Závěr série je za mnou a trošku se rozepíšu. Quest for Glory 5 vzniklo 6 let po posledním díle a autoři se drží konce čtverky. Hrdina je povolán do Silmarie a inspirace je tentokrát jasná - staré řecké báje. Silmarie je ostrovní království, které dle slušného intra čelí velkým problémům. Starý král byl zabit vrahem s otrávenou dýkou, na zemi útočí nájezdníci i Tritoňané z podvodní Atlantidy a navíc někdo likviduje dračí pilíře, které mají zabránit znovu-povstání ničivého draka. A tak můj paladin musí složit 1000 drachen, aby se přihlásil do 7 úkolů, na jejichž vítěze čeká královská koruna.
Příběhové pozadí je fantastické, i v pětce nás čeká spousta sidequestů - můžeme zvelebovat hospůdku jedné gnómky, pomáhat léčiteli shánět suroviny, stát se vědcem, budete stavět balón i Ikarova křídla a jako bokovku můžete sbalit jednu ze čtyř dívek. A ne jen tak ledajakých - hned tři jste v minulých dílech potkali.
Čímž se dostávám oslím můstkem k postavám. Ano autoři vytvořili pár nových, ale celou pětku pojali víceméně jako nostalgické vzpomínání. Kdo nechce číst dál, ať nečte, protože SPOILERY. A tak se z jedničky vrací nejen Erasmus se svým myším přítelem Fenrisem, ale i baronka Elsa se svými Torem, z dvojky přichází nyní lidská Julanar, kterou zachránil Salim z trojky. Z dvojky/trojky je tu i liontaur Rakeesh či dvojice mafiánů Ferrarri a Ugarte. A v průběhu hry nakonec narazíte i na volbu - v podsvětí můžete zachránit jednu ze dvou žen - záporačku z čtverky Katarinu (proboha proč?) a legendární Eranu, která hrdinu provází celou sérií. Moje srdce zaplesalo nad touto možností a ještě více, když jsem zjistil, že je jednou z dívek ke sbalení - volba to byla celkem snadná a jasná. KONEC SPOILERů.
I když se dá říct, že návraty postav mám rád, tady už to autoři přece jen trošku přehnali. Jinak se dá říct, že dějově je to epické - budete bojovat s nájezdníky, proplujete podmořskou říší, blížit se k odhalení zabijáka i toho za ním, podíváte se za hydrou či do podsvětí. Zkrátka ano, dějově je to opět skvělé, závěrečný fight s drakem je epický a jen ta poslední volba je trošku divná jestli se stát králem, nebo vzdát trůnu tam jsem se vykašlal na paladinskou cestu a korunu vzal. Po té práci jsem si ji zasloužil :)
Hratelnosti pomáhají i vychytávky jako postavy kterým se mění dialogy, banka kam si můžete uložit peníze, balón či loďka pro urychlení cest či parádní magnety, které Vás odkudkoliv transportují rovnou do postele. Hru navíc doprovází opravdu příjemná hudba.
Dokonalá hra to ale není. Především grafika nepěkně zestárla, na větším monitoru je vidět zubatost, hranatost postav i když prostředí je občas malebné či působivé, určitě to žádná pastva pro oči není.
A pak jsou tu bohužel RPG prvky a ty se nepovedly. Hrdina poprvé neumí jíst sám a musíte ho krmit. Orientace ve 3D městě podivně propojeném je ze začátku šíleně nepřehledná. Můžete kupovat spoustu zbraní a brnění, ale většina Vám k ničemu nebude, pokud máte třeba transportovaného paladina ze 4 dílu, lepší zbraň neseženete. Trénink je občas neskutečně stupidní - šplhání trénujete na palmě, na kterou hrdina ani neleze, při házení Vám mizí šutry, plaváním strávíte hodinu, než ho namaxujete, krytí můžete s velkou trpělivostí natrénovat na jedné postavě. Naopak kvituji, že se zde poprvé dá bez problémů namaxovat Vitalita či Luck.
Bohužel do háje to posílají boje. I přes maximální statistiky jsem boje nedával, protože ovládání klávesnicí je nepoužitelné, čímž můžete zapomenout na silný útok či krytí.. Myší můžete používat pouze slabý útok a boje jsou zoufale neohrabaný klikfest, kde nemáte pocit hrdiny, ale spíše někoho, kdo se snaží soupeře upižlat párátkem. Navíc bojů je opravdu zbytečně moc. Nechápu proč autoři tlačili tolik hru do RPG, když stejně se boje špičce té doby (Fallout, Baldurs Gate, Diablo) ani zdaleka neblíží.
Zamrzel mě i bug s Ugartem, který se podle návodu dá zachránit, ale prostě se vypařil a už neobjevil, jinak hra byla kupodivu odladěná a bez bugů (pamatuju problémy s videem).
