Přežívání The Long Dark může být nevyzpytatelné. Jednou umřete po měsících, protože se vám nepodařilo zajistit způsob rozdělávání ohně, podruhé umřete první den, protože vedle místa spawnu budou vlci, které nebudete moci obejít aniž byste umrzli dříve než naleznete úkryt.

Ve hře je řada regionů (tzn. map) a přechod mezi nimi je rozdělen nějakou specifickou pasáží a načítací obrazovkou. Každý region je nenásilně rozdělen na několik sekcí (například okolí jezera kde lze rybařit, kopcovitá oblast kudy se špatně prochází, dříve zabydlená oblast kde lze najít spousty zdrojů, nebo oblast kde se sice nachází hodně zvěře, ale není pohodlné tam bydlet).

Běžná strategie je stanovit si hlavní základnu, kde budete shromažďovat vaše prostředky. Jde to i bez základny, ale velmi obtížně. Výběr základny zásadně ovlivní způsob hraní. Je nutno vzít v úvahu její umístění, okolní zdroje, ale také vnitřní vybavení. Málokterá lokalita nabídne vše potřebné k přežití. Obnovitelné zdroje nejsou na mapě rozmístěny rovnoměrně a výhodně umístěné lokace nemusí být výhodně vybaveny. Některé budovy třeba nemají postel, nebo neumožní rozdělat oheň v interiéru. Případně nemusí obsahovat dostatek úložných prostor a vy tak budete muset mít věci jen tak na zemi.

Ze základny se budete vydávat pro potřebné materiály. Ať už půjdete lovit zvěř, rybařit, hledat dříví nebo rabovat opuštěné budovy, hra vám nabízí zajímavé možnosti jak v tom postupovat. Je jen na vás na co všechno se vybavíte. Těžší výbava znamená menší kapacita pro nalezené zdroje, nedostatečná výbava vám pěkně zavaří když se někde zaseknete. Sněhová vichřice může trvat i několik dní, a pokud hned po ní bude mlha, která opět znemožní orientaci, můžete někde zkysnout i týden.
Ať máte hru sebelépe rozehranou, možnost nenadálého konce je vždy reálná a krátkodobé i dlouhodobé přežití může být závislé na jednorázovém rozhodnutí. Když se někde zaseknete, hrozí riziko, že nevyjdete s dostupnými surovinami. Pokud vyrazíte domů, cestu nemusíte přežít.

Hra má řadu herních prvků, které snižují závislost na vymoženostech civilizace (například léky lze nahradit přírodními zdroji), avšak stále musíte pobíhat po mapě a zajišťovat základní potřeby pro přežití. Postupem času začne ubývat divoké zvěře, neobnovitelné suroviny už budou spotřebované a přežívání v regionu začne být obtížné. Navíc můžete potřebovat vybavení, které v daném regionu ani není dostupné. Dříve či později bude výhodné se přesunout do jiného regionu.
To je opět výzva sama o sobě. Každý region je napojen na (obvykle) několik dalších. Vy musíte nejen naplánovat cestu do nového regionu, ale také se v novém regionu někde zabydlet. Cesta jedním směrem může být otázkou celého dne a přenést všechny suroviny do nové základny nemusí být otázkou jedné cesty.

Jsou zde dva základní typy hry: Sandbox a Wintermute. Wintermute je jednoduše řečeno příběhová kampaň, kde máte řady úkolů, interakci s NPC a důvod proč se pohybovat po mapách (tedy kromě samotného přežití)
Sandbox pak má dvě další varianty: Survival a Challenge.
Survival je naprosto obyčejná hra o přežití, kde si akorát vyberete počáteční region a přežíváte jak dlouho jen můžete. Na výběr je z několika obtížností, případně si můžete obtížnost nakonfigurovat sami (nastavíte věci jako agresivitu zvěře, četnost bouřek, rychlost změny počasí, poměr délky herního dne oproti reálnému času, atd.) Jediné možné zakončení Survivalu je smrt.
Challenge vám dá na výběr z několika výzev, každá z nich s jinou obtížností a se specifickým úkolem. Hra končí buďto úspěšným splněním úkolu, nebo vaší smrtí. Čekají vás výzvy jako najít světlicovou pistoli, přenést ji přes několik regionů a na specifickém místě z ní vystřelit, během 30 dní se dostatečně zásobovat na přicházející bouři, strávit 3 dny v 15 vybraných lokací, a další.

The Long Dark je ukázka toho, že Early Access hry mají smysl, zvlášť pokud se jim studio hodlá věnovat. Je vidět, že spousta věcí bylo upraveno na základě zpětné vazby hráčů, což se u klasického modelu vývoje udělat nedá. Oproti původním Early Access verzím se změnilo opravdu hodně a hodně toho přibylo.
Na druhou stranu jsem ale čekal, že vývoj půjde rychleji. Největší slabinu vidím v tom, že příběhová linka ještě koncem roku 2018 nebyla dokončena, navzdory tomu, že hra je již více než rok oficiálně vydaná a dostupná na třech různých platformách. V době psaní tohoto textu jsou k dispozici dvě epizody a třetí je skoro hotová.
Problematické je u mě i to, že Wintermute se hraje podstatně jinak než Sandbox. Wintermute obsahuje opravdu velké množství surovin. Je designovaný tak, abyste se nikde nemuseli zastavovat na víc než pár dní. Mnohé zdroje vám budou poskytnuty vyloženě v rámci příběhu, což hru podstatně ulehčuje. Průchod skrz Wintermute je oproti Sandboxu dost snadný i na nejvyšší obtížnosti. Herní mechaniky jsou tak oslabeny a mnohé z nich jsou zbytečné. Oproti Sandboxu si taky můžete dovolit hodně riskovat, to díky možnosti neomezeného ukládání. Navíc narazíte na vícero lokací kde je nekonečně dlouho udržovaný oheň. Mnozí by podle mě našli podnět nařknout vývojáře z lenosti při designování příběhového režimu a vlastně i vymýšlení celého příběhu.
Z hlediska způsobu hraní se mi zkrátka více líbí Sandbox. Tam mi však po nějaké době schází NPC a vedlejší questy, které herní náplň celkem dobře obohacují.