"Zabiju každého, kdo byl toho dne v Síwě!"
Ubisoft se vrátil se vším, co na Assassin's Creed sérii máme rádi - s krásně vyvedenými reáliemi, se silnou historickou atmosférou, s pár skutečnými dějinnými postavami a pomstou za člena rodiny (neuvěřitelně už po čtvrté, velká kreativita :D). Především se ale Ubi vrátil s tím, co máme na AC snad nejraději - s ÚŽASNOU HRATELNOSTÍ.
Po graficky krásném, příběhově však chudém Unity a příšerném Syndicate, kde po historii nebyly skoro ani památky, se AC série vrátila ke kořenům, bez mega cool vystřelovacích háků, honiček v kočárech, napěťových bomb a podobných nesmyslů. Klasicky s mečem, skrytou čepelí, lukem a šípem a šipkami. Všechno pěkně postaru a bez přehánění. Dokonce místo vševědoucího "orlího zraku" máme orlici Senu, co se někdy dost loudá, nepřátelé se nikde na radar nezakreslí, z toho prostého důvodu, že žádný radar neexistuje, žádná zmenšená verze mapky, nic. O směru, jímž se nepřátelé dívají, naservírovaném pod nos, si můžeme nechat jenom zdát. A mě osobně se tyto změny "k těžšímu" líbily hodně, člověk si dává větší pozor, musí déle pozorovat chování protivníků atd., zkrátka to přispívá k realističnosti.
Nevím, zda má cenu se bavit o příběhu a postavách, Ubi zřejmě nikdy nepřekročí stín Ezia di Auditoreho, a ani s rozzuřeným Bayekem se Síwy a jeho ženou tomu není jinak. Nebyly to nejhorší hlavní postavy, patřily určitě do lepšího průměru AC série, ale že bych o ně trnula strachy a záleželo by mi na jejich osudu, mimo pomstu, to se říct nedá. Příběh, jak už jsem předeslala, nám už po čtvrté ze sedmi dílů, servíruje starou známou pomstu za mrtvého člena rodiny, nyní je to jen bolestivější, protože se jedná o malé dítě hlavního hrdiny. Jinak jsme to viděli už hodně krát a je nám jasné, že bude následovat "vyvražďovačka" od méně podstatných bossů směrem ke strůjcům toho všeho. Musíme si přiznat, že Ubisoft nemá úplně nejschopnější, ani nejtalentovanější scénáristy, velmi jemně řečeno. Postavy jsou docela ploché, nemají moc osobnosti, většinou jsou i dost černobílé, ale kdo se dostal přes všechny díly AC až k sedmému Origins (a k tomu si třeba ještě hodil Brotherhood, Revelations nebo Rogue), pak u série zcela jistě nezůstal kvůli příběhům a postavám. Zůstal u AC protože žádná jiná hra vám v současnosti nenabídne možnost pohybovat se v historických reáliích zpracovaných tak detailně, až se kolikrát tají dech. Žádná jiná hra vám nedá pocit té které historické éry tak rozsáhle, včetně skutečných historických postav, kostýmů, uniforem, zvyků, zbroje atd.
A zde se dostávám k důvodu, proč jsem AC Origins udělila tak vysoké hodnocení: Egypt. Už bych ani nemusela nic moc dodávat. Nejsilnější dobová atmosféra od dob renesanční Itálie v AC II a Brotherhood, za celou sérii. Když stojíte s velbloudem, kterému jsou mimochodem vidět i žíly na břiše, na poušti a rozhlédnete se, jak si vítr pohrává s pískem na rozpálených dunách, ostré slunce vám svítí do obličeje, jste nadšeni. Když pak uděláte pár kroků a vidíte za sebou stopy velblouda, které po čase onen vítr rozfoukává, jste víc než jen to a to jste se ještě ani nikde nepodívali. Alexandrie se svou zdobností, sochami, náměstími i pestrobarevnými květy nebo Gíza s pyramidami, do nichž, po vzoru Lary Croft můžete vejít a trochu si přilepšit, občas i rozluštit primitivní hádanku, abyste se dostali dál, to všechno je k nezaplacení. V Krokodilopoli a Kyréně se zase můžete stát Gladiátorem, u Alexandrie můžete budovat kariéru jezdce na Hypodromu. Můžete zabíjet roztodivná zvířata pro kůži, abyste si vylepšovali zbroj, můžete dobývat vojenská území za vidinou zisku lepší zbraně, či bohatství. Mapa je skutečně obrovská, včetně několika naprosto až zbytečně rozsáhlých pouští. Můžete zde řešit spousty vedlejších úkolů, když nechcete ještě hrát hlavní cestu za pomstou, kde vesměs pomáháte lidem s jejich každodenními starostmi. Vlastně přibylo tolik RPG prvků, že mě ve výsledku až štvalo, že nemohu za Bayeka rozhodovat, co řekne, či jak se zachová, protože to jediné chybí k plnohodnotnému