Máte kamaráda na hraní? Už jste spolu postříleli haldu nacistů, nastříleli nespočet gólů, nebo třeba několikrát zachránili rozpadající se svět? Tak přesně pro vás je tento titul jako dělaný. A v podstatě už vás nemusí ani zajímat, jestli příběh ve hře je dobrý, nebo jestli autoři vymysleli něco naprosto inovativního, tahle hra je hlavně o tom vás donutit spolupracovat a někdy i soupeřit. A to přesně vy chcete!
Na začátku mého komentáře musím všechny upozornit, že čím méně detailů o této hře víte, tím víc si jí užijete a i proto se pokusím hru zhodnotit co nejobecněji. A Way Out je z největší části ovlivněna vlnou moderních adventur, typu Telltale games, nebo Life is Strange, proto se velice často budete procházet po okolí a interagovat se vším co je v dosahu. I taková, běžně nudná, část adventur je ale ozvláštněná různými charaktery obou protagonistů, takže každý na danou věc zareaguje odlišně a když třeba jeden slepici jen osloví, druhý ji prostě chytne a vyhodí do vzduchu . Stejně dlouhou část hry strávíte sledováním filmových cutscén, které vám postupně odhalí příběhové pozadí obou vězňů, jejich charaktery, nebo jejich soukromý život.
Konečně se ale dostáváme k tomu, proč tuto hru vlastně chceme hrát. Nejdůležitějším prvkem celé hry je ale spolupráce. Hra vás neustále vede do míst, kde je potřeba spolupracovat, či k činnostem, na které prostě musíte být dva. Chcete vyšplhat úzkou šachtou? No sami to nezvládnete. Chcete si zahrát dětskou stolní hru? Pokud nepříjde kolega, marně budete sedět u stolu a potupnými hláškami ho vyzývat k souboji. Celou hru tak budete procházet ve splitscreenu a kdykoliv tedy můžete sledovat, co provádí váš spoluhráč. S tím se pojí i brilantně provedené akční scény, kdy kamera plynule přechází od jednoho hráče k druhému a hra před vás staví jednoduchá quick-time eventy. Efektivnost 100% !
Po grafické stránce se samozřejmě hra od malého studia zdaleka nemůže rovnat vysokorozpočtovým titulům z dílen velkých studií a ačkoliv celou hru financovalo nechvalně známé EA, hru vytvářela jen hrstka vývojářů, přesto vše hra vypadá pěkně. Ve vězení není zrovna moc míst, kde by mohla svoji krásu ukazovat. Když však dojde na přírodu, pochvalně můžete pokyvovat hlavou.
Jedinou vadou na kráse je tedy příběh. A nechci abyste mě špatně pochopili, příběh není špatný, bože chraň. Je zde spoustu skvělých scén, postavy mají skutečný charakter, podle kterého také jednají, dialogy jsou zajímavé a často i vtipné, jen zde hraje roli několik aspektů, které celý ten dojem mírně kazí. Začnu těmi drobnějšími věcmi. Několikrát jsem narazil na určitou nelogičnost, nebo spíše neproveditelnost situací do kterých se Leo s Vincentem dostávali. Vedle toho je zde i určitá jednoduchost příběhu, který, ale ve srovnání se současnou kinematografií, na tom zas tak špatně není. Také to že zde na vás čeká několik rozhodnutí, které ale ve finále žádný vliv na to co se stane o 5 minut později stejně nemá. Pro mě však nejhorší bylo to že ta hra má pouze +- 7 hodin. A tím nechci říct že je to málo, ono je to na hru této velikosti a za tuto cenu více než dost, ale je to málo pro to, co tím vývojáři chtěli předat. Dokážu si tedy představit, že pokud bych s oběma charaktery byl o několik hodin déle, víc řešil jejich osudy, dál poznával jejich minulost, nešlo by jen o to že postava kamaráda vedle v křesle je v průšvihu a já mu musím zas a znova zachraňovat kejhák, ale o to že třeba Lee může umřít a mě by to třeba mohlo mrzet. No myslím že všichni kdo to dohráli mě chápou. Každopádně celá story je tak perfektně podávána že přes to všechno na mě finální produkt udělal veliký dojem.
Každopádně suma sumárum jsem této hře udělil 90%, protože jsem si ji náramně užil ,né jednou, né dvakrát, ale třikrát. Hrát to pokaždé s někým dalším má své kouzlo a vždy čekáte, jak na danou situaci různí lidé zareagují. Navíc oceňuji politiku, se kterou Hazelight studio přišlo, a to že stačí pouze jeden vlastník kopie a kohokoliv dalšího může do hry zadarmo pozvat. Ve výsledku tedy máte sice hru za 800 Kč, ale díky velice benevolentnímu způsobu připojování dalších hráčů, není problém hru koupit s druhým kamarádem na půl. Tak se vám do ruky dostane výborná kooperační zábava třeba za pouhých 400 Kč.
