Kladu si otázku : hrál bych Chuchla, kdyby to nebyla hra od Amanity? Nejspíš ne. Chuchel se děsně líbil mé osmnácti měsíční dcerce. Při hudebních pasážích tančila, u fyzických gagů se smála, po zbytek doby zaujatě sledovala (televizní) obrazovku, protože hra je barevná, dialogy jsou v nesrozumitelné hatmatilce ne nepodobné té, kterou občas sama používá. Dokonce bych řekl, že se jí protagonista líbil I kvůli jeho dodatečnemu prebarveni na oranzovo.

Vzhledem k počtu meziher (inspirovaných pacmanem, tetrisem, space invaders, flappy atd.) je fajn, že nemusíte hrát perfektně a nemáte žádné hitpointy, v případě smrti Chuchla v těchto mezihrach nepřijdete ani o dosavadní postup v nich (zdravím Ugru a Pivo's Grand Adventures Episode 2: Redemption. Jsem starý, líný a na některé udajne výzvy mě už prostě neužije. (v případě Tetrisu jsem nicméně opakovaně narazil na bug v poslední fázi minihry: pokud jsem nestačil skočit na tresni (visni?) předtím, než velká bomba explodovala, po respavnu jsem už Chuchlem nemohl pohybovat a pomohl jen reset celého levelu. Když se mi to stalo podruhé, měl jsem za sebou předchozí dvě minihry a fakt to potěšilo).

Achievementy. Pro první bod herní výzvy 2019 byl pro mně Chuchel ideální. Hra jich obsahuje sedm, k získání každého je zapotřebí pořádně zamakat (jen projít hru nestačí, tím každý z nich maximálně nacnete). Ve většině z nich musíte udělat opravdu vše, co se v dané obrazovce udělat dá. Cloud shootera jsem dělal natřikrát, blue pill nadvakrát, snail race se vydařil napoprvé. Ono si totiž nestačí jen na netu najít, co máte dělat, protože ty návody jsou často nepřesné.

Herní výzva 2019: lovec trofejí