Spíš než "interaktivní film" bych řekla prostě jen "film", protože interaktivity je zde opravdu málo. Sice se můžete mezi dialogy hýbat, ale volnost nemáte prakticky žádnou, protože hratelnost je velmi lineární. Co se příběhu týče, už mám na kontě pár smutných her, takže mě tento tolik nezasáhl, ale emocionální bez debat je. Moc se mi také líbil přenádherný soundtrack a překvapivě jsem si nakonec oblíbila také postavy, v čele s oběma doktory. A bavily mě i všechny ty drobné vtípky uvolňující atmosféru.