I přes všechny výtky je Quest for Glory 5 důstojné a nostalgické zakončení celé ságy s parádním vyústěním především pro paladiny a ty co se s postavou piplali 5 dílů.
Příběhové pozadí je fantastické, i v pětce nás čeká spousta sidequestů - můžeme zvelebovat hospůdku jedné gnómky, pomáhat léčiteli shánět suroviny, stát se vědcem, budete stavět balón i Ikarova křídla a jako bokovku můžete sbalit jednu ze čtyř dívek. A ne jen tak ledajakých - hned tři jste v minulých dílech potkali.
Čímž se dostávám oslím můstkem k postavám. Ano autoři vytvořili pár nových, ale celou pětku pojali víceméně jako nostalgické vzpomínání. Kdo nechce číst dál, ať nečte, protože SPOILERY. A tak se z jedničky vrací nejen Erasmus se svým myším přítelem Fenrisem, ale i baronka Elsa se svými Torem, z dvojky přichází nyní lidská Julanar, kterou zachránil Salim z trojky. Z dvojky/trojky je tu i liontaur Rakeesh či dvojice mafiánů Ferrarri a Ugarte. A v průběhu hry nakonec narazíte i na volbu - v podsvětí můžete zachránit jednu ze dvou žen - záporačku z čtverky Katarinu (proboha proč?) a legendární Eranu, která hrdinu provází celou sérií. Moje srdce zaplesalo nad touto možností a ještě více, když jsem zjistil, že je jednou z dívek ke sbalení - volba to byla celkem snadná a jasná. KONEC SPOILERů.
I když se dá říct, že návraty postav mám rád, tady už to autoři přece jen trošku přehnali. Jinak se dá říct, že dějově je to epické - budete bojovat s nájezdníky, proplujete podmořskou říší, blížit se k odhalení zabijáka i toho za ním, podíváte se za hydrou či do podsvětí. Zkrátka ano, dějově je to opět skvělé, závěrečný fight s drakem je epický a jen ta poslední volba je trošku divná jestli se stát králem, nebo vzdát trůnu tam jsem se vykašlal na paladinskou cestu a korunu vzal. Po té práci jsem si ji zasloužil :)
Hratelnosti pomáhají i vychytávky jako postavy kterým se mění dialogy, banka kam si můžete uložit peníze, balón či loďka pro urychlení cest či parádní magnety, které Vás odkudkoliv transportují rovnou do postele. Hru navíc doprovází opravdu příjemná hudba.
Dokonalá hra to ale není. Především grafika nepěkně zestárla, na větším monitoru je vidět zubatost, hranatost postav i když prostředí je občas malebné či působivé, určitě to žádná pastva pro oči není.
A pak jsou tu bohužel RPG prvky a ty se nepovedly. Hrdina poprvé neumí jíst sám a musíte ho krmit. Orientace ve 3D městě podivně propojeném je ze začátku šíleně nepřehledná. Můžete kupovat spoustu zbraní a brnění, ale většina Vám k ničemu nebude, pokud máte třeba transportovaného paladina ze 4 dílu, lepší zbraň neseženete. Trénink je občas neskutečně stupidní - šplhání trénujete na palmě, na kterou hrdina ani neleze, při házení Vám mizí šutry, plaváním strávíte hodinu, než ho namaxujete, krytí můžete s velkou trpělivostí natrénovat na jedné postavě. Naopak kvituji, že se zde poprvé dá bez problémů namaxovat Vitalita či Luck.
Bohužel do háje to posílají boje. I přes maximální statistiky jsem boje nedával, protože ovládání klávesnicí je nepoužitelné, čímž můžete zapomenout na silný útok či krytí.. Myší můžete používat pouze slabý útok a boje jsou zoufale neohrabaný klikfest, kde nemáte pocit hrdiny, ale spíše někoho, kdo se snaží soupeře upižlat párátkem. Navíc bojů je opravdu zbytečně moc. Nechápu proč autoři tlačili tolik hru do RPG, když stejně se boje špičce té doby (Fallout, Baldurs Gate, Diablo) ani zdaleka neblíží.
Zamrzel mě i bug s Ugartem, který se podle návodu dá zachránit, ale prostě se vypařil a už neobjevil, jinak hra byla kupodivu odladěná a bez bugů (pamatuju problémy s videem).
I přes všechny výtky je Quest for Glory 5 důstojné a nostalgické zakončení celé ságy s parádním vyústěním především pro paladiny a ty co se s postavou piplali 5 dílů.
Dirty Split
Pro: Nostalgické zakončení, epický příběh, řecké báje, spousta subquestů, návrat spousty postav
Proti: Občas nepřehledné, otřesné boje, na rok 1998 nepěkná grafika.