Třímám v ruce zelenobílé cédéčko z výprodeje GAME4U s logem Caesar III a uvědomuju si, že tahle notně ohraná placka je už po neuvěřitelných dvacet let mou nejoblíbenější budovatelskou strategií. V mých očích ji dosud nic nepřekonalo - ať už se jednalo o její "sourozence" na stejném enginu Pharaoh (totéž, ale ze starověkého Egypta) a Zeus: Master of Olympus (totéž, z antického Řecka), Emperor: RIse of the Middle Kingdom (totéž ze starověké Číny) nebo novější trojrozměrné pokračování Caesar IV, apod.
Co dokáže člověka přimět ke hraní i po tak dlouhé době? Řekl bych, že je to díky neuvěřitelné komplexnosti a vyváženosti. Hra nabízí skvělý mix budování, obchodu a řízení ekonomiky, plánování výroby, náboženství, kultury, politiky a válčení proti mocnostem cizím i vlastním. To vše v přívětivém a intuitivním systémovém prostředí, kde se dají jednotlivé řídicí algoritmy a jejich vazby a vlivy snadno pochopit a účinně ovládat.
Caesara III se mi skoro ani nechce označovat jako hru, jako spíše simulátor. Caesar III poskytne velmi komplexní představu o tom, jak asi fungovala starověká města a proč byla budována způsobem, jakým budována byla. Hráče udržuje neustále ve střehu a nenechá ho usnout na vavřínech.
Zdroje jsou zpravidla omezené a požadavky císaře přísné a nenažrané. Vykolíkujete stany pro osadníky, a už se vám trousí z divočiny se svými dvoukoláky. Jenže osadníci nechtějí mít jen kde hlavu složit, ale potřebují jíst. Pytli s moukou je neuspokojíte, chtějí stále víc a víc. Maso, zeleninu, ovoce, ryby... Chtějí vodu - k tomu ale potřebujete vybudovat obrovské rezervoáry u řeky a přivést vodu nadzemními akvadukty do města. A nejen vodu, ale i "chléb a hry". Požadují různé druhy kulturního vyžití, přístupu k náboženským střediskům, vzdělání, zdravotnickým zařízením. Čím více jejich potřeb uspokojíte, tím vyšší platí daně a tím více se jich do vykolíkovaných obytných zón stěhuje (tedy až doby před "vrcholem stromu",
kdy se z jejich příbytků stanou luxusní velkoprostorové vily pro bohaté měšťany, ve kterých skokově klesne počet obyvatel o celou třetinu, což vám způsobí obrovské problémy v ekonomice - ve výpadku daní, spotřeby i pracovních sil, pokud s tím nebudete počítat).
S nárůstem spotřeby ovšem roste i počet pracovních sil, které potřebujete umístit do svých výroben, dolů a farem, takže potřebujete další osadníky, kteří mají další a další požadavky na zvelebení svého okolí a dostupnost služeb a zboží. Když se do toho přidá vzdálenost zdrojů a nechuť osadníků docházet daleko za prací a službami, tak najednou zjišťujete, že uběhlo osm hodin a vy stavíte a stavíte, obchodujete, snažíte se vyvážit celou ekonomiku a vůbec nevnímáte, že utekl celý den.
Populace stárne, občas onemocní, ve městě se zvyšuje riziko požárů, kriminality či zhroucení budov v důsledku zanedbané údržby, za hradbami mávají oštěpem barbaři a Punové, císař se zlobí, že jste mu včas nesplatili půjčky, zemětřesení vám odřízne obchodní karavanu se životně důležitým zbožím na několik měsíců, a vás to naprosto pohltí a skvěle se bavíte. Tedy pokud máte koule a vaše představy o hrách nekončí u Angry Birds a koridorových nalajnovaných stříleček.
