Dva roky po první návštěvě se vracíme do Orlanda, kde se konečně můžeme dozvědět příběh velkého přátelství ( nebo něco víc? ) dvou známých postav z originálního Life is strange. Tentokráte očima mladé rebelky Chloe Price se seznámíme s Rachel Amber, kterou známe jako jakousi modlu místní akademie a vlastně nejlepší kámošku všech, včetně profesorů. Kromě hlavní postavy postavy, nebo autorů samotné hry se tu však změnilo i několik dalších věcí. Pojďme se na to tedy podívat.

Hra nás vede 2 roky zpět před událostmi prvního dílu. Arcadia Bay je stále ještě klidným místem, kde se ani neztrácejí děti, ani zhroucené dívky nepáchají sebevraždu. Snad jen obchodu s drogami se zde náramně daří, ale ruku na srdce ... jsme v Americe. A v tomto městě, v chatce za cedulí nevstupovat, na pravděpodobně ilegálním punkovém koncertě jsou nám představeny naše dvě protagonistky a začíná tento více méně obyčejný příběh. Schválně jsem zde použil slovíčko obyčejný, protože od něj určitě nemůžete očekávat žádnou velkou epičnost. A tím nechci říct že je špatný, ba naopak má momenty které vás pobaví, rozbrečí, samozřejmě potrápí morálními rozhodnutími a hlavně vás překvapí. A nejkrásnější jsou ty chvíle, kdy narazíte na odkazy na původní hru. A tak jedinou výtkou, kterou pro příběh mám je zbytečně ustřiženej konec asi v té nejnapínavější chvíli.

V čem hra však trpěla mnohem víc byli charaktery. Bylo vidět, že se autoři soustředili převážně na Chloe s Rachel, jelikož většina vedlejších postav byla bez charakterová a rozhovory s těmito osobami byli většinou nudné vyplnění herní doby. To bohužel platí pro všechny nové vedlejší postavy včetně hlavního záporáka, tak i třeba pro takovou Viktorii, která zde ani zdaleka nebyla tou Viktorií, kterou tak nenávidím již z původní hry. A tak v zásadě jediné zajímavé rozhovory tu zůstali s novým taťkou Davidem, popřípadě drogovým dealerem Frankem, oba však už vytvořené původními Dontnod studiem a občasné výjimky vedené k vedlejším aktivitám.

Asi nebude velkým spoilerem, když prozradím že Chloe cestovat časem nedokáže, což také razantně mění hratelnost a za svoje rozhodnutí již plně ponesete odpovědnost bez možnosti se opravit. Vítej zpět krutý živote. Autoři se přesto chtěli v něčem odlišit od ostatních adventur a tak využili drzost, kterou Chloe dominuje a přidali do hry možnost hádek. Je to takový vylepšený způsob quick-time eventů, kdy v určitém čase pomocí určitých slov v rozhovoru musíte správně vybírat mezi třemi odpověďmi, které vás buď přiblíží k výhře této hádky, nebo naopak přiblíží vašeho protivníka. Tato herní mechanika má však jeden háček, pokud hádku prohrajete, většinou její následky jsou horší, než když vyberete možnost vůbec hádku nezačínat. Proto je dobré jít do hádky vždy s rozmyslem. Nejednou vám to připraví pěkně horké chvíle.

U technické a grafické stránky se moc dlouho zastavovat nechci. Jen si myslím že je potřeba zmínit že hra běží na novějším Unity enginu, takže hra je zase o něco více barevnější než-li za dob Maxine a speciálně efekt ohně v hlavním menu hry se mi hodně líbil.

Ve výsledku hře dávám 75% procent, jelikož jsem si jí vážně užil a nebyla to jen "žďímačka" peněz na profláklém titulu. Jen škoda těch hluchých míst zaviněné slabě propracovanými vedlejšími postavami. Navíc je fajn že se titul dá použít i jako krátká vstupenka do Life is Strange pro nové hráče, jelikož se vyhýbá veškerým spoilerům pro hlavní hru. Každopádně pokud máte rádi svět Life is Strange myslím si že si tato hra zaslouží vaši pozornost a stojí za to jí dát šanci. Pokud fanoušky nejste, nebo jste ho ještě nehráli vypněte tuto recenzi, zapněte Steam a běžte to napravit!