Vietcong je bezesporu legendární česká hra. Možná první opravdová česká 3D akce, pokud nepočítám "simulace" jako Operace Flashpoint nebo Hidden and Dangerous. Navíc vyšla v roce 2003, kdy se vyrojilo kolem 14-16 známějších 3D akcí a ve veliké konkurenci vůbec neudělala ostudu. Jen ji sráží pár chybiček.
O příběhu není moc co napsat, prostě sledujete rok života ve Vietnamu jednoho seržanta a kluků z jeho čety. Dá se říct, že tvůrci moc dobře věděli do čeho jdou, měli nakoukáno (Četa) a tak nechybí parádní atmosféra. Ať už jsou méně známé, ale chytlavé rockové fláky 60. let, pekelná džungle, různé vrtulníky na každém kroku, nebo zbytečnost a nesmyslnost celé války. Zatímco ve většině 3D akcí ve finále zabijete bosse a zachráníte svět, tady i přes dílčí úspěchy nakonec končíte zoufalou a marnou obranou vlastní základny.
Atmosféře pomáhá i spousta dalších věcí, jako například to hlavní hrdina rozhodně nedrží hubu a rozhodně se nestydí mluvit sprostě. Kurvama, zrmdama a prdelema se to jen hemží. Pozadu nezůstávají ani ostatní borci z jednotky a ani s nějakou politickou korektností si hra neláme hlavu a tak se Vietnamci a komouši dočkají pár moc hezkých výrazů. Celé pozadí pak výborně dokreslují deník hrdiny, spousta detailů o zbraních či pozadí celé války a brífingy a debrífingy.
Graficky už to zas takový zázrak není, ale tak co chcete vymyslet na džungli. I přes zdánlivě jednotvárné prostředí se autoři snažili a tak procházíte bažiny, říčky, různé vesničky, občas narazíte na chrám a pokaždé ta džungle vypadá trošku jinak.
Samotná hratelnost Vás usadí do židle dá pocit skutečného pekla. Vietnamci jsou v džungli schovaní, útočí ze všech stran, občas narazíte na pěkně nechutné pasti a brzy Vám dojde, že potřebujete tým. A tady funguje co nefungovalo v Medal of Honor: Pacific Assault. Lékař Vás vždy (bez keců) vyléčí, radista Vás spojí s velitelem, kterému realisticky hlásíte většinu změn. Ženista doplní náboje a stopař je základ. Zapomeňte na questovou šipku či byť jen kompas s cílem. Bez stopaře občas nemáte ponětí, kam jít, protože toto rozhodně není koridor a nebýt stopaře, bloudil bych tam ještě teď.
Bohužel tady přichází i obrovská slabina - umělá inteligence těžce hapruje. Tým se umí zaseknout, stopař se občas odmítá hnout a nějakou záhadou se častokrát tým ztratí při přestřelce a pak se najednou objeví až je po všem. Dlužno dodat, že v jiných případech mi dost pomohli.
Mise jsou obrovské, občas něco dobýváte, občas bráníte, někdy něco ničíte, zachraňujete vesničany a ke konci se vždy modlíte za záchranný vrtulník :) Jako zpestření si sednete někdy za volant auta a jindy za těžký kulomet vrtulníku, což funguje bezchybně. A samostatnou kapitolou jsou tunely, které navštívíte dvakrát je to zážitek. Klaustrofobní prostředí bez světla, přestřelky bez možnosti pohybu, obrovská bludiště a úžas (i hrdinův) co všechno ti kongové do tunelů natahali.
Nepřátelé jsou pochopitelně pouze příslušníci Vietcongu a Severovietnamské armády. Není jich zas moc, příliš nevydrží, ale zato jsou rozesetí v džungli, málokdy vidíte odkud střílí a pokud Vás překvapí, udělají s Vámi krátký proces. I pokud hrajete na lehčí obtížnost, když do Vás někdo šíje, tak se zpomalí pohyb a zhorší míření - parádní nápad!
No a zbraně. Vzhledem k otevřeným prostorům a tomu že většinou nepřítele moc nevidíte jsem oželel pušky, brokovnice a sniperku a místo toho používal různé samopaly či kulomety. Tady platí že čím větší zásobník a průraznost tím lepší. Zbraní je přehršel a jsou podle skutečných modelů. Z každého zabitého soudruha něco vypadne, spolu s příslušnými náboji a není problém v misi měnit. Můžete mít teda jen pistoli a těžší zbraň, což mi ale nijak nevadilo. Zbraň Vašeho srdce si samozřejmě můžete zvolit už na začátku ve zbrojnici, což je další fajn nápad. Míření funguje tak napůl, zblízka trefíte bez problémů, na dálku se vyplatí mířit přes mířidla, což opravdu zlepšuje šance trefit.
Zkrátka Vietcong rozhodně neudělal ostudu a je jednou z těch nejlepších 3D akcí roku 2003. Sice už s fádnější grafikou a víceméně stále stejným prostředím, ale iluzi pekla a nesmyslnosti celé války zachycuje dokonale.