RPG. Inspirace Zaklínačem 3 je zjevná, včetně vydělávání na cetkách, které posbíráte cestou, včetně stromu schopností a včetně takových detailů, jako jsou otazníky na mapě, či kapky padající na kameru, když zrychlíte loď. Na rozdíl od Zaklínače, je ale Bayekův inventář krásně přehledný, nesbíráte 100 000 pergamenů, u nichž pak ani nevíte, zda je nebudete potřebovat a zda je můžete prodat, a hlavně inventář se nikdy zcela nezaplní, takže nemusíte každou chvíli k obchodníkovi, abyste se vůbec mohli pohnout. Rovněž rychlé cestování odkudkoli je super. V neposlední řadě musím ocenit i pár z průměru vybočujících dějových zvratů, kdy jsem si například nemyslela, že v Ubi budou mít na to, zavraždit další malé díte ve hře - holčičku Šadju, kterou bába "Krokodýl" utopí a Bayek tomu nestihne zabránit, to pro mě byl asi nejsilnější zážitek ze celé hry. Pak ten plot-twist se Skarabeem nebyl špatný a snaha vytvořit psychologickou motivaci jedné ze záporaček - Hyeny - taky docela ušla. Chtělo to ale více podobných vybočení z běžné rutiny cesty za pomstou, abych mohla dát vyšší hodnocení.
Assassin's Creed Origins není úplně nejlepším dílem AC série, ale rozhodně patří k těm nejlepším. Ne příběhem, ne postavami a ne dialogy, ale silnou dobovou atmosférou, krásným velkým otevřeným světem, množstvím vedlejších úkolů a aktivit, výbornou hudbou, příklonem k RPG hrám a úžasnou hratelností. Po dlouhé době se konečně těším na další díl AC a doufám, že ke všemu, co je na Origins dobré, snad přibude i dobrý scénář a silná originální zápletka.
Ubisoft se vrátil se vším, co na Assassin's Creed sérii máme rádi - s krásně vyvedenými reáliemi, se silnou historickou atmosférou, s pár skutečnými dějinnými postavami a pomstou za člena rodiny (neuvěřitelně už po čtvrté, velká kreativita :D). Především se ale Ubi vrátil s tím, co máme na AC snad nejraději - s ÚŽASNOU HRATELNOSTÍ.
Po graficky krásném, příběhově však chudém Unity a příšerném Syndicate, kde po historii nebyly skoro ani památky, se AC série vrátila ke kořenům, bez mega cool vystřelovacích háků, honiček v kočárech, napěťových bomb a podobných nesmyslů. Klasicky s mečem, skrytou čepelí, lukem a šípem a šipkami. Všechno pěkně postaru a bez přehánění. Dokonce místo vševědoucího "orlího zraku" máme orlici Senu, co se někdy dost loudá, nepřátelé se nikde na radar nezakreslí, z toho prostého důvodu, že žádný radar neexistuje, žádná zmenšená verze mapky, nic. O směru, jímž se nepřátelé dívají, naservírovaném pod nos, si můžeme nechat jenom zdát. A mě osobně se tyto změny "k těžšímu" líbily hodně, člověk si dává větší pozor, musí déle pozorovat chování protivníků atd., zkrátka to přispívá k realističnosti.
Nevím, zda má cenu se bavit o příběhu a postavách, Ubi zřejmě nikdy nepřekročí stín Ezia di Auditoreho, a ani s rozzuřeným Bayekem se Síwy a jeho ženou tomu není jinak. Nebyly to nejhorší hlavní postavy, patřily určitě do lepšího průměru AC série, ale že bych o ně trnula strachy a záleželo by mi na jejich osudu, mimo pomstu, to se říct nedá. Příběh, jak už jsem předeslala, nám už po čtvrté ze sedmi dílů, servíruje starou známou pomstu za mrtvého člena rodiny, nyní je to jen bolestivější, protože se jedná o malé dítě hlavního hrdiny. Jinak jsme to viděli už hodně krát a je nám jasné, že bude následovat "vyvražďovačka" od méně podstatných bossů směrem ke strůjcům toho všeho. Musíme si přiznat, že Ubisoft nemá úplně nejschopnější, ani nejtalentovanější scénáristy, velmi jemně řečeno. Postavy jsou docela ploché, nemají moc osobnosti, většinou jsou i dost černobílé, ale kdo se dostal přes všechny díly AC až k sedmému Origins (a k tomu si třeba ještě hodil Brotherhood, Revelations nebo Rogue), pak u série zcela jistě nezůstal kvůli příběhům a postavám. Zůstal u AC protože žádná jiná hra vám v současnosti nenabídne možnost pohybovat se v historických reáliích zpracovaných tak detailně, až se kolikrát tají dech. Žádná jiná hra vám nedá pocit té které historické éry tak rozsáhle, včetně skutečných historických postav, kostýmů, uniforem, zvyků, zbroje atd.
