3D.
Když vyšel Fallout 3, tenhle sen se mi do určité části splnil. Ale po jeho dohrání (a to dokonce dvojnásobném - abych měl jistotu) jsem měl určitou hořkou pachuť na jazyku. Výborný herní svět, rozsah, obrovský potenciál, ale....ale prostě mi tam chybělo to, co dělá Fallout Falloutem. Černý humor, ironie, nadsázka, nápadité questy, vykreslení mentality společnosti postapokalyptického světa. Zdálo se mi, že trojka se bere až tak moc vážně, až její hraní chvílemi už není zábavné, jako spíš křečovité.
V Obsidianu asi vyslyšeli má slova. Je vidět, že je to celé uděláno s obrovským gustem a srdcem.
New Vegas mi přijde jako úplně jiná hra. Košatý příběh, nápadité lokace, interakce s prostředím, obrovský rozsah, možnost skutečně ovlivnit chod dějin, cynismus, ironie a politikaření, geckoni!!! To všechno mi bylo naservírováno měrou vrchovatou.
Výtky lze vznést pouze k zastaralému enginu a množství chyb. Stala se mi zajímavá věc, kdy jsem vlezl s ED-Em někam, kam jsem neměl, a pod nohama mi vybuchla nastražená mina. Já to sice přežil, ale tlaková vlna vymrštila nebohého ED-Eho ke stropu, do nějž díky bugu zaplul jako mariňák z Doomu s cheatem IDCLIP a zůstal v něm zaseklý. Když jsem pak o mnoho hodin později měl vejít do stanu na setkání s Caesarem, ochranka mne nechtěla pustit, dokud si nenechám venku stát všechny své parťáky. Jenže ED-E byl tou dobou asi tak deset kilometrů daleko zaseklý ve stropu nějakého bunkru (a nepomáhaly ani přesuny po mapě, vstup do lokací a budov, apod.). Obrovský rozsah hry a široké větvení příběhové linie mohou být pro některé hráče v pozdějších fázích už nepřehledné a tíživé, protože se už doslova ztratí v pletichách, kdo s kým, proč a za kolik. Úsměv vzbudí i očekávaná bitva pouštních národů o přehradu, k níž se schyluje po celou hru, aby pak následně po sobě střílelo deset špatně se kryjících NPC a na hlavu jim házel bomby rezatý Superfortress vylovený po třista letech z vody... Ale chápu, že v tomhle enginu asi těžko pošlu proti sobě několik tisíc NPC včetně bojové techniky.
New Vegas mi dalo vše, co jsem postrádal u Falloutu 3 a 2....
Když jsem se v osmadevadesátém izometricky procházel po New Renu zamořeném feťáky a gamblery, říkal jsem si, jak to bude jednou v budoucnosti super, až herní průmysl a počítačový hardware dospějí do bodu, kdy se budu moci podobným Renem procházet s luparou za pasem ve 3D.
Když vyšel Fallout 3, tenhle sen se mi do určité části splnil. Ale po jeho dohrání (a to dokonce dvojnásobném - abych měl jistotu) jsem měl určitou hořkou pachuť na jazyku. Výborný herní svět, rozsah, obrovský potenciál, ale....ale prostě mi tam chybělo to, co dělá Fallout Falloutem. Černý humor, ironie, nadsázka, nápadité questy, vykreslení mentality společnosti postapokalyptického světa. Zdálo se mi, že trojka se bere až tak moc vážně, až její hraní chvílemi už není zábavné, jako spíš křečovité.
V Obsidianu asi vyslyšeli má slova. Je vidět, že je to celé uděláno s obrovským gustem a srdcem.
New Vegas mi přijde jako úplně jiná hra. Košatý příběh, nápadité lokace, interakce s prostředím, obrovský rozsah, možnost skutečně ovlivnit chod dějin, cynismus, ironie a politikaření, geckoni!!! To všechno mi bylo naservírováno měrou vrchovatou.
Výtky lze vznést pouze k zastaralému enginu a množství chyb. Stala se mi zajímavá věc, kdy jsem vlezl s ED-Em někam, kam jsem neměl, a pod nohama mi vybuchla nastražená mina. Já to sice přežil, ale tlaková vlna vymrštila nebohého ED-Eho ke stropu, do nějž díky bugu zaplul jako mariňák z Doomu s cheatem IDCLIP a zůstal v něm zaseklý. Když jsem pak o mnoho hodin později měl vejít do stanu na setkání s Caesarem, ochranka mne nechtěla pustit, dokud si nenechám venku stát všechny své parťáky. Jenže ED-E byl tou dobou asi tak deset kilometrů daleko zaseklý ve stropu nějakého bunkru (a nepomáhaly ani přesuny po mapě, vstup do lokací a budov, apod.). Obrovský rozsah hry a široké větvení příběhové linie mohou být pro některé hráče v pozdějších fázích už nepřehledné a tíživé, protože se už doslova ztratí v pletichách, kdo s kým, proč a za kolik. Úsměv vzbudí i očekávaná bitva pouštních národů o přehradu, k níž se schyluje po celou hru, aby pak následně po sobě střílelo deset špatně se kryjících NPC a na hlavu jim házel bomby rezatý Superfortress vylovený po třista letech z vody... Ale chápu, že v tomhle enginu asi těžko pošlu proti sobě několik tisíc NPC včetně bojové techniky.
Pro: Obrovský rozsah, příběh, hudba, prostředí, zábavné questy, nápadité lokace a frakce, falloutovský humor a atmosféra
Proti: Zastaralý engine, technické bugy, v některých momentech až příliš rozvětvený příběh a příliš mnoho zúčastněných postav a frakcí