Tak mám za sebou posledního Tomb Raidera. A musim jednoznačně říct, že to byla pecka.

První, co člověka praští do očí při spuštění hry je grafika. Ta možná není na papíře bůh ví jaký zázrak moderní doby, ale působí přímo nádherně. Za to může hlavně nejpovedenější level design, jaký kdy byl v TR k vidění. Všechno v okolí působí (skoro) jako by to tam patřilo, i hádanky a puzzly působí "autenticky" (v rámci možností, ale už nejsou například plošiny pro ručkování tak viditelně namontované do prostředí).

Celkově k návrhu levelů není co vytknout. Máme tu obrovské podmořské lokace (je nádhera sledovat monumentální stavby z výšky cca 200m), Mayské památky v Americe (spoléhající na komplexní mechanismy), chrámy v thajské džungli v centru se sochou Shivy (zde se pracuje se světlem a více to připomíná Legend) a Severský zamrzlý ostrov Jan Mayen (Zde už se blížíme k zemi mrtvých, Thorově kladivu a stavby nabývají na monumentálnosti a mysterióznosti) a děj se zakončí opět v severském moři, respektive pod jeho hladinou. Během putování také Lara zavítá na dopravní loď patřící Amandě (vlastní 2 totožné lodi, na obě se Lara podívá a tu první potopí :-D) a Sídlo Croftů, kde bude následovat skryté indície zanechané jejím otcem do částí domu, o kterých neměla ani ponětí, že existují. Po explozi je překonávání hořících překážek poměrně spektakulární(ad spoiler: viz pre-release trailer).

Hádanky jsou zde hodně komplexní, skoro evokují čtvrtý díl, ale jejich obtížnost není tak vysoká, aby hra uspěla u širšího publika. Což ani moc nevadí, jelikož zde není mnoho zásekových míst (já se zasekl cca 5-8x, ale stačí chvíli přemýšlet a zkoumat okolí, a řešení se najde). To je hlavně díky propracovanému designu lokací, je to příjemný kompromis mezi vedením za ručičku (Legend) a beznadějným pátráním v prostoru (Tomb Raider: The Last Revelation).

Chválím autory také za odstranění lokací ze zalidněných oblastí a v podstatě skoro úplného odstranění soubojů s lidmi. Krom intenzivních bojů na lodi Lara potká nepřátelské vojáky tuším jen 2x a to ještě v relativně malém počtu. Souboje se tak budou odehrávat hlavně mezi Larou a různou havětí (pavouci, brouci, šelmy, a později nemrtvé šelmy, bojovníci, yetti-like příšery a obři). Poprvé v TR také nenarazíme na řádného bosse v pravém smyslu slova. Zde prim hrají zejména monumentální hádanky. Někomu to může vadit a konec bez bosse se může zdát jako nezajímavý, ale jedna věc to dokonale vynahradí...

Tou věcí je výprava. Příběh není možná nejkomplikovanější, ale díky výpravě by šoupl do kapsy kdejakou hru či film. Mix mayských a thajských mýtů se severskou mytologií je trefa do černého. V průběhu hry Lara odhalí, že obě kultury stavěli své mýty právě na severské mytologii, zejména na věcech spojených s bohem Thorem. V podstatě veškeré nadpřirozené jevy v Tomb Raiderovi jsou tvořeny díky předmětům spojeným s Thorem, obě dvě kultury je jen využívaly. Příběh výborně graduje (autor si zaslouží pochvalu), hudba nemá v sérii TR obdoby (což bylo patrné již z uvolněného ústředního motivu) a dabing taktéž (stačí se podívat na trochu emotivnější scénu, a každý hned pochopí). K tomu ještě připočtěme s postupem času kolosálnější a kolosálnější prostředí... prostě v téhle části se TR povedl.

Ono opětovné procházení levelů pozpátku, jak naznačuje xxxfucker, není vyloženě špatné. V prvním levelu je opravdu otravné, kde jedinou motivací jít zpátky je sledování příběhu. Ale v dalších se při postupu zpět většinou musí nahlížet na puzzly trochu jinak, což funguje na výbornou (krom jednoho dalšího případu při jízdě na motorce v podzemí přes propasti).