Kromě předdefinovaných map pro "nekonečnou" hru můžete vyzkoušet své štěstí v náročné kampani, kde máte vždy na výběr mezi dvěma provinciemi - jednou mírumilovnou, kde budete ale řešit o to složitější obchodní otázky a omezenost zdrojů, a nebo budete budovat město, kde jsou ekonomické a populační požadavky sice mírnější, ale musíte vedle toho vybudovat i armádu a odrážet nájezdy nepřátel, případně odeslat svá draze vybudovaná a vycvičená vojska napříč kontinentem na pomoc obléhanému městu a odkrýt si tak záda.
Caesar III je hra, u které nemáte nikdy "hotovo". Nikdy nedojdete do bodu, kdy máte vše postaveno, obchodní vazby uzavřené, populaci uspokojenou, a už jen koukáte, jak vyděláváte. Pořád je co řešit. Nečinnost a pochybení může vést k totálnímu rozkladu fungujícího města. Různé eventy a kolísání nálad mezi populací, "živá" ekonomika a kolísání trhu a cen komodit a zboží, zásahy bohů, pokud se jim znelíbíte nebo je naopak potěšíte. Z této hry by šlo udělat několik různých strategických her, které by byly velmi zábavné a ani zdaleka by nedosahovaly komplexnosti tohoto titulu.
Příjemná izometrická grafika ani po létech nezestárla a umožňuje rotaci mapy, pokud máte někde zakrytý výhled a potřebujete tam budovat cesty či doly. Hudba je dynamická a mění se podle situace (mír, boj, katastrofy), je nenásilná a výborně hru doplňuje. I když po dvaceti letech hraní už mi některé hudební motivy straší v palici a hudbu občas vypínám :) Celkově ale technické zpracování předběhlo dobu a neurazí ani dnes.
Pokud jste hračičkové a detailisté a rádi budujete, pak si vezměte dlouhou dovolenou, protože s Caesarem III máte na týdny a měsíce vystaráno. Pokud jste úchylové jako já, pak vás bude bavit i po dvaceti letech od svého vydání. Pro mne osobně jedna z nejlepších budovatelsko-obchodních strategií všech dob.
Co dokáže člověka přimět ke hraní i po tak dlouhé době? Řekl bych, že je to díky neuvěřitelné komplexnosti a vyváženosti. Hra nabízí skvělý mix budování, obchodu a řízení ekonomiky, plánování výroby, náboženství, kultury, politiky a válčení proti mocnostem cizím i vlastním. To vše v přívětivém a intuitivním systémovém prostředí, kde se dají jednotlivé řídicí algoritmy a jejich vazby a vlivy snadno pochopit a účinně ovládat.
Caesara III se mi skoro ani nechce označovat jako hru, jako spíše simulátor. Caesar III poskytne velmi komplexní představu o tom, jak asi fungovala starověká města a proč byla budována způsobem, jakým budována byla. Hráče udržuje neustále ve střehu a nenechá ho usnout na vavřínech.
Zdroje jsou zpravidla omezené a požadavky císaře přísné a nenažrané. Vykolíkujete stany pro osadníky, a už se vám trousí z divočiny se svými dvoukoláky. Jenže osadníci nechtějí mít jen kde hlavu složit, ale potřebují jíst. Pytli s moukou je neuspokojíte, chtějí stále víc a víc. Maso, zeleninu, ovoce, ryby... Chtějí vodu - k tomu ale potřebujete vybudovat obrovské rezervoáry u řeky a přivést vodu nadzemními akvadukty do města. A nejen vodu, ale i "chléb a hry". Požadují různé druhy kulturního vyžití, přístupu k náboženským střediskům, vzdělání, zdravotnickým zařízením. Čím více jejich potřeb uspokojíte, tím vyšší platí daně a tím více se jich do vykolíkovaných obytných zón stěhuje (tedy až doby před "vrcholem stromu",
kdy se z jejich příbytků stanou luxusní velkoprostorové vily pro bohaté měšťany, ve kterých skokově klesne počet obyvatel o celou třetinu, což vám způsobí obrovské problémy v ekonomice - ve výpadku daní, spotřeby i pracovních sil, pokud s tím nebudete počítat).