Na začátku mého komentáře musím všechny upozornit, že čím méně detailů o této hře víte, tím víc si jí užijete a i proto se pokusím hru zhodnotit co nejobecněji. A Way Out je z největší části ovlivněna vlnou moderních adventur, typu Telltale games, nebo Life is Strange, proto se velice často budete procházet po okolí a interagovat se vším co je v dosahu. I taková, běžně nudná, část adventur je ale ozvláštněná různými charaktery obou protagonistů, takže každý na danou věc zareaguje odlišně a když třeba jeden slepici jen osloví, druhý ji prostě chytne a vyhodí do vzduchu . Stejně dlouhou část hry strávíte sledováním filmových cutscén, které vám postupně odhalí příběhové pozadí obou vězňů, jejich charaktery, nebo jejich soukromý život.
Konečně se ale dostáváme k tomu, proč tuto hru vlastně chceme hrát. Nejdůležitějším prvkem celé hry je ale spolupráce. Hra vás neustále vede do míst, kde je potřeba spolupracovat, či k činnostem, na které prostě musíte být dva. Chcete vyšplhat úzkou šachtou? No sami to nezvládnete. Chcete si zahrát dětskou stolní hru? Pokud nepříjde kolega, marně budete sedět u stolu a potupnými hláškami ho vyzývat k souboji. Celou hru tak budete procházet ve splitscreenu a kdykoliv tedy můžete sledovat, co provádí váš spoluhráč. S tím se pojí i brilantně provedené akční scény, kdy kamera plynule přechází od jednoho hráče k druhému a hra před vás staví jednoduchá quick-time eventy. Efektivnost 100% !
Po grafické stránce se samozřejmě hra od malého studia zdaleka nemůže rovnat vysokorozpočtovým titulům z dílen velkých studií a ačkoliv celou hru financovalo nechvalně známé EA, hru vytvářela jen hrstka vývojářů, přesto vše hra vypadá pěkně. Ve vězení není zrovna moc míst, kde by mohla svoji krásu ukazovat. Když však dojde na přírodu, pochvalně můžete pokyvovat hlavou.
Jedinou vadou na kráse je tedy příběh. A nechci abyste mě špatně pochopili, příběh není špatný, bože chraň. Je zde spoustu skvělých scén, postavy mají skutečný charakter, podle kterého také jednají, dialogy jsou zajímavé a často i vtipné, jen zde hraje roli několik aspektů, které celý ten dojem mírně kazí. Začnu těmi drobnějšími věcmi. Několikrát jsem narazil na určitou nelogičnost, nebo spíše neproveditelnost situací do kterých se Leo s Vincentem dostávali. Vedle toho je zde i určitá jednoduchost příběhu, který, ale ve srovnání se současnou kinematografií, na tom zas tak špatně není. Také to že zde na vás čeká několik rozhodnutí, které ale ve finále žádný vliv na to co se stane o 5 minut později stejně nemá. Pro mě však nejhorší bylo to že ta hra má pouze +- 7 hodin. A tím nechci říct že je to málo, ono je to na hru této velikosti a za tuto cenu více než dost, ale je to málo pro to, co tím vývojáři chtěli předat. Dokážu si tedy představit, že pokud bych s oběma charaktery byl o několik hodin déle, víc řešil jejich osudy, dál poznával jejich minulost, nešlo by jen o to že postava kamaráda vedle v křesle je v průšvihu a já mu musím zas a znova zachraňovat kejhák, ale o to že třeba Lee může umřít a mě by to třeba mohlo mrzet. No myslím že všichni kdo to dohráli mě chápou. Každopádně celá story je tak perfektně podávána že přes to všechno na mě finální produkt udělal veliký dojem.
Každopádně suma sumárum jsem této hře udělil 90%, protože jsem si ji náramně užil ,né jednou, né dvakrát, ale třikrát. Hrát to pokaždé s někým dalším má své kouzlo a vždy čekáte, jak na danou situaci různí lidé zareagují. Navíc oceňuji politiku, se kterou Hazelight studio přišlo, a to že stačí pouze jeden vlastník kopie a kohokoliv dalšího může do hry zadarmo pozvat. Ve výsledku tedy máte sice hru za 800 Kč, ale díky velice benevolentnímu způsobu připojování dalších hráčů, není problém hru koupit s druhým kamarádem na půl. Tak se vám do ruky dostane výborná kooperační zábava třeba za pouhých 400 Kč.
Life is Strange: Before the Storm - Episode 3: Hell Is Empty
Pro: Kooperace, Akční scény, Charaktery, Proměnlivost herních stylů
Proti: Nedostatek času pro vztah s postavami, Nelogické příběhové zkratky, Nedůležitost rozhodnutí