Poslední díl jedné z pro mě nejzajímavějších herních sérií. Raziel je mrtvý, ale chce zpět, Kain chce svůj meč a udělá pro to vše. Ano, příběh je hodně dobrý, cestování časem, procházení stejnými lokacemi, ale vždy o několikset let dřív/později je úžasné snad v každé hře, korunu tomu dodávají obě hlavní postavy a jejich dialogy. Defiance má stejně tak plno nezapomenutelných momentů, které drží hru hodně vysoko. Například velkolepá bitva mezi Razielem a Kainem v hořící katedrále s dokonale padnoucí hudbou, samotný emotivní závěr je kapitola sama pro sebe.
Bohužel Defience není dokonalý. Jako konverze z konzole si nese její hlavní problémy a to dementní ovládání, systém ukládání a hlavně KAMERA!! Tupější kameru opravdu v žádné hře nenajdete. Dělá vše proto, abyste měli postup hrou, co nejtěžší (máte skočit přes propast, ale během skoku se kamera otočí, postava se otočí s ní a vy padáte dolů). V nějakých kapitolách se taky dostaví stereotyp. Ale i přes to vše je to téměř dokonalá hra s úžasnou atmosférou a plno nezapomenutelnými zážitky.
Bohužel Defience není dokonalý. Jako konverze z konzole si nese její hlavní problémy a to dementní ovládání, systém ukládání a hlavně KAMERA!! Tupější kameru opravdu v žádné hře nenajdete. Dělá vše proto, abyste měli postup hrou, co nejtěžší (máte skočit přes propast, ale během skoku se kamera otočí, postava se otočí s ní a vy padáte dolů). V nějakých kapitolách se taky dostaví stereotyp. Ale i přes to vše je to téměř dokonalá hra s úžasnou atmosférou a plno nezapomenutelnými zážitky.
Pro: Příběh (občas dost emotivní), postavy, atmosféra
Proti: Kamera, ovládání, občasný stereotyp