A zde se dostávám k důvodu, proč jsem AC Origins udělila tak vysoké hodnocení: Egypt. Už bych ani nemusela nic moc dodávat. Nejsilnější dobová atmosféra od dob renesanční Itálie v AC II a Brotherhood, za celou sérii. Když stojíte s velbloudem, kterému jsou mimochodem vidět i žíly na břiše, na poušti a rozhlédnete se, jak si vítr pohrává s pískem na rozpálených dunách, ostré slunce vám svítí do obličeje, jste nadšeni. Když pak uděláte pár kroků a vidíte za sebou stopy velblouda, které po čase onen vítr rozfoukává, jste víc než jen to a to jste se ještě ani nikde nepodívali. Alexandrie se svou zdobností, sochami, náměstími i pestrobarevnými květy nebo Gíza s pyramidami, do nichž, po vzoru Lary Croft můžete vejít a trochu si přilepšit, občas i rozluštit primitivní hádanku, abyste se dostali dál, to všechno je k nezaplacení. V Krokodilopoli a Kyréně se zase můžete stát Gladiátorem, u Alexandrie můžete budovat kariéru jezdce na Hypodromu. Můžete zabíjet roztodivná zvířata pro kůži, abyste si vylepšovali zbroj, můžete dobývat vojenská území za vidinou zisku lepší zbraně, či bohatství. Mapa je skutečně obrovská, včetně několika naprosto až zbytečně rozsáhlých pouští. Můžete zde řešit spousty vedlejších úkolů, když nechcete ještě hrát hlavní cestu za pomstou, kde vesměs pomáháte lidem s jejich každodenními starostmi. Vlastně přibylo tolik RPG prvků, že mě ve výsledku až štvalo, že nemohu za Bayeka rozhodovat, co řekne, či jak se zachová, protože to jediné chybí k plnohodnotnému RPG. Inspirace Zaklínačem 3 je zjevná, včetně vydělávání na cetkách, které posbíráte cestou, včetně stromu schopností a včetně takových detailů, jako jsou otazníky na mapě, či kapky padající na kameru, když zrychlíte loď. Na rozdíl od Zaklínače, je ale Bayekův inventář krásně přehledný, nesbíráte 100 000 pergamenů, u nichž pak ani nevíte, zda je nebudete potřebovat a zda je můžete prodat, a hlavně inventář se nikdy zcela nezaplní, takže nemusíte každou chvíli k obchodníkovi, abyste se vůbec mohli pohnout. Rovněž rychlé cestování odkudkoli je super. V neposlední řadě musím ocenit i pár z průměru vybočujících dějových zvratů, kdy jsem si například nemyslela, že v Ubi budou mít na to, zavraždit další malé díte ve hře - holčičku Šadju, kterou bába "Krokodýl" utopí a Bayek tomu nestihne zabránit, to pro mě byl asi nejsilnější zážitek ze celé hry. Pak ten plot-twist se Skarabeem nebyl špatný a snaha vytvořit psychologickou motivaci jedné ze záporaček - Hyeny - taky docela ušla. Chtělo to ale více podobných vybočení z běžné rutiny cesty za pomstou, abych mohla dát vyšší hodnocení.
Assassin's Creed Origins není úplně nejlepším dílem AC série, ale rozhodně patří k těm nejlepším. Ne příběhem, ne postavami a ne dialogy, ale silnou dobovou atmosférou, krásným velkým otevřeným světem, množstvím vedlejších úkolů a aktivit, výbornou hudbou, příklonem k RPG hrám a úžasnou hratelností. Po dlouhé době se konečně těším na další díl AC a doufám, že ke všemu, co je na Origins dobré, snad přibude i dobrý scénář a silná originální zápletka.
Hogwarts Legacy
Pro: Výborná hratelnost, velký otevřený svět, detailně zpracované památky, dobrá hudba, RPG prvky
Proti: Průměrné hlavní postavy, nevýrazné vedlejší postavy, neoriginální zápletka, neoriginální scénář a zase ty dementní souboje lodí. :D