Riddick byla jednou z her, která se v roce 2004 pokoušela o konkurenci svaté trojici Far Cry, Doom 3 a Half Life 2. Přestože kvalit výše zmíněných nedosáhla, v paměti jsem ji měl jako velice slušnou střílečku a znovu dohrání to jen potvrdilo.

Příběh se odehrává nejspíše někde mezi Černočernou tmou a Kronikou temna (EDIT Tak prý před Černočernou tmou), přičemž je celkem jednoduchý. Ultradrsňácký Riddick je převážen do vesmírného Alcatrazu, pekelné díry jménem Butcher Bay, kde vládne neomezeně Hoxie. Strážní jsou psychopati, muklové jsou ta nejhorší spodina, běžné jsou boje na život a na smrt, na každém kroku jsou automatické střílny, vše je kontrolováno elektronicky. A i tak Riddick ani chvíli nepochybuje, že unikne a nepochybujete o tom ani Vy. Ať už vidíte jak bezcitně jedná a zabíjí, nebo ať už přes rty cedí jednu ze svých tvrďáckých hlášek, víte že na konci se z té díry dostanete. I přes jednoduchost nabízí pár pěkných zvratů a jediné co jsem nepochopil proč Hoxie neprohnal Riddickovi kulku hlavou když měl tu možnost.

Celá hra má temnou, kovově industriální a dirty grafiku, na nějaké kochání nebo eye candy efekty tu moc místa nezbývá. Špinavé vězeňské bloky střídají plechové ubikace strážných, různé doly a až ke konci se podíváte i na pár pěkných lokací (kryo centrum). I tak vypadá grafika naprosto pohodově a bez problémů stačí i dnes.

A samotná hratelnost? Kdo by čekal střílečku od začátku do konce, spletl by se. Po většinu času máte se střílením utrum, protože zbraně strážců jsou kódované na jejich DNA a kdo není v seznamu, dostane od zbraně co se pokouší sebrat akorát šlupku. Většinu času tak strávíte ve stealth módu s nožem, vlastními pěsti či nějakou trubkou, budete lámat vazy, obracet bouchačky proti strážcům a vystřelovat jim mozek.

Další rozsáhlou pasáží jsou adventurní úkoly. Asi dvakrát se dostanete mezi zhruba dvacítku muklů, kteří něco potřebují. Riddick je sice ten poslední co by někomu pomáhal, ale protože potřebuje za služby tu postup dál, tu peníze či krabičku cigaret, nezbývá mu (a Vám) nic jiného. Úkoly jsou slušné a často se táhnou přes pár dalších kol. A nebojte se, že v nich zabloudíte. Jsou tu sice odbočky, které ale vedou většinou k nějakému bonusu, jinak se tu ztratit nedá. Což neznamená, že by cesta byla primitivní tunel.

A protože bez střílení by střílečka stála za prd, dojde i na střílecí pasáže, kde se chopíte slabého kulometu, silné brokovnice a ke konci i mocného (ale zpomalujícího) rotačáku a budete kosit. Zbraní je pomálu, ale vzhledem k prostředí je to logické. A stejně tak je logické, že se potkáte většinou s lidskými nepřáteli, tu tam ovzláštněnými asi dvěma druhy odporných potvor a pár roboty. Roboty si můžete i osedlat a s téměř nezničitelným robotem je to teprve pravá jízda.

Protože velká část hry v temnotě, pomůžou Vám baterka na zbrani a zhruba po půlce získá Riddick své "noční oči", kterými osvětlíte veškerou temnotu, ale zase si musíte dávat pozor na světelné zdroje, které Vás oslepí. Výborně je vyřešeno i léčení. Žádné lékárničky, Riddick má prostě 4 čárky života, které ubývají a pokud se stihnete schovat, ta aktuální se Vám doplní. Na ten zbytek jsou nanomašiny (s hnusnýma jehlama), které ale mají omezenou použitelnost. A ještě 4x za hru potkáte větší nanomašinu (s ještě hnusnějšíma jehlama), které Vám počet čárek vylepší.

A protože 3D akce není 3D akcí bez secretů, sbíráte tu 59 krabiček cigaret, které Vám ve finále odemknou spoustu a spoustu artworků, videí, komentářů, betaverzí hry atd..

Toť v kostce vše. Musím uznat že všechno výše jmenované funguje na jedničku a pokud jsem během hry nadával že si chci taky zastřílet a ne se vrhat s nožem proti kulometu, tvůrci přesně věděly, kdy přepnout a ze stealth akce udělat opět střílečku. Jsem spokojený zas jako před léty.