Jeden z nejkontroverznějších dílů série Final Fantasy, přesto se rozhodně řadí k těm lepším. PC Port je snad poprvé v historii FF sice stabilní a funkční, ale stejně je cítit, že tam to kontrolerové ovládání prostě sedí více, zejména si člověk někdy ťuká na čelo, kdo sakra vymýšlel mapování tlačítek.
Hned po spuštění hra upozorní, že není jen pro zaryté fandy, ale i úplné nováčky. To je sice pravda, ale na jednu věc zapomněli - aby měl člověk šanci se trochu lépe orientovat v trochu zašmodrchaném příběhu, je předchozí znalost filmu Kingsglaive: Final Fantasy XV téměř nutností. Z přívalu nových tváří jde jinak opravdu hlava kolem a to ještě umocňuje fakt, že hra disponuje jednou z největších herních map, které kdy spatřily světlo (herního) světa. Na(ne)štěstí je větší část mapy nepřístupná, vyplněná mořem a pohořími, přesto je ta velikost znát, hlavně u načítacích obrazovek, kterých je lepší se vyvarovat jak jen to jde.
Přestože některé nedokonalosti už by se asi v nových hrách objevovat neměly, není většina z nich tak otravných, aby pokazily jinak dost zábavný gameplay doplněný úžasným grafickým zpracováním, včetně nápaditého designu monster i některých oblastí. Hudba na druhou stranu asi tolik nezaujme, i když ony country odrhovačky dodávají příběhu na té správné roadtripové náladě. Nejvíce hra zakopává na relativně nudných charakterech, které se za hru příliš nevyvinou, to ale zase napraví příběhová DLC, která jsou v PC verzi rovnou obsažena - každé se věnuje jednomu členovi party a dodávají dost stěžejní informace i do hlavního příběhu, nemluvě o jejich zábavnosti a naprosto jinému stylu gameplaye.
Dalším kazíkem je pak klasicky asijský styl levelování - grindování, který chvílemi působí opravdu nekonečně a nutí se prokousávat více či méně nudnými vedlejšáky, jelikož rozdíl mezi hráčovou a nepřítelovou úrovní rychle roste. Vytouženou odměnou je pak alespoň obstojný příběh pro ty, kteří s ním dokáží držet tempo.
Tahle hra si určitě zaslouží pozornost, a to i od těch, kteří k této sérii ještě vůbec nepřičichli. Jen kdyby se Square Enix rozhodl jít příště ještě o kousíček dál a odstranil několik dalších nešvarů přetrvávajících z předchozích dílů. Jistě nebylo možné se s takovými změnami poprat najednou, jelikož již s těmi stávajícími nebyli někteří fandové úplně spokojeni. Tento díl však ukázal, že modernizace nejznámějšího JRPG má rozhodně smysl a do budoucna můžeme čekat tatáž rozhodnutí i v dalších dílech.
Hned po spuštění hra upozorní, že není jen pro zaryté fandy, ale i úplné nováčky. To je sice pravda, ale na jednu věc zapomněli - aby měl člověk šanci se trochu lépe orientovat v trochu zašmodrchaném příběhu, je předchozí znalost filmu Kingsglaive: Final Fantasy XV téměř nutností. Z přívalu nových tváří jde jinak opravdu hlava kolem a to ještě umocňuje fakt, že hra disponuje jednou z největších herních map, které kdy spatřily světlo (herního) světa. Na(ne)štěstí je větší část mapy nepřístupná, vyplněná mořem a pohořími, přesto je ta velikost znát, hlavně u načítacích obrazovek, kterých je lepší se vyvarovat jak jen to jde.
Přestože některé nedokonalosti už by se asi v nových hrách objevovat neměly, není většina z nich tak otravných, aby pokazily jinak dost zábavný gameplay doplněný úžasným grafickým zpracováním, včetně nápaditého designu monster i některých oblastí. Hudba na druhou stranu asi tolik nezaujme, i když ony country odrhovačky dodávají příběhu na té správné roadtripové náladě. Nejvíce hra zakopává na relativně nudných charakterech, které se za hru příliš nevyvinou, to ale zase napraví příběhová DLC, která jsou v PC verzi rovnou obsažena - každé se věnuje jednomu členovi party a dodávají dost stěžejní informace i do hlavního příběhu, nemluvě o jejich zábavnosti a naprosto jinému stylu gameplaye.
Dalším kazíkem je pak klasicky asijský styl levelování - grindování, který chvílemi působí opravdu nekonečně a nutí se prokousávat více či méně nudnými vedlejšáky, jelikož rozdíl mezi hráčovou a nepřítelovou úrovní rychle roste. Vytouženou odměnou je pak alespoň obstojný příběh pro ty, kteří s ním dokáží držet tempo.
Tahle hra si určitě zaslouží pozornost, a to i od těch, kteří k této sérii ještě vůbec nepřičichli. Jen kdyby se Square Enix rozhodl jít příště ještě o kousíček dál a odstranil několik dalších nešvarů přetrvávajících z předchozích dílů. Jistě nebylo možné se s takovými změnami poprat najednou, jelikož již s těmi stávajícími nebyli někteří fandové úplně spokojeni. Tento díl však ukázal, že modernizace nejznámějšího JRPG má rozhodně smysl a do budoucna můžeme čekat tatáž rozhodnutí i v dalších dílech.
Detroit: Become Human
Pro: propracované grafické zpracování, téměř bezchybný port, mnoho možností hratelnosti, přidání alternativního konce, věrohodné vztahy mezi postavami
Proti: Místy otavná hudba, nepřeberné množství nudných side-questů, dlouhé nepřeskočitelné animace, místy přítomná klišé