Wii Sports byla první hra, kterou jsem na darované konzoli Nintendo Wii vyzkoušel a je jedním ze dvou titulů, který mě z původní darované pětice baví i dnes. Alespoň co se tenisu a golfu týče, což jsou disciplíny, které skvěle ukazují možnosti pohybového ovladače.

Vezmu to popořadě, jak jsou jednotlivé sportovní disciplíny seřazeny ve hře. První je tenis, který mě baví jak v jednom, tak i ve dvou, ve třech nebo ve čtyřech hráčích. Míček si sice občas dělá, co chce, ale zábavu to až tolik nekazí.

Baseball jsem zkoušel jen párkrát, nechytl mě (asi jako v reálu) v jednom ani ve dvou hráčích a už ho ani nespouštím. V bowlingu jsem toho nahrál celkem dost, shazovat kuželky jde až ve čtyřech hráčích, ale už se k němu také nevracím.

Golf je zábavný hlavně ve více hráčích (až čtyřech) a těžko říci, jestli je lepší, než tenis. Dal bych ho tak na stejnou úroveň. Na pohyb míčku má vliv vítr, vysoká tráva, stromy nebo písek a kvůli některým jamkám je třeba překonat i značně široké vodní plochy. Rád soutěžím nejen s ostatními hráči, ale i s celkovým skóre a snažím se být co nejvíce pod par.

Box je zvláštní disciplína maximálně pro dva hráče, jako na jedinou je potřeba Nunchuck a jako u jediné se při jejím provozování zpotím po celém těle. Na cvičení asi dobré, ale mě to mlácení a krytí moc nebaví. Navíc Nunchuck mi moc nesedl a ve hrách mi spíše překáží.

Wii Sports je sice po čase stereotypní, avšak bezesporu skvělá párty hra, s níž se občas zabavím i sám. Vytvořil jsem si kvůli ní svého Mii avatara a dnes již má tohoto panáčka celá rodina. Disciplíny ve Wii Sports Resorts mě moc nelákají, navíc se některé opakují, takže tento titul nejspíše pořizovat nebudu.