104 hodin skvělého zážitku (a to jsem ke konci hraní spěchala). Ke hře mě dokopal můj přítel, který zbožňuje celou sérii Zaklínače, a já mu za to jsem neskonale vděčná, ačkoliv už v tomto bodě se nachází první menší problém. Jelikož přítel zná knihy i předchozí hry, zná také všechny důležité postavy v příběhu. Pro mě jako naprostého nováčka ale bylo docela zatěžko rozhodovat o postavách, které jsem zrovna potkala a nevím nic o jejich minulosti či charakteru (nemluvě o tom, že ne každý může hned chápat, proč má Geralt Ciri tak moc rád, anebo si ji nemusí oblíbit)
To ovšem neubírá úžasné hratelnosti, obřímu množství vedlejších i hlavních úkolů, diverznosti a promyšlenosti světa (vše, co se děje dává smysl a má nějaký důvod stejně tak jako řešení) a samozřejmě i skvělému vyprávění příběhu (i když se občas člověk při hraní emočně zatvrdí, tahle hra ho nenechá jen tak se pousmát anebo se jen cítit smutně - i když nehrajete sami za sebe ale za Geralta a i když si ostatní postavy moc neoblíbíte, stejně vás konec každého menšího i většího příběhu dané postavy velmi silně dojme)
Velmi lehká karetní hra Gwint byla takovým milým prvkem (jakmile získáte dobré karty, máte vítězství skoro vždy jisté), takže i když jsem se hraní karet moc nezabývala, rozhodně jsem se bavila, když už jsem je hrála.