Tak konečně jsem sehnala a zahrála si beyond two souls. Hru po které jsem toužila od pořízení PS4. Zhltla jsem ji celkem rychle a zde jsou mé postřehy. :D

Hned na začátku mě překvapila možnost si vybrat, zda si chci hru zahrát, tak jak byla vytvořena, či chronologicky. Samosebou jsem vybrala možnost dle původního scénáře. Orientovat se v čase nebylo pak vůbec náročné, vzhledem k časové ose mezi kapitolami. Občas mi však nesedli otázky na mou osobu v určitých částech hry, kdy jsem o sobě ještě neznala podrobnosti, tak jsem nemohla objektivně odpovídat.

Ve výsledku, to však bylo celkem jedno, neboť jednotlivá rozhodnutí hru příliš neovlivňovala. Z čehož jsem občas měla horší pocit. Pořádná rozhodnutí celého děje se nacházela až na konci, kde se rozhodovalo, co udělat se svým životem dál. Po dohrání jsem si přehrála všech údajných 24 různých konců a ani tam se variabilita moc nevyskytovala. Vypíchla bych hlavních 5.

Co se týče celkového procházení hrou střídají se, jak krátké, tak dlouhé dějové pasáže a cut-scény, které dohromady utváří životní příběh mladé Jodie a Aidena, který není moc jednoduchý. Střídají se emocionální i akční epizody.
Nejvíce mě asi bavila epizoda s Navahy, která však z celého příběhu, tak nějak vyskakuje a úplně mi do něj nepasuje :D. Pak mne velmi bavili CIA mise.

Ovládání mi přišlo celkem intuitivní, nic složitého. Jen občas jsem měla problém s kamerou aby se otočila tím směrem kam jdu.

Hra mne velmi bavila a moc jsem si jí užila. Už se těším na Heavy Rain.