S nárůstem spotřeby ovšem roste i počet pracovních sil, které potřebujete umístit do svých výroben, dolů a farem, takže potřebujete další osadníky, kteří mají další a další požadavky na zvelebení svého okolí a dostupnost služeb a zboží. Když se do toho přidá vzdálenost zdrojů a nechuť osadníků docházet daleko za prací a službami, tak najednou zjišťujete, že uběhlo osm hodin a vy stavíte a stavíte, obchodujete, snažíte se vyvážit celou ekonomiku a vůbec nevnímáte, že utekl celý den.
Populace stárne, občas onemocní, ve městě se zvyšuje riziko požárů, kriminality či zhroucení budov v důsledku zanedbané údržby, za hradbami mávají oštěpem barbaři a Punové, císař se zlobí, že jste mu včas nesplatili půjčky, zemětřesení vám odřízne obchodní karavanu se životně důležitým zbožím na několik měsíců, a vás to naprosto pohltí a skvěle se bavíte. Tedy pokud máte koule a vaše představy o hrách nekončí u Angry Birds a koridorových nalajnovaných stříleček.
Kromě předdefinovaných map pro "nekonečnou" hru můžete vyzkoušet své štěstí v náročné kampani, kde máte vždy na výběr mezi dvěma provinciemi - jednou mírumilovnou, kde budete ale řešit o to složitější obchodní otázky a omezenost zdrojů, a nebo budete budovat město, kde jsou ekonomické a populační požadavky sice mírnější, ale musíte vedle toho vybudovat i armádu a odrážet nájezdy nepřátel, případně odeslat svá draze vybudovaná a vycvičená vojska napříč kontinentem na pomoc obléhanému městu a odkrýt si tak záda.
Caesar III je hra, u které nemáte nikdy "hotovo". Nikdy nedojdete do bodu, kdy máte vše postaveno, obchodní vazby uzavřené, populaci uspokojenou, a už jen koukáte, jak vyděláváte. Pořád je co řešit. Nečinnost a pochybení může vést k totálnímu rozkladu fungujícího města. Různé eventy a kolísání nálad mezi populací, "živá" ekonomika a kolísání trhu a cen komodit a zboží, zásahy bohů, pokud se jim znelíbíte nebo je naopak potěšíte. Z této hry by šlo udělat několik různých strategických her, které by byly velmi zábavné a ani zdaleka by nedosahovaly komplexnosti tohoto titulu.
Příjemná izometrická grafika ani po létech nezestárla a umožňuje rotaci mapy, pokud máte někde zakrytý výhled a potřebujete tam budovat cesty či doly. Hudba je dynamická a mění se podle situace (mír, boj, katastrofy), je nenásilná a výborně hru doplňuje. I když po dvaceti letech hraní už mi některé hudební motivy straší v palici a hudbu občas vypínám :) Celkově ale technické zpracování předběhlo dobu a neurazí ani dnes.
Pokud jste hračičkové a detailisté a rádi budujete, pak si vezměte dlouhou dovolenou, protože s Caesarem III máte na týdny a měsíce vystaráno. Pokud jste úchylové jako já, pak vás bude bavit i po dvaceti letech od svého vydání. Pro mne osobně jedna z nejlepších budovatelsko-obchodních strategií všech dob.
Pro: komplexnost, trvanlivost, historická věrnost, různorodost herních map, znovuhratelnost, politika, statistiky a možnosti řízení, příjemná a nestárnoucí grafika, zvuk a hudba, in-game animace, vedení boje ve formacích a s různými druhy jednotek, psychologie
Proti: absence dobývání cizích měst, v určitých fázích hry repetitivnost a stereotyp, než se někam posunete, pro někoho až příliš komplexní a složité