Horší je to s ovládáním. Ovládat Laru je doslova radost, ale kamera má tendenci udržovat si jistý minimální odstup od postavy, díky čemuž ve stísněných prostorech hráč sleduje spíš Lařino poprsí nebo pozadí, než tu propast, kterou chce přeskočit. Nedořešený je také pohled za sebe při visení na nějaké římse na stěně, jelikož kamera se otočí maximálně o 90° (není vidět za sebe), díky čemuž je několik skoků opravdu oříšek. Naštěstí Lara jakoby napřáhne ruku a více se otočí, pokud je za ní nějaká možnost zachycení. Jde o zvyk, ale ideální řešení to není. Taktéž neustálé centrování kamery nepotěší. Na gamepadu je to fajn, stačí držet analog v určité pozici a lara se tam dívá, ale myší je nutné neustále posunovat a stejně díky vyšší citlivosti ovládání to konči nevalně. Pokud ale postava stojí, vše je v pořádku. Taktéž spuštění adrenaline módů je otázka. Mě se to ani jednou nepovedlo :-). Naštěstí to není potřeba, místo matrixovských headshotů lze použít matrixovské kontaktní chvaty. S bullet-timem je také spojeno několik málo momentů, kdy Laře hrozí bezprostřední smrt. Například při pádu se čas zpomalí a kamera se postaví do takového úhlu, aby bylo patrné, co má hráč udělat. Díky tomu takové propadnutí podlahou po zpomalení dává hráči několik sekund na zachycení se na hák. Tyto momenty nahradily z předchozích dílů ne moc oblíbené "tlačítkové" sekvence (také známé jako QTE - Quick Time Events).

Obecně pohyby Lary jsou výborně zvládnuté a uvěřitelné (tedy až na rychlé ručkování po laně, co předvádí Lara, by nezvládl ani ruský gymnasta). Od skoků, přes souboje až po rychlý běh a plavání. Vše působí věrohodně, efektně i efektivně.

Pryč jsou naštěstí také ty otravné stíhací jízdy v autě/motorce z Legendu. Jízda zde ale zůstala a vyskytuje se v mnohem větší míře než v Legendu (ale jinak zpracována, už se nejede jen v koridoru podle scénáře). Je to příjemné osvěžení hratelnosti, hlavně díky nutnosti občas motorku zahrnout do řešení puzzlů, avšak její ovládání není zvládnuto tak dobře, jako Lařino (hlavně díky kameře). Ale po poměrně rozlehlé mapě v Thajsku a následně v další oblasti na ostrově Jan Mayen jsem si na to zvykl a motorku bral s sebou snad všude, kam se dostala. Jen to bylo poprvé, co jsem se setkal s motorkou, která má zpátečku :-).

Arzenál je celkem skromný, krom Lařiných pistolek tu máme Uzi, M16, brokovnici, harpunu a uspávací pistoli. Každá s omezeným počtem nábojů (v inventáři si je lze prohazovat). Novinkou je také takzvaný sonar, při jeho otevření se zmapuje blízké přímo viditelné prostředí a při poctivém průzkumu lze do něj dostat i celou mapu, kterou lze pak zkoumat. Občas se to hodí pro zorientování či získání představy o struktuře levelu. Tenhle nástroj měl být v 3. a 4. TR :-).

Také se zde najde pár bugů. Všude proklínané zasekávání do předmětů mě moc nepotkalo. Stalo se mi to jen 2x, vždy když Lara běží proti nějakému kvádru, o který se zastaví rukama, pak se někdy stane, že se zasekne na místě. Také zachycení o pohyblivý předmět někdy nefunguje ideálně (špatně provázaná animace, respektive přechod z jedné do druhé). Také se mi 2x stalo, že Lara spadla z nějaké plošiny, když byla v podřepu, a dopadla na zemi o pořádný kus níže a přežila bez zranění. Nejenom že lze tak spustit nechtěně checkpoint na nesprávném místě, ale lze tak i občas přeskočit část puzzlu, což zde naštěstí nekončí fatálně nemožností dokončit level, ale způsobí to značnou dezorientaci.

Samozřejmostí je přítomnost spousta trofejí v každé úrovni (cca 50) a jednoho pokladu (ten bude oříšek najít, mě se to ani jednou nepovedlo). Za ně se pak odemykají různé koncept arty, obleky pro Lary (asi) a další bonusy pod položkou Extras v menu.

Celkově se poslední TR povedl, povedl tak, že jde o nejlepší díl série i navzdory větší jednoduchosti oproti prvním čtyřem dílům. Geniální výprava, level design, slušná grafika, parádní puzzly, animace Lary (vidět Laru za prudké bouřky stojí za to)... Škoda kratší herní doby (8 hodin), kamery, několika bugů a nepřítomnosti Sídla Croftů jako "free-roam" levelu. Zkrátka, kdo má rad Tomb Raidera, najde v TR8 modlu, kdo ne... to těžko říct, tak objektivně to posoudit neumím.

PS: Po druhém dohrání mám poměrné velké nutkání pozapomenout na těch pár vad na kráse a napařit Laře maximální hodnocení... Ano, až tak mě tenhle díl Tomb Raidera dostal.