PS: A samozřejmě dabing je vynikající!
O příběhu není moc co napsat, prostě sledujete rok života ve Vietnamu jednoho seržanta a kluků z jeho čety. Dá se říct, že tvůrci moc dobře věděli do čeho jdou, měli nakoukáno (Četa) a tak nechybí parádní atmosféra. Ať už jsou méně známé, ale chytlavé rockové fláky 60. let, pekelná džungle, různé vrtulníky na každém kroku, nebo zbytečnost a nesmyslnost celé války. Zatímco ve většině 3D akcí ve finále zabijete bosse a zachráníte svět, tady i přes dílčí úspěchy nakonec končíte zoufalou a marnou obranou vlastní základny.
Atmosféře pomáhá i spousta dalších věcí, jako například to hlavní hrdina rozhodně nedrží hubu a rozhodně se nestydí mluvit sprostě. Kurvama, zrmdama a prdelema se to jen hemží. Pozadu nezůstávají ani ostatní borci z jednotky a ani s nějakou politickou korektností si hra neláme hlavu a tak se Vietnamci a komouši dočkají pár moc hezkých výrazů. Celé pozadí pak výborně dokreslují deník hrdiny, spousta detailů o zbraních či pozadí celé války a brífingy a debrífingy.
Graficky už to zas takový zázrak není, ale tak co chcete vymyslet na džungli. I přes zdánlivě jednotvárné prostředí se autoři snažili a tak procházíte bažiny, říčky, různé vesničky, občas narazíte na chrám a pokaždé ta džungle vypadá trošku jinak.
Samotná hratelnost Vás usadí do židle dá pocit skutečného pekla. Vietnamci jsou v džungli schovaní, útočí ze všech stran, občas narazíte na pěkně nechutné pasti a brzy Vám dojde, že potřebujete tým. A tady funguje co nefungovalo v Medal of Honor: Pacific Assault. Lékař Vás vždy (bez keců) vyléčí, radista Vás spojí s velitelem, kterému realisticky hlásíte většinu změn. Ženista doplní náboje a stopař je základ. Zapomeňte na questovou šipku či byť jen kompas s cílem. Bez stopaře občas nemáte ponětí, kam jít, protože toto rozhodně není koridor a nebýt stopaře, bloudil bych tam ještě teď.
Bohužel tady přichází i obrovská slabina - umělá inteligence těžce hapruje. Tým se umí zaseknout, stopař se občas odmítá hnout a nějakou záhadou se častokrát tým ztratí při přestřelce a pak se najednou objeví až je po všem. Dlužno dodat, že v jiných případech mi dost pomohli.
Mise jsou obrovské, občas něco dobýváte, občas bráníte, někdy něco ničíte, zachraňujete vesničany a ke konci se vždy modlíte za záchranný vrtulník :) Jako zpestření si sednete někdy za volant auta a jindy za těžký kulomet vrtulníku, což funguje bezchybně. A samostatnou kapitolou jsou tunely, které navštívíte dvakrát je to zážitek. Klaustrofobní prostředí bez světla, přestřelky bez možnosti pohybu, obrovská bludiště a úžas (i hrdinův) co všechno ti kongové do tunelů natahali.
Nepřátelé jsou pochopitelně pouze příslušníci Vietcongu a Severovietnamské armády. Není jich zas moc, příliš nevydrží, ale zato jsou rozesetí v džungli, málokdy vidíte odkud střílí a pokud Vás překvapí, udělají s Vámi krátký proces. I pokud hrajete na lehčí obtížnost, když do Vás někdo šíje, tak se zpomalí pohyb a zhorší míření - parádní nápad!
No a zbraně. Vzhledem k otevřeným prostorům a tomu že většinou nepřítele moc nevidíte jsem oželel pušky, brokovnice a sniperku a místo toho používal různé samopaly či kulomety. Tady platí že čím větší zásobník a průraznost tím lepší. Zbraní je přehršel a jsou podle skutečných modelů. Z každého zabitého soudruha něco vypadne, spolu s příslušnými náboji a není problém v misi měnit. Můžete mít teda jen pistoli a těžší zbraň, což mi ale nijak nevadilo. Zbraň Vašeho srdce si samozřejmě můžete zvolit už na začátku ve zbrojnici, což je další fajn nápad. Míření funguje tak napůl, zblízka trefíte bez problémů, na dálku se vyplatí mířit přes mířidla, což opravdu zlepšuje šance trefit.
Zkrátka Vietcong rozhodně neudělal ostudu a je jednou z těch nejlepších 3D akcí roku 2003. Sice už s fádnější grafikou a víceméně stále stejným prostředím, ale iluzi pekla a nesmyslnosti celé války zachycuje dokonale.
PS: A samozřejmě dabing je vynikající!
Becherův sen
Pro: Výborná atmosféra, spousta zbraní, napínavé přestřelky, tunely, hodně otevřené prostředí
Proti: Občas zlobí umělá inteligenci kolegů.