Cekal jsem dva roky, nez jsem rozehral Fallout 4. Castecne z obavy z casove narocneho sousta, trochu kvuli oprave bugu a take mozna podvedome kvuli obavam, ze budu, jako pametnik a milovnik prvnich dvou dilu, nejnovejsim kouskem od mnou neoblibeneho studia Bethesda znechucen.
A mezitim se stala zvlastni vec. Prestal jsem o ctverce uvazovat jako o Falloutu. Uvedomil jsem si, ze jednicku a dvojku mi nikdo nevezme a ze se vlastne daji hrat (a take, ze je hraji) i dnes. A ze novy Fallout 1 nebo 2 uz nebude, stejne jako uz nikdy nebude nove Baldur's Gate nebo novy Magic Carpet. Uz nikdy nebude rok 1998. Takze jsem to konecne rozehral, smireny s tim, ze dostanu prumernou FPS v zajimavem, post-apokalyptickem svete, riznutou (na pomery FPS) vyraznymi RPG prvky. A byl to asi nejlepsi mindset, jaky jsem si mohl vybrat.
Fallout 4 neni RPG. Je to skutecne tak trochu jina strilecka. Zustal system S.P.E.C.I.A.L., ale uz neni vubec nicim specialni. Zustal V.A.T.S, ale uz to vlastne neni V.A.T.S. Zmizely perky a skilly jak jsme se znali a byly nahrazeny zjednodusenou sadou dovednosti nebo talentu, ktere az na vyjimky nemaji praktickeho nebo vyrazneho vyznamu. Zmizely promyslene a skvele napsane dialogy, nezapomenutelne postavy a vzacny, avsak vyborny humor. A vlastne zmizela i tisen a beznadej spaleneho sveta, protoze svet ctverky je pomerne zivy, pomerne barevny a pomerne revitalizovany. A na dne hrobu vseho, co kdysi v serii zilo, ale jiz davno umrelo, odpociva nejvetsi trumf puvodnich dilu - nekonecna znovuhratelnost.
Pres to vsechno me ale F4 chytil svou ozarenou prackou a nepustil. Mozna je to tim, co se mnou udelala jednicka pred dvaceti lety, ale z nejakeho duvodu nachazim klid a smireni ve svete, kde cas a valka uz byly a udelaly sve. Jakobych ve svete bez lidi a nalestene slupky civilizace konecne nasel to, co je trvale, hodnotne a dulezite. Jakoby ve spalene krajine uz nezustalo misto na cokoliv zbytecneho a falesneho a jakakoliv zmena uz muze byt jen zmenou k lepsimu, posunem kupredu. Vzdyt kdyz jste na dne, muzete uz jen nahoru. Je to zvlastni, ale do sveta F4 jsem fakt chodil relaxovat a bavilo me plnit i casto trivialni, schematem opakujici se questy.
Nema cenu vyjmenovavat detaily, tower-defence prvky, modifikace zbrani, neprehledny inventar, kauzu power armor nebo tisic jinych malickosti. Fallout 4 je zvlastni synergie a jako celek z nejakeho podivneho duvodu funguje lepe, nez soucet jeho casti. Kdo si chce hru uzit, necht ji odpusti, ze neni tim, co nese ve svem jmenu. Protoze tam, kde neni odpusteni, prichazi konflikt a konflikt muze prerust ve valku. A i kdyz mnoho veci se meni a serie Fallout je toho dukazem, tak valka, valka zustava stale stejna.
A mezitim se stala zvlastni vec. Prestal jsem o ctverce uvazovat jako o Falloutu. Uvedomil jsem si, ze jednicku a dvojku mi nikdo nevezme a ze se vlastne daji hrat (a take, ze je hraji) i dnes. A ze novy Fallout 1 nebo 2 uz nebude, stejne jako uz nikdy nebude nove Baldur's Gate nebo novy Magic Carpet. Uz nikdy nebude rok 1998. Takze jsem to konecne rozehral, smireny s tim, ze dostanu prumernou FPS v zajimavem, post-apokalyptickem svete, riznutou (na pomery FPS) vyraznymi RPG prvky. A byl to asi nejlepsi mindset, jaky jsem si mohl vybrat.
Fallout 4 neni RPG. Je to skutecne tak trochu jina strilecka. Zustal system S.P.E.C.I.A.L., ale uz neni vubec nicim specialni. Zustal V.A.T.S, ale uz to vlastne neni V.A.T.S. Zmizely perky a skilly jak jsme se znali a byly nahrazeny zjednodusenou sadou dovednosti nebo talentu, ktere az na vyjimky nemaji praktickeho nebo vyrazneho vyznamu. Zmizely promyslene a skvele napsane dialogy, nezapomenutelne postavy a vzacny, avsak vyborny humor. A vlastne zmizela i tisen a beznadej spaleneho sveta, protoze svet ctverky je pomerne zivy, pomerne barevny a pomerne revitalizovany. A na dne hrobu vseho, co kdysi v serii zilo, ale jiz davno umrelo, odpociva nejvetsi trumf puvodnich dilu - nekonecna znovuhratelnost.
Pres to vsechno me ale F4 chytil svou ozarenou prackou a nepustil. Mozna je to tim, co se mnou udelala jednicka pred dvaceti lety, ale z nejakeho duvodu nachazim klid a smireni ve svete, kde cas a valka uz byly a udelaly sve. Jakobych ve svete bez lidi a nalestene slupky civilizace konecne nasel to, co je trvale, hodnotne a dulezite. Jakoby ve spalene krajine uz nezustalo misto na cokoliv zbytecneho a falesneho a jakakoliv zmena uz muze byt jen zmenou k lepsimu, posunem kupredu. Vzdyt kdyz jste na dne, muzete uz jen nahoru. Je to zvlastni, ale do sveta F4 jsem fakt chodil relaxovat a bavilo me plnit i casto trivialni, schematem opakujici se questy.
Nema cenu vyjmenovavat detaily, tower-defence prvky, modifikace zbrani, neprehledny inventar, kauzu power armor nebo tisic jinych malickosti. Fallout 4 je zvlastni synergie a jako celek z nejakeho podivneho duvodu funguje lepe, nez soucet jeho casti. Kdo si chce hru uzit, necht ji odpusti, ze neni tim, co nese ve svem jmenu. Protoze tam, kde neni odpusteni, prichazi konflikt a konflikt muze prerust ve valku. A i kdyz mnoho veci se meni a serie Fallout je toho dukazem, tak valka, valka zustava stale stejna.
Dragon Age: The Veilguard