Napodruhé jsem konečně dohrál LA Noire. V prvním případě jsem to dotáhnul zhruba do poloviny a pak, kdoví proč, jsem s hraním přestal. Tentokrát to však už klaplo, a tak můžu shrnout svoje pocity a dojmy z průchodu zločinem prolezlého Los Angeles.

V kůži Cola Phelpse, válečného veterána a hrdiny, se pouštíte do řešení všemožných policejních případů. Hledáte vodítka, důkazy, poté zpovídáte svědky, proháníte podezřelé ať už v autě nebo po svých a praktikujete další policejní hrátky.

Už samo vyšetřování je něco nového a ve hrách neotřelého. Na místech činu musíte sesbírat veškeré střípky, které by vás posunuly v případu dál. Jenže ohledání místa činu je pouze začátkem případu, v němž postupujete dál. Díky některým důkazům, případně výpovědi svědka, získáte kontakt na další místa, kam se přesunout a pomalu si ucelovat celkový obraz zločinu. A samo sebou ne všichni budou sdílní a ochotní vám vše vyklopit. Bude tedy třeba rozeznávat, zda dotyčný mluví pravdu či nikoliv. A pokud ho ze lži obviníte, musíte přirozeně i svoje tvrzení podložit správným důkazem.

Právě vyslýchání je dost nosnou částí, kde LA Noire exceluje. Tak skvělou mimiku postav ve hře jen tak nenajdete, a právě díky ní můžete rozeznávat, zda postava mluví pravdu nebo lže, jak když tiskne. Ne vždy je to sice snadné poznat, na druhou stranu právě od toho sbíráte důkazy.

V průběhu hry řešíte jeden případ za druhým, dostáváte se dále a dále, vyzkoušíte si řešení na dopravním oddělení, oddělení vražd atd. Celé to však není pouze o řešení jednoho případu za druhým. Během zpočátku nijak nesouvisejících případů jste v interakci se svým parťákem, se kterým se bavíte tu o tom, tu o onom. Poznáváte názory a chování hlavního protagonisty a pravdou je, že jsme se už setkali rozhodně i se sympatičtějšími postavami. Jak se s ním více sžijete, přihlásí se o slovo právě i hlavní příběh. A jak se může prve zdát jako podružný, tak hlavně ke konci vás určitě nebude chtít jen tak pustit.

Kromě příběhových případů budete občas voláni k nepovinným side-questům, které jsou jen takovým ozvláštněním. I když občas se při nich setkáte se starými známými z předchozích případů.

V čem LA Noire ještě vyniká, je úžasná atmosféra dobového Los Angeles, kdy si chvílemi budete opravdu připadat jak ve starých filmech. Město je hezky vymodelované a projedete se po něm solidně velkým výběrem aut. I když kdovíjaké realistické řízení nečekejte. To spíš á la GTA.

Po dohrání každopádně už mnoho parády nenaděláte. Můžete dokončit side-questy, dokončit případy na nejvyšší hodnocení a trochu se projet městem, kde vyhledáte veškeré památky, tady ale všechny možnosti končí. A je pravda, že některé aktivity se ve hře postupem času už trochu opakují, a tak začnou mírně otravovat. Vše tohle je však jen malou šmouhou na krásném diamantu, jímž LA Noire bezesporu je.