Asi jako většina zde přítomných i já jsem sledoval vývoj KCD od samého počátku. Dokonce si pamatuju, jak Vávra měl na své stránce, z které později vzniklo Warhorse, pouze diskuzní fórum, na kterém s herní komunitou řešil, co by se jim ve hře líbilo a z jaké literatury a kinematografie čerpat. V té době jsme všichni, kdo se diskuze účastnili, dokázali vymyslet fantastické věci, které se ovšem výsledné hře nepřibližují asi ani z 50%. Tu dobu jsem si hodně užíval.
Uběhlo pár dlouhých let a já se nemůžu zbavit dojmu, že aspoň dva další roky by hře prospěly. Nebo víc lidí? Nebo víc peněz? Prostě i po verzi 1.4.3 je hra taková „nejistá“. Ať už se jedná o trhané animace, doskakování textur nebo díry v příběhu a dialozích.
Zápory
Abych byl konkrétnější tak uvedu několik příkladů. Sháním borce jedna, co mi postaví katapult. Borec dva ho nechce pustit ze svých služeb. Mám dvě možnosti. Buďto to zahrnuje interakci s borcem dva, nebo můžu jít do truhly borce dva a ukrást mu jeden dokument. Zvolil jsem dokument. Udělal jsem padělek a šel za borcem dva s tím, že mám papíry k propuštění prvního borce z jeho služeb. Borec dva na mě začal: „Ha, to se ti hodí, co?!“ Jenže já s ním do té doby neprohodil ani slovo, nemohl vědět, že já toho muže potřebuji. Takových věcí je ve hře stráááášná spousta. Ke konci hry jsem narazil na NPC, které nebylo nadabované.
Stejně tak mě štve reputace. Funguje na divných principech. Je strašně těžké získávat reputaci, protože mimo dějovou linku neexistuje prakticky žádná interakce s vesničany a měšťany. Obchodníkům se dá prodávat věci pod cenou a zvyšovat si tak reputaci, to je fajn. Zkoušel jsem i zabíjet lapky kolem měst, ale moc velký úspěch to nemělo. Naopak, v lese potkám pytláka. Ten se do mě pustí, tak ho zabiju. Bum reputace -50. Dyť je to pytlák a ještě začal bitku se zbraní v ruce. Očividně mě chtěl zabít, co jsem měl dělat? Navíc jsem mu vzal rukavice, které stráže hned neomylně rozpoznali, jako kradené. Jak??? Spousta věcí ve hře chybí. V tutoriálu jsem informován, že stráž se dá lépe podplatit, když jednotlivce odlákáte od ostatních. Tohle bych řek, že ve hře prostě vůbec není. (Edit: Po vydaní Royal Edice tato část tutorialu opravu zmizela). Reakce na oblečení je podle mě jen to, jak dialog začíná – „Proboha, vypadáš strašně“ vs. „Můžu být nápomocen, tak vznešenému rytíři?“. Jinak se k vám lidé chovají naprosto stejně. Maximálně v závislosti na reputaci.
Z věty „Henry come to see us“ budu mít noční můry. Před prvním patchem nebylo možné vydržet partii kostek, protože návštěvníci hospody vás pozdraví každé tři vteřiny. I po záplatách je toho moc. Nejhorší když jede cut-scéna a po ní vás pozdraví člověk, který se té scény účastnil a vedl s vámi rozhovor.
Klady
Jestli se o předposledním Potterovi říkalo, že je reklamou na anglickou flóru, tak u KCD to platí dvojnásob o té české. Vážně ta hra je přes všechny své technické neduhy nejhezčí, co jsem viděl. Modelování celého světa je naprosto fantastické a já si celou hru užíval byť jen blbé procházení po lese nebo polních cestách. Škoda jen, že ve světě není trošku větší motivace k průzkumu. Vlastně k průzkumu mě motivovalo jen to, abych viděl další kus úžasné virtuální přírody.
Moc se mi líbila náročnost hry, především na začátku, kdy každý postup byl velice náročný. A asi jako jeden z mála jsem stál za save systémem, který Warhorse zvolili. Nedostatek sejvovic ze začátku hry mě vždy nutil pořádně si rozmýšlet své činy. A když už jsem se do něčeho pustil, byl jsem opravdu hodně nervózní, aby to vyšlo. Byly to intenzivní zážitky, o které se hráči radši připraví v boji za lepší save systém.
Příběh je dobrý, i když od Vávry bych možná čekal trošku víc, ale pevně věřím, že si to schovává do dalších dílů. Líbily se mi vedlejší guesty. Držely se hezky při zemi a snažily se ukázat nám, jak tehdy asi svět fungoval. Émil Zola kdysi řekl, že kniha by měla být výsledkem bádání určitého tématu. O této hře by se to vlastně dalo tvrdit také. Na celé mapě a detailech je vidět, že se Warhorse snažili, dát nám co nejpřesnější středověkou podívanou.
Dost jsem se obával soubojového systému, a i když by potřeboval ještě trošku vyťukat, nedopadl vůbec špatně. Stejně jako hlavní hrdina i vy se učíte, jak v soubojích postupovat a pohybovat se.
Závěrem
Ač jsem se snažil krotit své očekávání, a z velké části se mi to i povedlo, od hry jsem čekal maličko víc (i když určitě nejde o zklamání). Asi je to i tím, že jsem při tvorbě hry upustil svou uzdu fantazie a představoval si, co vše by mohla hra obsahovat. I tak je velice sympatické, že se někdo z naší vlasti snaží o vytvoření něčeho nového na poli počítačového hraní. Je skvělé, že příběh z našich dějin dokázali světu prodat tak zábavnou formou, že to baví miliony lidí. Už se moc těším na další díl a opět musím krotit fantazii, jak úžasnou hru by mohli postavit z pevných základů Kingdom Come: Deliverance.
