Rex Nebular je jedna z mnoha adventur, která kdysi kolovala po pirátských CDčkách a docela mě kdysi bavila. Bohužel díky bugu jsem se nikdy nedostal z první části a dohrál jsem ji teprve před pár lety.

Rex Nebular je i titulní hrdina, totálně vypatlané hovado, které myslí jen na ženský, většině věcí nerozumí a tak se u většiny přístrojů dočkáme popisku ve stylu že by to hrdina nepochopil. Něco jako Dave Lister z Červenýho trpaslíka. Živí se jako vesmírný pašerák a jeho cílem je dovézt sběrateli z jedné planetky vzácnou vázu. A to je celé, žádná záchrana vesmíru, jen prachy. V parádním vesmírném intru je sestřelen jakými amazonkami a začíná boj o přežití. V jeho kůži projdete zajímavou planetou, ve které ženy vyvraždili muže, k rozmnožování používají přeměňovač (kterým si projde i hrdina) a vůbec se s chlapama neserou. Projdete se amazonskou vesnicí i základnou i pustým městem mužů, ve kterém všechno funguje včetně automatické autodopravy, jen tu nikdo nežije.

Nečekejte ale nějaký hutný sci-fi, je to spíše komediální a to takovým tím vulgárně-erotickým způsobem. Kozy, sexistické řeči, obrovská amazonka, spousta brutality. Autoři se s tím nepárali a tak hrdina může zařvat mnoha způsoby, umírají tu zvířátka a zatímco celou základnu amazon vykydlí nasraný vězeň, opuštěné město chlapů hrdina rovnou zatopí. Konec je lamerský až to bolí pracně získanou vázu hrdina shodí ze stolu při divoké gestikulaci.

Grafika je zajímavě nakreslená, připomněla mi právě včera dohraný Beneath a Steel Sky, jen ta (ne)detailnost je holt na úrovni roku 1992.

A jak se to hraje? Inu tradičně. Je tu spousta příkazů z nichž většinu použijete jednou za celou hru (a překvapivě chybí nějaké USE). Volitelná obtížnost i interface, které určují, zda se aktivní místa budou hlásit a stupeň obtížností puzzlů. Většina hádanek se moc neliší, jen ve městě si na easy ušetříte pár zbytečných kroků. Předměty mají hezké animované ikonky, většina činností je kupodivu logických, nebo jsem si je ještě pamatoval z předchozího hraní, občas je nutno si něco zapamatovat (kódy k teleportům, postup výroby třaskaviny). Co mě vytáčí je pixelhunting spojený s tunou aktivních míst na každé obrazovce, ze kterých 99% je naprosto k ničemu. Ale už si pomalu zvykám u starých her.

Celkově to není špatné. Žádná klasika, ale pohodové adventurní béčko, které být filmem, tak v roce 1992 jde nejspíše rovnou na video, ale dobře bych se u něj pobavil.