Trojka je zatím nejvíce hardcore díl, kde se Sierra s hráči doslova a do písmene nesere. Obtížnost vyrostla až do nebes díky pár novinkám.
Začínáte jako mladík Gwydion a drtivá většina hry se odehrává v domě a přilehlém okolí. Gwydion je otrokem mocného mága Mannamana a pokud ten nabude přesvědčení, že máte u sebe něco co mít nemáte, udělali jste něco co jste neměli, nebo se potuluje někde kde nemáte co dělat, bez milosti Vás uškvaří. A tak tu máte časové limity, během nichž musí hrdina nabrat co nejvíce kouzelných ingrediencí, prozkoumat okolí a pomalu nenápadně připravovat kouzla k vlastní obraně. Bez návodu si tentokrát ani neškrtnete, protože jsem měl pocit, že grafika se od posledních dílů zhoršila a v tom pixelovatém brajglu netušíte absolutně co máte hledat. Na výrobu kouzel je zase potřeba manuál s (ne)přesnými postupy pro každé kouzlo (lepší je najít nějaký návod na internetu). Zhruba po 3/4 hry se čaroděje konečně zbavíte a nastupujete na pouť klasické pohádky - záchrany princezny před drakem. To že jste princ Alexander, Rosella je Vaše sestra a oba jste děti Grahama a Valanice se dovíte v podstatě až na konci. Jsem rád, že tu poprvé byli nějací pořádní záporáci, včetně finálního boss fightu.
Musím uznat, že výroba kouzel či mapa s teleportem mě bavily, stejně jako rozzuzlení příběhu, jenže i tak je to peklo. Kromě časových limitů a čaroděje je tu plno schodů a říms ze kterých se snadno spadne, otravní banditi, příkazy které nejlépe opište opět podle návodu, protože hra netoleruje žádné podobné slovo a ještě otravnější čekání než se něco stane (loď).
Ani těch odkazů tentokrát tolik není, kromě draka snad už jen tři medvědi v domečku, z řeckých bájí vytáhlá Medúza a z himalájí sestoupivší Yetti.
Zkrátka a dobře, příběhově super, hratelnostně peklo, už se těším na další, trošku modernější díly. Adventura roku 1986.
Začínáte jako mladík Gwydion a drtivá většina hry se odehrává v domě a přilehlém okolí. Gwydion je otrokem mocného mága Mannamana a pokud ten nabude přesvědčení, že máte u sebe něco co mít nemáte, udělali jste něco co jste neměli, nebo se potuluje někde kde nemáte co dělat, bez milosti Vás uškvaří. A tak tu máte časové limity, během nichž musí hrdina nabrat co nejvíce kouzelných ingrediencí, prozkoumat okolí a pomalu nenápadně připravovat kouzla k vlastní obraně. Bez návodu si tentokrát ani neškrtnete, protože jsem měl pocit, že grafika se od posledních dílů zhoršila a v tom pixelovatém brajglu netušíte absolutně co máte hledat. Na výrobu kouzel je zase potřeba manuál s (ne)přesnými postupy pro každé kouzlo (lepší je najít nějaký návod na internetu). Zhruba po 3/4 hry se čaroděje konečně zbavíte a nastupujete na pouť klasické pohádky - záchrany princezny před drakem. To že jste princ Alexander, Rosella je Vaše sestra a oba jste děti Grahama a Valanice se dovíte v podstatě až na konci. Jsem rád, že tu poprvé byli nějací pořádní záporáci, včetně finálního boss fightu.
Musím uznat, že výroba kouzel či mapa s teleportem mě bavily, stejně jako rozzuzlení příběhu, jenže i tak je to peklo. Kromě časových limitů a čaroděje je tu plno schodů a říms ze kterých se snadno spadne, otravní banditi, příkazy které nejlépe opište opět podle návodu, protože hra netoleruje žádné podobné slovo a ještě otravnější čekání než se něco stane (loď).
Ani těch odkazů tentokrát tolik není, kromě draka snad už jen tři medvědi v domečku, z řeckých bájí vytáhlá Medúza a z himalájí sestoupivší Yetti.
Zkrátka a dobře, příběhově super, hratelnostně peklo, už se těším na další, trošku modernější díly. Adventura roku 1986.
Pro: Potřetí totéž, zajímavý příběh
Proti: Šplhání, časové limity, čekání.