Zaklínač 2 už od začátku solí jednu novinku za druhou. Hráče silně upoutají zásadně působící rozhodnutí, či bravurně zpracovaná Triss Ranuncul - hlavně po detailním průzkumu jejích křivek. Sice už od počátku drhnou průchody dveřmi, Geralt naštve když namísto omráčení stráže, zapálí pochodeň ale co.

Druhý Zaklínač si dobře vede v nově pojatém systému skillů, atraktivních soubojích a v objevování všech novot. No jo, ale v polovině první kapitoly to začíná drhnout. A tím nejhorším je zpracování mapy a orientace. Uznávám, navádění v prvním díle bylo pro mimina, ale dvojka přišla s opačným extrémem. Zvlášt Flotsamský les je bludiště, neorientuji se v něm ani po třetí hře, co teprve hledat nekkeří hnízda, nebo přechod do řeky.

Celkově mi chybí prostor k seznámení s jednotlivými npc. Až na Cedrika nikdo nic moc nepoví a úkolů je pár. Z miniher ale musím pochválit formu pěstních soubojů, na druhou stranu omezit poker na jediné kolo, byla chyba a páka, to už je tak trochu balast.

Hra je drsná, hlavní postavy jsou živější a uvěřitelnější. Tři kapitoly jsou ale málo a rozdělení druhé kapitoly tomu nepřidává. Spontálnost prospívá atmosféře ale někde je to na škodu. Hru vlastně natahují jen záseky při plnění vedlejších úkolů.

Zaklínač 2 je bezpochyby nadprůměrná hra, která ale úplně nedostojí tomu, co bych očekával od nasledovnika prvního dílu. Dává důraz na inovace, lepší grafiku ale už není tím táhnoucím se rpg s ekonomikou, kdy si lze nahrábat a vše pořídit. Pro mně tak zůstává slabší vyplní mezi prvním a třetím dílem.