Napíšu to hned shora - ta hra je dobrá. Naběhla jsem do ní tak trochu naslepo, o to víc jsem byla mile překvapena, že hodiny ubíhaly opravdu rychle.
Chválit budu hlavně souboje. Taktické, roli v nich hraje náhoda, příprava a další spousta drobností. Navíc nejsou jednotvárné, často je potřeba se trochu adaptovat, splnit něco jiného, jinak postupovat. Zábavné, občas tak zdlouhavé, že mi stačil jeden a byla jsem s Blackguards na ten den hotová. Vždycky to ale stálo za ten pocit vítězství.
Se souboji se váže systém statů, talentů, schopností, kouzel a podobně. Ten se mi také líbil, vymýšlení kam které body hodit bylo zejména v začátcích jednou z nejdůležitějších věcí. Které kouzlo bude družina potřebovat, kdo bude více na dálku, kdo půjde do jiných schopností, však to znáte. Je pravda, že později je bodů více a i když se někdy netrefíte, vždycky se dá hrát nějak dál, zvláště z vedlejších úkolů prostě přijdou další body a hotovo. Takže žádný restart. Hra vás taky párkrát trochu "proflákne", abyste jakože nic neměli za jisté a počítali se vším, což sice na naštvání bylo, ale pravda, bylo to pochopitelné. Teď mám na mysli smrt Niam, které se nelze vyhnout, čímž brzy ve hře ztrácíte lukostřelce s magií, také mířím na techlte s Aurelií, která na několik bitev zmizela/ztratila magii. Ne všechny postavy máte prostě vždy po boku pořád, je s tím potřeba počítat.
Co se týče příběhu, máte několik daných postav a vaši hlavní, kterou si upravíte, ale pro kterou jsou také pevně dané okolnosti. Příběh mi přišel většinu času docela dobrý, o to víc mě pak mrzelo zakončení, které působilo tak nějak nesprávně, usekle. Postavy jsou (ne)sympatické, záleží jak se to vezme, rozhodně se s nimi ale nenudíte. :) Jejich vzájemné rozhovory jsou zábavné a tvoří příjemnou část hry.
Co se vybavení týče, ze začátku hry jsem je řešila velmi, později už je však téměř stejné, je ho málo a není s ním žádná zábava, Jednotvárné, u kupců drahé, zas takový rozdíl jsem už pak neviděla. Zato použitelné předměty... v soubojích se nejvíce hodí elixíry, jedy na potírání, střelivo (různé typy šípů a šipek) a vrhací zbraně (a i jedy). U zbraní je pak dobré řešit, jaký typ poškození udělují, poněvadž se nezřídka střetnete s někým, kdo je vůči něčemu zcela imunní a musíte situaci řešit jinak. Jo, a pasti tam byly taky, zatracené pasti.
Poslední zmínku udělím hudbě, která se mi líbila, ale později se začala nemilosrdně opakovat. Je pravda, že pro každou oblast mapy je jiná, v soubojích se také různí (změny jsem si všimla v pozdějších kapitolách), dokonce graduje i podle toho, jak vám to v souboji jde. Takže já jsem si většinou užívala úzkostlivé tóny, a to i v momentech, kdy mí (anti)hrdinové na kahánku opravdu neměli.
Takže jo, doporučuju k zahrání, ale vzhledem k délce je prostě velká šance, že vyměknete a na ten trpký konec nedojdete.