Adventurní bída dosahovala na přelomu tisíciletí vrcholu, v roce 1999 mám ve svém seznamu poskládaném z recenzí pouhých 11 adventur, z toho 4 české. Když se podívám, tak Gabriel Knight 3 patří spolu s Atlantis 2 a Discworld Noir k těm snad jediným známým. Žádnou z her jsem doteď nehrál, včetně třetího Gabriela.

Ten šel bohužel s dobou a tak je v jakém pseudo 3D a nabízí naprosto otřesné ovládání. Pokud jsem nadával na čtvrtý Monkey Island, tohle je ještě horší. Pohybujete se myší, ale kamera zůstává stát na místě a musíte ji ručně!!! ovládat. S kamerou se dá kouzlit hned třemi způsoby a je to k vzteku. Nakonec si zvyknete ale... 3D grafika i přes vyšší rozlíšení je přinejlepším průměrná, atmosféru má tak maximálně závěrečný chrám. Když si to srovnám třeba s čtvrtým Tomb Raiderem ze stejného roku tak prostě ne. K dovršení všeho jsou tu opravdu ošklivé animace.

Jak dopadl příběh? No nemůžu popřít jisté zklamání. Oproti fantastické hloubce jedničky a hlavně dvojky se většinu hry kloužete hezky po povrchu. Gabriel přijíždí do malé vesničky vypátrat kdo stojí za únosem syna jednoho prince, ve kterém mají mít prsty upíři. V malém hotýlku se setkává překvapivě s Moselym z jedničky, záhy přijíždí i Grace a kromě nich je tu pár zajímavých postav. Sexy průvodkyně, jeden muslim, podivný kněz, historik, namyšlení americký turista, italský šupák a dvojice dam. Ti všichni přijeli hledat poklad, kterým má být podle všeho Svatý grál a každý do jednoho něco skrývá. A na Gabrielovi i Grace je rozmotat všechny nitky, vyhrabat co nejvíce špíny a odhalit kdo je kdo i co je pokladem. Příběh se šíleně ale opravdu šíleně pomalu rozjíždí, většinu hry sbíráte povrchní informace a nic se neděje a až ke konci to začne houstnout. Templáři, Převorství Sionské, svobodní zednáři, dědicové Ježíše Krista. Finální smršť odhalení mě zarazila do židle, ale stejně si nemůžu pomoc, je to jako pustit si po Mlčení jehňátek Hanibala nebo Červeného draka. Moc tomu nepomáhá ani to, že Gabriel se z přemýšlivého chlápka ze dvojky proměnil na hláškujícího baliče že s nedospělým přístupem k ženám, který se s Grace sice vyspí, ale nakonec ji svou blbostí nechá odejít.

No a nejvíce se změnila hratelnost. Sierra chtěla dokázat, že umí ještě pořád brutálně obtížnou hru. Takže se celá hra opět odehrává v časových blocích. Máte tři dny a v každém zhruba 5-7 bloků. A v těch blocích musíte stihnout co nejvíce věcí. Některé jsou podstatné pro příběh, jiné záleží na Vás. Jenže u většiny těch nepovinných nemáte ani ponětí, že máte někde být a něco slyšet/vidět. A hra je toho plná - budete odposlouchávat lidi, sledovat lidi i jejich vozidla, sbírat poznávací značky i otisky, krást přeměty a konfrontovat lidi. Zní to parádně, jen se toho spousta dá přehlídnout a pak budete mít z příběhu guláš. Některé akce jsou časované, díky kameře a grafice můžete přehlédnout spoustu stop (například od pneumatik). Navíc je tu Sidney, geniální noťas, který slouží k porovnávání stop, faktů a především luštění obrovského megapuzzlu kde se vlastně skrývá hrobka s vytouženým pokladem. Takže jsem v půlce tápání vyměkl, hru rozehrál znovu tentokrát s vytištěným full point listem a nestačil jsem zírat, co všechno jsem přehlídl. Musím uznat, že bez návodu bych třeba ten 9 stranný puzzle s mapou nikdy nerozluštil a hru dohrával asi měsíc.

Stejně tak ale musím uznat, že když člověk ví co a kde má dělat, je to naprosto parádní záležitost, hra je obrovská, ono sbírání stop, důkazů a práce se Sidney začne být zábavné a člověk vidí kolik možností hra nabízí. Jen abych je ocenil bych musel nejspíše sám být geniální detektiv a archeolog.