Uběhlo pár dlouhých let a já se nemůžu zbavit dojmu, že aspoň dva další roky by hře prospěly. Nebo víc lidí? Nebo víc peněz? Prostě i po verzi 1.4.3 je hra taková „nejistá“. Ať už se jedná o trhané animace, doskakování textur nebo díry v příběhu a dialozích.
Zápory
Abych byl konkrétnější tak uvedu několik příkladů. Sháním borce jedna, co mi postaví katapult. Borec dva ho nechce pustit ze svých služeb. Mám dvě možnosti. Buďto to zahrnuje interakci s borcem dva, nebo můžu jít do truhly borce dva a ukrást mu jeden dokument. Zvolil jsem dokument. Udělal jsem padělek a šel za borcem dva s tím, že mám papíry k propuštění prvního borce z jeho služeb. Borec dva na mě začal: „Ha, to se ti hodí, co?!“ Jenže já s ním do té doby neprohodil ani slovo, nemohl vědět, že já toho muže potřebuji. Takových věcí je ve hře stráááášná spousta. Ke konci hry jsem narazil na NPC, které nebylo nadabované.
Stejně tak mě štve reputace. Funguje na divných principech. Je strašně těžké získávat reputaci, protože mimo dějovou linku neexistuje prakticky žádná interakce s vesničany a měšťany. Obchodníkům se dá prodávat věci pod cenou a zvyšovat si tak reputaci, to je fajn. Zkoušel jsem i zabíjet lapky kolem měst, ale moc velký úspěch to nemělo. Naopak, v lese potkám pytláka. Ten se do mě pustí, tak ho zabiju. Bum reputace -50. Dyť je to pytlák a ještě začal bitku se zbraní v ruce. Očividně mě chtěl zabít, co jsem měl dělat? Navíc jsem mu vzal rukavice, které stráže hned neomylně rozpoznali, jako kradené. Jak??? Spousta věcí ve hře chybí. V tutoriálu jsem informován, že stráž se dá lépe podplatit, když jednotlivce odlákáte od ostatních. Tohle bych řek, že ve hře prostě vůbec není. (Edit: Po vydaní Royal Edice tato část tutorialu opravu zmizela). Reakce na oblečení je podle mě jen to, jak dialog začíná – „Proboha, vypadáš strašně“ vs. „Můžu být nápomocen, tak vznešenému rytíři?“. Jinak se k vám lidé chovají naprosto stejně. Maximálně v závislosti na reputaci.
Z věty „Henry come to see us“ budu mít noční můry. Před prvním patchem nebylo možné vydržet partii kostek, protože návštěvníci hospody vás pozdraví každé tři vteřiny. I po záplatách je toho moc. Nejhorší když jede cut-scéna a po ní vás pozdraví člověk, který se té scény účastnil a vedl s vámi rozhovor.
Klady
Jestli se o předposledním Potterovi říkalo, že je reklamou na anglickou flóru, tak u KCD to platí dvojnásob o té české. Vážně ta hra je přes všechny své technické neduhy nejhezčí, co jsem viděl. Modelování celého světa je naprosto fantastické a já si celou hru užíval byť jen blbé procházení po lese nebo polních cestách. Škoda jen, že ve světě není trošku větší motivace k průzkumu. Vlastně k průzkumu mě motivovalo jen to, abych viděl další kus úžasné virtuální přírody.
Moc se mi líbila náročnost hry, především na začátku, kdy každý postup byl velice náročný. A asi jako jeden z mála jsem stál za save systémem, který Warhorse zvolili. Nedostatek sejvovic ze začátku hry mě vždy nutil pořádně si rozmýšlet své činy. A když už jsem se do něčeho pustil, byl jsem opravdu hodně nervózní, aby to vyšlo. Byly to intenzivní zážitky, o které se hráči radši připraví v boji za lepší save systém.
Příběh je dobrý, i když od Vávry bych možná čekal trošku víc, ale pevně věřím, že si to schovává do dalších dílů. Líbily se mi vedlejší guesty. Držely se hezky při zemi a snažily se ukázat nám, jak tehdy asi svět fungoval. Émil Zola kdysi řekl, že kniha by měla být výsledkem bádání určitého tématu. O této hře by se to vlastně dalo tvrdit také. Na celé mapě a detailech je vidět, že se Warhorse snažili, dát nám co nejpřesnější středověkou podívanou.
Dost jsem se obával soubojového systému, a i když by potřeboval ještě trošku vyťukat, nedopadl vůbec špatně. Stejně jako hlavní hrdina i vy se učíte, jak v soubojích postupovat a pohybovat se.
Závěrem
Ač jsem se snažil krotit své očekávání, a z velké části se mi to i povedlo, od hry jsem čekal maličko víc (i když určitě nejde o zklamání). Asi je to i tím, že jsem při tvorbě hry upustil svou uzdu fantazie a představoval si, co vše by mohla hra obsahovat. I tak je velice sympatické, že se někdo z naší vlasti snaží o vytvoření něčeho nového na poli počítačového hraní. Je skvělé, že příběh z našich dějin dokázali světu prodat tak zábavnou formou, že to baví miliony lidí. Už se moc těším na další díl a opět musím krotit fantazii, jak úžasnou hru by mohli postavit z pevných základů Kingdom Come: Deliverance.
Star Wars: Knights of the Old Republic