Najít hru, která byla vydaná ve stejném roce, ve kterém jsem se přidal na Databázi her, byl celkem oříšek. Mám již starší stroj a většina nových her má vysoké nároky. Pak jsem ale ve Score narazil na Unavowed, a bylo rozhodnuto. A rozhodně to byla dobrá volba! Adventury s dobrým příběhem jsem měl vždy rád a Unavowed se pro mě stal jedním z nejlepších zážitků v roce.

Hra stojí a padá na příběhu. V toto případě tedy hlavně stojí. Adventura je to velmi ukecaná, v tomto případě jsem však rozhovory nebral jako nutné zlo, ale naopak jsem si je užíval. Příběhy jednotlivých postav byly zajímavé a jsou velmi dobře propojeny s herním světem. Ať už je to ohnivý mág Eli, který prožívá své rodinné schvilky, nebo míšenka Mandana, nebo později se přidávající duchař Logan a policistka Vicki. I když jsem měl své oblíbence, do akce jsem je střídal hezky pravidelně. I když jako nevýhodu vidím, že jsem si vždy musel vzít buď Eliho, nebo Mandanu.

Příběh je tedy skvělý. Co je trochu horší, hlavně u adventury, je obtížnost hádanek. Ta zde v podstatě neexistuje a hra je tudíž jednoduchá. Za mě to ale zase tolik nevadí. O to více se můžete soustředit na děj a dialogy, které jsou zde to hlavní. Je pravda, že občas toho cestování bylo doopravdy mnoho a asi by to šlo vyřešit lépe, ale... Mheee, není to zase tak podstatné. Hra byla zážitek od začátku až do konce/ů. Co mě ale mrzelo, bylo zpracování jednotlivých konců. Jen jeden závěr je zpracován opravdu brilantně a ostatní mi přišly vcelku odfláknuté. To je ale asi tak jediná kaňka na jinak skvělém díle.

Pokud přemýšlíte o hře, u které si odpočinete a ještě navrch si jí užijete, určitě sáhněte po Unavowed. Příběh je zajímavý a hudba jen dotváří úžasnou atmosféru této hře.